Z abecedy klavíristy

FEJETON

Komentáře

Jan Burian

11. března 2023

fejeton Jana Buriana

Související články

Hlavní zprávy

Při mládežnickém turnaji zemřel patnáctiletý fotbalista. Protihráč jej při potyčce udeřil do hlavy

SMRT PŘI FOTBALE

lnv

Během německého mládežnického fotbalového turnaji došlo k nečekané tragédii, když jeden z nezletilých hráčů náhle zemřel. Při turnaji totiž došlo k potyčce, ...

31. května 2023

12:01

Ukrajina má právo útočit na ruské území, zní z Británie po náletu na Moskvu

ÚTOKY NA MOSKVU

31. května 2023

11:20

Ano základnám

Ondřej Šmigol

31. května 2023
00:01
Jak liberál poznal své Slováky

Jiří Peňás

31. května 2023
00:01
Jourová to spočítá Muskovi

Daniel Kaiser

30. května 2023
00:01
Lepiči, příliš mainstreamová rebelie

Marian Kechlibar

30. května 2023
00:01
Lekce z politiky pro Petra Pavla

Dalibor Balšínek

30. května 2023
00:01

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Při mládežnickém turnaji zemřel patnáctiletý fotbalista. Protihráč jej při potyčce udeřil do hlavy

12:01

31. května 2023
12:01
Ukrajina má právo útočit na ruské území, zní z Británie po náletu na Moskvu

11:20

31. května 2023
11:20
Česko bude kandidovat do Rady bezpečnosti OSN

10:42

31. května 2023
10:42
Kolik kilogramů vážíte? Kromě kufrů pošlou aerolinky na váhu i cestující

10:16

31. května 2023
10:16
OBRAZEM: Osobnosti jednají v Bratislavě o bezpečnosti Evropy. Fiala se setká s Macronem

08:46

31. května 2023
08:46
Černochová: Měla jsem podezření na korupci, tak jsem převzala personální agendu armády

08:26

31. května 2023
08:26
Změny rodičovského příspěvku se blíží. Jeho zvýšení by šlo proti logice škrtů, varuje Stanjura

07:57

31. května 2023
07:57
Špionážní raketa KLDR selhala při startu. Korejci to nezvykle rychle přiznali

07:17

31. května 2023
07:17
Soud potvrdil Peterkové dvouletou podmínku za šíření poplašných zpráv

07:03

31. května 2023
07:03
Nová fáze války? Drony zasáhly ruskou rafinerii u Krymu, ostřelování hlásí i jiná ruská oblast

06:26

31. května 2023
06:26

Další zprávy

Koupil jsem si nevelkou elegantní knížku Alfreda Brendela Abeceda klavíristy. Hraju na ten nástroj šedesát let, tak by asi bylo zvláštní, kdybych ji nechal v knihkupectví na poličce. Nedalo mi to. Afred Brendel se narodil před více než devadesáti lety v Loučné nad Desnou v okrese Šumperk, ale je považován za britsko-rakouského umělce, jednoho z nejvýznamnějších pianistů současnosti. Otevřel jsem jeho knížku ještě v knihkupectví, protože mi tam k tomu uvařili kávu, a obdivně četl:

„K tomu, abychom uspěli, potřebujeme nástroj prvotřídních kvalit. Klavír by měl mít rovnoměrný zvuk od výšek po basy a být vyrovnaný i v témbru a dynamické hlasitosti. Měl by dostatečně zářit bez toho, aby zněl krátce a řinčivě v horním rejstříku nebo aby byla zpěvná horní polovina klaviatury přehlušena tou spodní.“ A tak dále.

Pročítal jsem jeho dílo a připadal si jako řidič jakési příšerně ojeté škatule, který je okouzlen detailním popisem možností noblesního automobilu značky Rolls-Royce nebo formule jedna. Já, který mám za sebou asi pět tisíc koncertů, jsem měl vždycky velkou radost, když klavíru, k němuž jsem usedl, fungovaly všechny klávesy a byl naladěný tak, aby to netahalo za uši. Kdepak Rolls-Royce… mnohdy bych vzal zavděk i škodovkou!

V dobách mých začátků nebyly k dostání klávesové nástroje, které dnes umožňují, aby se hrálo i v sálech či klubech, kde klavír nemají. Byl jsem naprosto závislý na místním pianu. A protože jsme s mým kolegou Jiřím Dědečkem chtěli vystupovat a také proto, že jsme byli duo potulných zpěváků, a ne interpretů klasické hudby, mohli jsme si dovolit udělat spoustu kompromisů. Na ty by hudebník z oblasti vážné hudby nikdy nemohl přistoupit. Při samotném spatření takového nástroje by se nejspíš zhroutil a propadl trudnomyslnosti.

V Kopřivnici měli kdysi v místním klubu piano značky Hoffman & Czerny, jehož klaviatura byla zvlněná, jako by se chystala každou chvíli nástroj opustit a vylít se do sálu. Ve Valašském Meziříčí jsem pravidelně hrál na nástroj, jemuž ve vlhkém sklepě po několika písních přestávaly hrát klávesy a ve druhé půlce představení už těch funkčních bylo opravdu málo. V Ústí nad Labem měli strašný nástroj značky KNAP (obráceně čtěte PANK), který dělal vpravdě čest svému jménu. Nejzajímavější pianino na mě však čekalo asi před patnácti lety ve varnsdorfské kavárně. Všechny klávesy na něm fungovaly, ale jinak, než by člověk čekal a potřeboval. Asi deset jich zvonilo, vrzalo, skřípalo, vylo a vytvářelo různé zvuky podobné ruchům, které zaznívaly, když se někdo v němé grotesce praštil do hlavy. Byl jsem v té době v období experimentování, tak jsem si na inkriminované klávesy fixem nakreslil značky a pak je během koncertu používal jako perkuse, činely, gongy a podobně. Byl to pro mě nezapomenutelný večer a pro některé posluchače jistě taky. Podmínka Alfreda Brendela, že „zvuk levého pedálu by neměl být tenký a groteskní, ale zaoblený a lyrický“, nemohla být splněna. Ten nástroj totiž žádné pedály neměl.

Ale nechci si stěžovat, písničky jsou přece jen něco jiného než klavírní sonáty. K tomu, abychom s nimi uspěli, nepotřebujeme zase tak úchvatné nástroje, o nichž píše zmíněný rodák z Moravy. Třeba včera jsem měl koncert v Kaštanu, a když jsem přišel na zvukovou zkoušku, zvukař mi už ve dveřích hlásil, že klavír, na který budu hrát, je pořád rozladěný. Já to nějak zvládnu, řekl jsem, protože jsem se na koncert těšil.

S panem Brendelem se mimo jiné plně shoduji v názoru, že „klavír musí stále zůstat nástrojem a nesmí se z něho stát fetiš“.

Takže pak přišli diváci, já jsem nasedl do toho zanedbaného veterána a byla to jízda...

Z abecedy klavíristy

Související články

Hlavní zprávy

Podobné články