Zvrácené české šetření. Stát v krizi dál vyplácí příplatky za desítky tisíc

Poté, co vláda ustoupila od svého záměru snížit pro rok 2024 tarifní platy státních zaměstnanců, zůstavají velkou neznámou osobní odměny a příplatky, které zaměstnanci dostávají nad rámec základního tabulkového platu. Velký úsporný balíček totiž sice počítá se snížením celkové částky určené na platy a další odměny alespoň o 2 procenta, podle ministerstva financí je ale na každém resortu, kde si škrtne. Aktuální situace je přitom taková, že si na některých ministerstvech přijdou lidé v bonusech na tisíce, případně i více než 10 tisíc korun.

Bonusy slouží jako motivace k větší efektivitě práce a jako následné odměnění za dobrou práci. „Takovou situaci firmy v soukromém sektoru často řeší pohyblivou složkou mzdy v podobě odměn, provizí a podobně,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka. Prostor pro podobný přístup je podle něj i ve veřejném sektoru.

Rozdílem je to, že státní sektor od doby vlády Andreje Babiše a především covidových let kupí schodky. Pro letošek je naplánován na 295 miliard korun a jeho dodržení se zatím příliš nedaří. Na konci května dosáhl deficit státního rozpočtu hodnoty už 271,4 miliardy a většina ekonomů má za to, že ministr financí Zbyněk Stanjura schodek udržet nedokáže.

Bonusy se vyplácí dál

Redakce Echo24 se obrátila na jednotlivá ministerstva s dorazem, kolik se kde nad rámec platu vyplácí. Údaje oslovených resortů přináší níže.

Ministerstvo spravedlnosti podle mluvčí Marcely Nevšímalové v roce 2023 vyplatilo zaměstnancům v prvním čtvrtletí mimořádné odměny, což představuje 2, 2415 procenta z celkově vyplaceného objemu na platy do konce letošního května. Průměrná výše odměn byla 5 690 korun, medián pak 4 500 korun. „Žádné další náhrady či bonusy ministerstvo spravedlnosti zaměstnancům nevyplácí,“ dodala Nevšímalová.

Resort průmyslu a obchodu v roce 2022 dal na odměny 0,13 procenta z celkové vyplacené sumy. „Z prostředků státního rozpočtu byly v roce 2022 rovněž vyplaceny mimořádné odměny za splnění zvlášť významných nebo náročných úkolů, souvisejících například s českým předsednictvím ad. Tyto mimořádné odměny představovaly přibližně 6 procent,“ uvedl za ministerstvo Marek Vošáhlík.

Resort dal na platy vloni nakonec 624,3 milionu korun, položka „Ostatní platby za provedenou práci“ vyšplhala na asi 90 milionů a mzdové náhrady na 2,45 milionu.

Podle mluvčího ministerstva pro místní rozvoj Petra Waleczka může resort „nad rámec nárokové složky platu každého zaměstnance ministerstva, kterou je platový tarif, zaměstnanci přiznat osobní příplatek, příplatek za vedení (pouze v případě představených a vedoucích zaměstnanců) nebo může zaměstnanci přiznat odměnu“.

Na osobní příplatek šlo ročně celkem 20 procent z celkového objemu finančních prostředků na platy zaměstnanců, na příplatek za vedení 5 procent a odměny dalších 5 procent.

„Průměrná výše osobního příplatku všech zaměstnanců ministerstva činí 11 498 korun. Medián činí 10 770 korun. Průměrná výše příplatku za vedení všech představených a vedoucích zaměstnanců ministerstva činí 15 263 korun. Medián činí 15 000 korun. Celková průměrná výše odměny za 1 rok přiznané zaměstnanci ministerstva (řadoví zaměstnanci, představení a vedoucí zaměstnanci) činí 29 625 korun. Medián činí 19 581 korun,“ vyjmenovává Waleczko.

Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý doplňuje, že na resortu byly mezi letošním lednem a květnem vyplaceny osobní příplatky, náhrady platu za dovolenou a také mimořádné odměny. Na osobní příplatky šlo v průměru celkem 8 004 480 korun měsíčně, což je 23,29 procenta z celkového objemu vyplacených prostředků. „Průměrný příplatek činil 9004 korun na zaměstnance na měsíc, medián příplatku činil 7 798 korun na zaměstnance na měsíc,“ uvádí Bílý.

