Dohodáři už míří „na živnostňáky“. Cokoliv jiného bude dražší pro firmy i lidi, říká expertka

Zaměstnavatelé nečekají a řadu zaměstnanců tak už brzy zřejmě čeká přechod z flexibilnějších úvazků například na práci na živnost. Vláda tvrdě zpřísňuje pracovní právo a další přitvrzení má přinést konsolidační balíček. Zejména v případě dohod o provedení práce, které podle Hospodářské komory využívají nejčastěji studenti, matky na mateřské či důchodci, mluví podnikatelé i daňaři o v praxi těžko splnitelných podmínkách. „Nikdo ze zaměstnavatelů si neumí představit tu administrativní náročnost, ani způsob, jak to půjde vše sledovat,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 Miroslava Tomášková, jednatelka a daňová poradkyně společnosti KODAP City.

Znamená konsolidační balíček v této podobě, která míří do Senátu, de facto konec prací na dohody?

Dohoda o provedení práce jako taková určitě neskončí, ale je to velice komplikované a v současné situaci si nikdo ze zaměstnavatelů neumí představit tu administrativní náročnost, ani způsob, jak to půjde vše sledovat. Zákon nám neumožní zdanit dopředu, zaměstnanec ani nemusí vědět, že dosáhne třeba při souběhu dvou dohod výše příjmů nad limit, neohlásí to, dohodne se třeba s druhým zaměstnavatelem, že bude pracovat na určitou část měsíce, bude si myslet, že dosáhne příjmu pět tisíc, nakonec ho překoná a dostane se na více než 40 % průměrné mzdy, bude to muset oznámit, z jedné mzdy už bude odvedeno.

Zaměstnavatel zase neví, kolik u toho druhého vydělá, pokud to nebude hlásit pravidelně. Nevíme, jak nastavit systém tak, aby šlo vše ošetřit. Velice často tedy bude docházet k tomu, že bude zaměstnavatel po roce, po půl roce vyzván k úhradě odvodů, zaměstnanec už u něj nemusí být, většinou jsou to krátkodobé úvazky, může se stát, že bude zaměstnavatel muset uhradit odvody za firmu i za odešlého zaměstnance. Nevidíme tam způsob, jak to z toho zaměstnance následně vymoci.

Nastavení dohod je za vás nejzásadnější problém balíčku, v čem vidíte řešení?

Samozřejmě nejlepším řešením by bylo ponechat dohody nastavené tak, jak jsou nyní. To bylo nejsnazší a splňovalo to to, k čemu byly dohody uzákoněny. Je to krátkodobý, většinou omezený, nárazový úvazek, kdy zaměstnavatel potřebuje doplnit své hlavní úvazky. Jde o práci na krátkou dobu, omezený čas, jednou dvakrát týdně, jednou za měsíc, v narychlo definovaných časech. To nejde naplňovat s lidmi na běžnou pracovní dobu, kteří mají navíc naplánovaný rozvrh směn dopředu.

Teď to vše padá, protože i dohodář musí mít dopředu definovanou pracovní dobu, navíc vzniká právo na čerpání dovolené. Hrozným způsobem to zaměstnavatelům komplikuje práci a v podstatě je skoro snazší zaměstnat člověka na dohodu o pracovní činnosti (DPČ), kde už ty odvody budou zkrátka rovnou a mohou se domluvit na maximu poloviční pracovní doby. Zase tam ale padá to, že dosud to bylo pro společnost i zaměstnance výhodnější a levnější, nemusely se platit odvody, byl to třeba doplněk pro studenta či někoho, kdo si chtěl přivydělat, maximálně zaplatil daň z příjmu. Neumíme si představit, jak to teď evidovat, aby se neudělala chyba. Ta se samozřejmě udělá a přijde se na to vždy až pozdě a se všemi následky, které jsem zmiňovala, dodanění, odvody sociálního a zdravotního a z větší části to mohou nést ty společnosti. Ale je otázka, jak to budou zaměstnavatelé dělat, třeba si budou žádat potvrzení od zaměstnanců, že nebudou mít více než jednu dohodu, jinak je zkrátka nezaměstnají.

Jak se díváte na nastavení samotného zdanění? Dlouho se volá po navýšení limitu pro placení odvodů na výše než 10 tisíc v případě jedné dohody, de facto se ale teď příliš nic nemá změnit, limit bude podobný a mnohem tvrdší zdanění pak v případě řetězení dohod.

Ano, ten limit se prakticky nezvedl, teď je to 10 000, po změně to bude třeba 10 200 a nějaké drobné. V současné situaci, kdy je obrovský problém vůbec najít zaměstnance, by to mohly společnosti využívat alespoň k doplnění chybějících pracovníků. Většinou se to týká nízkopříjmových či lidí na mateřské, v důchodu, kteří měli motivaci si přivydělat.

Pokud bychom to přiblížili ze strany zaměstnanců – co pro ně bude znamenat změna, kdy budou muset z DPP přecházet na jiné typy úvazků, jak avizují zaměstnavatelé?

Každý jiný typ pracovního nebo i nepracovního poměru (jako je OSVČ) s sebou přináší odvody sociálního a zdravotního a vyšší administrativní zátěž. Podnikatel si musí dělat daňová přiznání, je to náročnější o odvody, které u DPP neměl. Jakýkoliv jiný způsob bude stejně dražší, protože bude platit jak zaměstnanec či OSVČ, tak u pracovních poměrů i společnost, tedy nepřináší to s sebou ani žádnou finanční výhodu. To vše bude komplikovat celý proces.

Kritizovala jste i rušení daňových výjimek, které se s konsolidačním balíčkem chystá, v čem vidíte problém?

Zase je to další administrativní zátěž, kterou musí někdo sledovat, nese to s sebou řadu dalších podmínek, které se musí zkoumat. Změny, které se týkají velkého množství daní najednou, vždy zatíží administrativní systém jak na straně státní správy, tak na straně společnosti. A tato administrativní zátěž zkrátka úplně smaže v tomto případě benefit, který z toho má vzejít. Vždy, když se dělá daňová změna, mělo by se souběžně testovat, jaký to má ve financích vyčíslený administrativní dopad, jak na firmy, jednotlivce, ale i na stát. Nejsem si jistá, že by se tím někdo zabýval, vypadá to totiž, že dopad některých změn bude dražší než samotný pozitivní efekt.

Tedy ty změny podle vás zvýší nepřehlednost systému a ještě to bude, lidově řečeno, k ničemu.

Udělá to obrovský administrativní zásah na obou stranách a dojde k tomu, že výnos ze zrušených výjimek bude menší, než související náklady na administrativu procesů a všeho kolem toho. Víme všichni, že se něco udělat musí, státní rozpočet se vyčerpává už dlouhou dobu, ale jsou věci, které by se mohly řešit jinak. Jsou to bohužel ale většinou politická rozhodnutí a kompromisy.

Možná by bylo vhodnější nechat na změny více času. Ten je na to velice krátký, něco už přišlo od 1. října, co se týče pracovního práva. Balíček jako takový by měl být platný od 1. ledna 2024, pokud to projde legislativním procesem. Některé věci zkrátka nejsou dobře nastavené, u dohod se nám to skutečně zdá úplně špatně.