Kdo může za atentát na Fica?

KOMENTÁŘ

Kdo může za atentát na Fica?
Protože zatím nežijeme ve světě rutinního politického násilí, jsou ti útočníci vždy nějakým způsobem vyšinutí a politicky atypičtí, někdy i certifikovatelně duševně nemocní, píše Martin Weiss. Foto: Michal Čížek
1
Komentáře
Martin Weiss
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Slovensko se zviditelňuje způsobem, o jaký jistě nestálo. Nestál tam o něj nikdo odleva doprava, byť to, že všichni si navykli varovat před politickou polarizací, teď může zpětně nabývat podobu jakéhosi nechtěně splněného přání. Kdekdo obviňuje své politické oponenty z toho nejhoršího a přeje jim za to to nejhorší, aby pak najednou s hrůzou zjišťoval, že ale ne tohle nejhorší.

Jenže to znamená jen, že politika nekončí ani na chvíli. Pokušení dokázat, že za takovýto strašný čin někdo může, je veliké. Jenže zpravidla nemůže. Ve stavu výmarského Německa nikde na Západě nejsme. To by znamenalo pravidelné, jednoznačně politicky motivované atentáty na politiky spolu s pouličním násilím a přijímáním tohoto násilí jako běžné formy politického boje.

Ve skutečnosti jsou politické atentáty dnes bohudík tak vzácné, že z nich nelze vysledovat žádnou pravidelnost. Neopravňují k žádnému zobecnění.

 

K takovým pokusům dochází, v USA na to dokonce vyvinuli pseudovědecký pojem „stochastický terorismus“. Snaží se udělat vědeckou pravdu z teze, že agresivní rétorika ve veřejném prostoru vede k agresivním činům, a to se zvýšenou, jakoby měřitelnou a předpověditelnou pravděpodobností, jakkoli ty jednotlivé útoky předpovědět nelze. Je to průhledně nepoctivá finta: počkám si, až se něco násilného stane, a pak obviním veřejně činné lidi, kteří vyjadřovali nepřátelské názory vůči terči, že za to můžou. A tady nestačí běžné moralizující napomenutí, aby se vyjadřovali obezřetněji – vždyť jste slyšeli od vědců, že jde o typ terorismu, a ten vyšetřujeme a bojujeme proti němu.

Je to dokonce nepoctivé na druhou v tom, že lidé, kteří rádi vysvětlují neuspokojivou politiku novými pseudovědeckými teoriemi, zpravidla tíhnou k jedné straně politického spektra. Když je terčem nějaký politik demokratické strany, aktivují teorii stochastického terorismu. Když je cílem násilí republikán nebo třeba konzervativní soudce Nejvyššího soudu, teorie je rychle zapomenuta.

Jenže protože bohudík zatím nežijeme ve světě rutinního politického násilí, jsou ti útočníci vždy nějakým způsobem vyšinutí a politicky atypičtí, někdy i certifikovatelně duševně nemocní.

Z politických vražd či pokusů o ně v posledních dekádách by se jen vrazi britských poslanců Jo Coxové v roce 2016 a Davida Amesse v roce 2021 dali popsat jako plnokrevní političtí teroristé, v jednom případě z extrémní pravice, v druhém islamista. Ale ať už šlo o pokus o atentát na Ronalda Reagana v roce 1981, o vraždu Pima Fortuyna v roce 2002, o střelbu na republikánské kongresmany v roce 2017, již málem nepřežil Steve Scalise, anebo o vraždu japonského expremiéra Šinza Abeho v roce 2022, pachateli byli vždy v té či oné míře podivíni. Někteří se sice zajímali o politické ideologie, ale to i spousta jiných lidí, kteří se nikoho zabít nepokusili.

To si teď zakoušejí na Slovensku. První informace jsou nutně vždy kusé, ale v takových chvílích je těžké jim odolat, obrnit se trpělivostí a čekat na celistvější obrázek. A první informace mluví o tom, že útočník sice neměl rád Fica, ale taky „cigánov“. A považoval se za spisovatele. Zařaďte si to, jak chcete.

Už teď se ale nabízí jiné poučení, psychologicky zdaleka ne tak lákavé. Premiéři a lídři v podobných pozicích mají ochranky. Ne od včerejška ani od loňska. Dávno před objevem stochastického terorismu bylo známé, že lidem v tomto postavení prostě nebezpečí hrozí. Dokonce dávno předtím než Fico ve videu před měsícem „předpověděl“, že se frustrace prohlubovaná protivládními médii promítne do politické vraždy. Pro politiky to znamená ztrátu bezprostředního kontaktu s občany na veřejnosti. „Koupání v davu“, na jaké byli třeba zvyklí v mládí, prostě na jejich úrovni nepřipadá v úvahu. To je systémová věc všude na světě, za niž nemůže slovenská opozice.

Již byl zveřejněn velmi jasný záběr útoku, na němž je vidět, že ochranka pustila Fica do situace, v níž ho nemohla chránit. Leda až po zahájení útoku, vlastními těly, což neudělala.

×

Podobné články