Na náhrady šlo průměrně 1 897 365 korun za měsíc, což je 5,52 procenta z celkového objemu. Průměrná náhrada za dovolenou činila 7 061 korun měsíčně za zaměstnance, který v daném období čerpal dovolenou. Na mimořádné odměny pak z rozpočtu ministerstva mířilo průměrně 114 144 korun měsíčně, což je 0,33 procenta z celkového objemu. Průměrná odměna činila 8 610 korun měsíčně na jednoho zaměstnance.

Podle mluvčí ministerstva financí Anny Vasko se vyplácení benefitů pro státní zaměstnance řídí vyhláškou Ministerstva financí o fondu kulturních a sociálních potřeb (fond FKSP) a vyhláškou Ministerstva financí o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích. „Pro rok 2023 činí finanční limit pro individuální čerpání prostředků z FKSP 12 000 Kč. V rámci rovného přístupu mají všichni zaměstnanci příspěvky stanovené Kolektivní dohodou a Kolektivní smlouvou ve stejné výši,“ uvedla.

Stanjura otočil

Ministerstvo financí původně počítalo se snížením sumy na platy ve veřejném sektoru o 4 procenta s poklesem platových tarifů o 5 procent. Z toho nicméně Stanuura vycouval, tarify chce prý ponechat na stejné výši jako v roce 2023. „Vláda na posledním jednání rozhodla, že zachová tarifní platy pro rok 2024 na úrovni roku 2023,“ potvrzuje Petr Habáň z resortu financí.

„Co se týká snížení objemu prostředků na platy ve veřejném sektoru, v tuto chvíli platí v konsolidačním balíčku avizované snížení toho objemu v příštím roce o minimálně o 2 procenta, přičemž nelze vyloučit, že v průběhu dalších jednání o státním rozpočtu na příští rok bude dohodnuta úspora v tomto ohledu vyšší. Obecně lze říci, že je na každé organizaci, jakou formu řešení v tomto ohledu zvolí,“ dodává mluvčí. Podle něj tak záleží na jednotlivých resortech, kde konkrétně škrtnou.

Podle dřívějšího návrhu ministerstva financí by platy klesly úplně všem a nemalá část resortů by navíc měla propouštět. Nejvíce, asi 7,9 miliardy právě na platech mělo ušetřit ministerstvo školství. Dále pak ministerstvo vnitra 2,9 miliardy a ministerstvo práce a sociálních věcí 1,1 miliardy. Celkově se mělo ušetřit přibližně 16 miliard. Propustit asi 2200 lidí mělo opět ministerstvo práce, okolo tisícovky pak znovu vnitro a také resort pro místní rozvoj. Naopak nabírat mělo ministerstvo obrany, a to asi 1200 lidí.

Podle ekonoma Peterky je častým argumentem proti systému tabulkových platů vytvoření prostředí, které nemotivuje zaměstnance k maximalizaci produktivity jejich práce. „Tabulkové platy se stanovují na základě několika metrik. Jedná se o dosažené vzdělání, odpracovaná léta, typ pracovní pozice apod. Platové tabulky a platové třídy pak plně nereflektují kvalitu pracovního výkonu ani úsilí konkrétního zaměstnance. Zjednodušeně, výkonní a méně výkonní zaměstnanci mohou pobírat stejný základní plat dle tabulek. Taková situace pak snižuje zaměstnancům motivaci k práci. To je pak častým argumentem v debatách o srovnání efektivity práce ve veřejném a soukromém sektoru,“ míní.

Podle něj je nyní vhodná doba pro otevření debaty o systému a struktuře platů ve státním sektoru. „Nastavení odměn na základě výkonů pracovníků ve veřejném sektoru je mimořádně komplikované a často neexistuje jedna správná metrika. Shodneme se na tom, že nechceme nastavit odměny pracovníků na finančním úřadě na základě počtu identifikovaných chyb v daňovém přiznání. Stejně tak zřejmě nechceme navyšovat odměňování strážníků městské policie na základě objemu vybraných pokut nebo státní zástupce na základě počtu lidí odsouzených do vězení,“ dodává s tím, že pokud by se mělo něco měnit, je podle něj správnější sáhnout na tabulkový plat, než na příplatky.