Ceny plynu klesají. Pomáhá počasí, hrozbou může být celní válka

Cena plynu v posledních týdnech znatelně klesá a tento trend může pokračovat. Podle oslovených analytiků v současné chvíli hraje roli především roli mírnější počasí a konec strachu o nedostatek plynu v zásobnících. Roli podle Jiřího Gavora může hrát i současné geopolitické napětí.

Cena plynu se na burze Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nyní pohybuje kolem 38 eur za megawatthodinu. Na začátku února se přitom cena pohybovala nejvýše za dva roky, když se oscilovala kolem 55 eur za megawatthodinu.

Uplynulý týden se navíc v EU v souvislosti s plynem událo několik překvapivých událostí. Ve středu Evropská komise oznámila, že povinnost naplňovat zásobníky k 1. listopadu na 90 % bude prodloužena do roku 2027 a odložila zveřejnění zprávy ohledně odklonu od ruského plynu, naopak na summitu tento týden zaznělo, že EU vyvine „intenzivní úsilí“ o obnovení dodávek.

Podle analytika Radima Dohnala z Capitalinked může snaha o obnovení dodávek z Ruska a s tím spjaté očekávání trhu na levnější plyn v Evropě hrát určitou roli, za klíčové v současném poklesu cen však vidí jiné faktory. „Největší zpráva je, že to vypadá, že už nebude tuhá zima, za druhé růst před třemi týdny byl trochu panika, panika odpadla, a třetí důvod vidím v trochu větší šanci na návrat plynu do Evropy. Kdyby ta šance byla obrovská, tak ta cena klesne třeba na polovinu,“ uvedl Dohnal. Samotná politika států v současné době nemá podle Dohnala vliv.

„Teď se jedná o anomálii v důsledku toho, že se zásobníky vyprázdnily více,“ uvedl Dohnal. Cena v červenci a srpnu, hlavně v srpnu, je vyšší než v květnu nebo říjnu, protože to budou měsíce, kdy všichni budou naplňovat,“ dodal.

Výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor uvedl, že krátkodobě nyní může hrát roli zlepšení počasí. Podle něj však naopak v současnosti hraje velkou roli geopolitika a očekávání obchodníků z možného uvolnění sankcí a návratu ruského plynu. Naopak za nepříznivé pro vývoj cen označil nízký stav zásobníků. Podle nedělních dat byla naplněnost českých zásobníků plynu na necelých 29 procentech.

Gavor také zmínil, že roli v cenách plynu může hrát i napětí z možné obchodní války mezi Evropou a USA. Případná obchodní válka by podle Gavora mohla hrát roli v oslabení poptávky a v reakci na zpomalení průmyslu. Vzhledem k těmto faktorům nechtěl Jiří Gavor uvádět možné predikce vývoje cen. „To se může ještě dvakrát, třikrát změnit,“ uvedl.

Podle Radima Dohnala záleží, jakých rozměrů celní válka dosáhne. „Kdyby se ta celní válka dostala do naprosto absurdních rozměrů, například cla nad 50 %, tak to už je téměř válka, v tom případě bych čekal, že mimo recese na celém světě bude Evropa mít motiv to USA vrátit a nebrat americký plyn. Ale ten plyn se těžko mašličkuje. Bylo by to těžké, ale kdybychom si řekli, že nechceme americký plyn, tak bychom si snížili množství nabídek, a tak by cena vzrostla,“ uvedl Dohnal. Pokud však bude obchodní válka mírnější, může se stát, že v rámci dohody s USA začne do Evropy proudit více amerického LNG, který by ceny naopak srazil.

Podle Dohnala na základě kontraktů na rok 2026 může dojít ještě k nižším cenám plynu kolem 30 eur za megawatthodinu. Navíc upozorňuje, že Evropa není závislá jen na plynu z Ruska a USA, ale na kontinent proudí i plyn z Norska. Pokud tento zdroj bude nadále pokračovat, ceny by se v Evropě neměly dostat nad 50 eur za megawatthodinu a měl by pomoci s poklesem cen.