Podobu příští vlády mají v rukou Konečná, Macinka nebo Hřib, sněmovně hrozí ještě větší obstrukční peklo

Na hranici pěti procent se před podzimními volbami pohybuje velké množství stran. To, zda se tyto subjekty do sněmovny dostanou či nikoliv, přitom velmi výrazně ovlivní podobu a fungování příští sněmovny, respektive vlády. Jejich výsledek mimo jiné může mít přímý vliv i na to, zda hnutí ANO – v případě vítězství – sestaví jednobarevnou vládu. Navíc ještě více stran ve sněmovně by mohlo vést k paralýze této parlamentní komory a k posílení obstrukčních tendencí. Shodují se na tom oslovení politologové.

S jistou účastí ve sněmovně v příštím období mohou – pokud se nic strašného nestane – v tuto chvíli počítat hnutí ANO, koalice Spolu a hnutí STAN. V průzkumech se na čtvrtém místě drží SPD se stabilním ziskem okolo 7,5 procenta, nicméně v jednom z průzkumů (konkrétně v tom lednovém Ipsosu) už se také Tomio Okamura a spol. objevili pod hranicí šesti procent, konkrétně měli 5,7 procenta, naopak ve víkendovém STEMu měla ale SPD nejlepší výsledek – 8,9 procenta.

Tři subjekty, které jsou pětiprocentní uzavírací klauzulí ohroženy podle současného vývoje předvolebních průzkumů, jsou Piráti v čele s volebním lídrem a předsedou Zdeňkem Hřibem, hnutí Stačilo!, které vede do voleb europoslankyně Kateřina Konečná a také Motoristé sobě, kterým předsedá Petr Macinka, ale klíčovou osobností by se ještě mohl stát europoslanec Filip Turek, který pro Echo24 řekl, že kandidaturu do sněmovny zvažuje.

ROZHOVOR: Putin jednat chce, Zelenskyj pochopil, že bez Trumpa válku prohrál. Vance bude příští prezident

Podle zmíněné agentury STEM, která každý týden zpracovává svůj průzkum pro CNN Prima News, by se například od poloviny únory nedostali akorát ve třech z pěti případů Motoristé, jinak všechny ostatní subjekty (tedy celkem devět) by ve sněmovně zastoupení měly.

Vrtkavost v této situaci naznačuje například průzkum zmíněné agentury Ipsos, podle něhož by měli Piráti na konci února 5,1 procenta hlasů, těsně by tak do dolní komory pronikli. Naopak Stačilo! a Motoristé by se shodným ziskem 4,8 ve sněmovně nebyli. Podle průzkumu Medianu za leden by se naopak tyto dva subjekty dostaly a Piráti by se se ziskem čtyř procent do sněmovny nedostali.

Podle politologa Romana Chytilka z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně je výsledek těchto stran jednou z nejdůležitějších věcí, které jsou spojené s nadcházejícími volbami. „Český stranický systém už teď má spíš více relevantních stran, než je obvyklé. Úspěch dalších by už politiku extrémně fragmentoval, posílil by obstrukční tendence v parlamentu a snížil schopnost jakékoliv koaliční vlády, vzniklé po volbách, rozumně vládnout. To, že současné koaliční vládnutí (dříve) až pěti stran dovnitř fungovalo dobře, je naprostá anomálie,“ uvedl Chytilek.

„To vše by negativně ovlivňovalo spokojenost s demokracií, která už nyní není vysoká. Několik pětiprocentních stran, kteří zastupují různé aktivistické menšiny s hodně radikálními názory, kterým zároveň velké strany musí vyhovět, aby mohly vládnout, je jednoznačně negativní věc a obecně velké nebezpečí poměrných systémů,“ dodal Chytilek.

Méně stran = naděje na jednobarevnou vládu pro ANO

Politolog Michael Drašar z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy redakci řekl, že (ne)úspěch malých stran bude klíčový zejména pro volební výsledek hnutí ANO, které s malými stranami typu SPD, Stačilo! či Motoristé v současné době spojuje kritika až nenávist vůči Fialově vládě. „Voliči těchto malých subjektů tedy budou vybírat, jestli upřednostní je, nebo Babišovo hnutí. Čím lepší výsledek pro tyto malé strany, tím horší výsledek pro ANO. Zajímavé bude sledovat také Piráty, kteří by pravděpodobně oslabili vládní strany, zejména STAN,“ řekl Drašar.

Hnutí ANO dosud například v průzkumech agentury STEM získalo nejlépe 93 mandátů, Andrej Babiš by tak potřeboval alespoň jednu malou stranu, aby měl ve sněmovně většinu. Podle Romana Chytilka může být pro ANO oříšek, zda se snažit dostat své konkurenty, ale zároveň možné koaliční partnery, pod pětiprocentní klauzuli, nebo naopak cílit kampaň tak, aby jim usnadnilo průnik do sněmovny.

„Na jednu stranu by si soutěžením posílilo vyhlídky na jednobarevnou vládu a mělo by mnohem více poslanců, což by stranu posílilo ekonomicky i personálně, na druhou stranu, pokud by se jí koaliční strany v preferencích přiblížily, riskuje tím scénář z roku 2021. Přirozený trend zároveň bude k bipolarizaci mezi ANO a Spolu, což je věc, která malým stranám pomáhat nebude. Můj tip je, že ANO není zatím rozhodnuté, bude asi pozorně sledovat průzkumy a svou strategii vůči malým stranám podle toho upravovat,“ míní Chytilek.

Podle Michaela Drašara se dá obecně říct, že čím méně je ve sněmovně stran, tím je dolní komora efektivnější. „Každý poslanecký klub má mezi svými členy poslance, kteří mohou v průběhu debaty vystupovat s přednostním právem. Čím méně jich je a pokud nejsou obstrukce, bude debata svižnější,“ poukázal Drašar.

Čím více malých stran se do dolní komory dostane, tím méně pravděpodobné je podle Drašara dosažení většiny pro hnutí ANO a sestavení jednobarevné vlády. „Zároveň lze také říct, že pokud by se do sněmovny dostaly všechny malé strany, skládání vlády bude ještě složitější. Hnutí ANO by v tom okamžiku pravděpodobně nestačil jen jeden koaliční partner a muselo by hledat širší shodu. Pokud by se do dolní komory dostaly jen tři subjekty (ANO, Spolu a STAN), lze očekávat, že hnutí ANO by nabralo voliče malých stran a na jednobarevnou vládu by dosáhlo. Samozřejmě se za určitých okolností může stát, že by většinu získaly i dosavadní vládní strany, ale tuto variantu teď vidím jako velmi nepravděpodobnou,“ dodal.