Zavede Fialova vláda daň, kterou Babiš raději odpískal? „Zaplatí to domácnosti a firmy“

Vláda Andreje Babiše sektorovou daň na banky v roce 2019 nakonec nezavedla. Vláda Petra Fialy od toho ale nyní není daleko. Když se příliš nepovedla daň z mimořádných zisků, chtěli by na to především Starostové, ale i Piráti a lidovci jít jinak, a uvalit daň na celý bankovní sektor. Stále se čeká na červenec, protože firmy odevzdávají daňová přiznání až do konce června, takže konečná čísla zatím chybí a koaliční jednání o dani neprobíhají. Podle informací deníku Echo24 dosud žádný jeden konkrétní návrh toho, jak by sektorová daň na banky vypadala, neexistuje. Starostové jich prý mají víc a jeden z nich se týká zdanění aktiv místo zisků, což je pro banky horší varianta. V každém případě platí, že banky zvýšené náklady vždy přenesou na klienty, především na domácnosti.

Starostové, Piráti a lidovci by rádi zavedli sektorovou daň na banky, protože z windfall tax čekali větší výnos. Od začátku se přitom upozorňovalo na to, že výnosy z mimořádné daně nebudou vládou očekávaných 33 miliard korun. Banky za loňský rok nakonec odvedly do rozpočtu na zálohách 700 milionů korun.

„Máme připravených několik variant sektorové daně na banky a vyjednáváme koaliční podporu,“ řekl v květnovém rozhovoru pro Echo první místopředseda hnutí STAN a poslanec Lukáš Vlček s tím, že podle jejich propočtů by mohla daň do rozpočtu přivést až 20 miliard.

„My to téma zvedáme, protože vidíme, že jednak se nenaplnila windfall tax tak, jak si vláda představovala. Protože banky jsou velmi dobré v optimalizaci zisku, respektive vyvádění peněz svým matkám. V tomto ohledu máme k dispozici nějaké podklady od ČNB a dalších orgánů, které nyní analyzujeme. A zároveň banky nenaplnily v minulosti sliby, které daly. A to především, že tady bude fungovat určitý investiční fond, který ony budou plnit. Nás tedy k tomu vede situace na bankovním trhu, který by oproti ostatním státům podle nás mohl fungovat lépe. Nechci být konkrétní, ale my to téma máme formulované v několika variantách a primárně hledáme podporu v rámci vládní koalice. Souvisí to samozřejmě i s tématem rozpočtu na rok 2025. Pokud tady máme nějaké priority, ať je to školství, vnitřní bezpečnost, investice do energetické či dopravní infrastruktury, tak to jsou výdajové položky. A na ně musíme mít i nějaké příjmové položky. A zrovna u těch bank si tu intenzivní debatu dokážeme představit,“ uvedl Vlček.

A jednou z variant je prý i to, že namísto přirážky k dani z příjmů, by se danila aktiva bank. Tomu by se banky totiž vyhnuly hůř než zdanění zisku. Aktivy se v tomto případě rozumí například napůjčované peníze domácností i firem a jejich vklady na účtech. Podle bankéře Marka Ditze jde o „nejhorší konstrukt“ daně, protože by tím docházelo k opakovanému zdaňování.

„Každý úvěr, který banka poskytne, se stane depozitem v jiné bance téměř okamžitě. A zase ta banka půjčí někomu dalšímu. Takže se ty peníze v bankovních bilancích násobí. Takže když zavedete daň z aktiv, tak vlastně zavedete takovou daň z obratu a tu platíte třeba desetkrát nebo patnáctkrát téměř během dne,“ tvrdí Ditz.

Také Mezinárodní měnový fond už v roce 2010 uvedl, že zdanění objemu aktiv mnohem významněji narušuje soukromý sektor, tržní prostředí a výkon hospodářství, než je-li bankovní daň uvalena na zisky bank.

Zaplatí to klienti

Lze čekat, že zavedení sektorové bankovní daně v jakékoliv podobě by dopadlo na klienty finančních institucí, protože ty by na ně své zvýšené náklady převedly. Naposledy na banky chtěla daň v roce 2019 uvalit tehdejší sociálnědemokratická ministryně práce Jana Maláčová, která argumentovala tím, že je potřeba nějak pokrýt zvyšující se výdaje státu na důchody a platy. Mělo jít právě o odvod z celkových aktiv bank, kdy sazba měla progresivně vzrůstat od 0,05 procenta do 0,3 procenta.

Centrum ekonomických a tržních analýz, jehož výkonným ředitelem je současný člen Národní ekonomické rady vlády Aleš Rod, tehdy v reakci na nápad ČSSD sepsalo o dopadech bankovní daně studii.

„Implementace sektorové bankovní daně způsobí růst cen finančních produktů. Daně zvyšují náklady, a zvýšené náklady zvyšují ceny. Velmi častou argumentací navrhovatelů zdanění je předpoklad, že zvýšené náklady bank neponesou klienti, ale samotné banky. Jak ovšem ukazují zahraniční studie, plošné zvýšení nákladů v celém sektoru je vždy přeneseno na koncové zákazníky. Zavedení sektorové bankovní daně vede ke zvýšení úrokových sazeb především pro spotřebitele s nejméně elastickou poptávkou, tedy na domácnosti, které splácejí hypoteční úvěry,“ uvádí studie.

Sektorové daně také vytvářejí dost nedůvěryhodné prostředí pro investory. „Investorská komunita okamžitě začne danou zemi vnímat jako investičně nepřátelskou. Nemají totiž žádnou záruku, že napříště nebude vláda uvalovat daně namátkově na jakékoliv další sektory. To pak vede k nižší investiční aktivitě v dané zemi, a dokonce k prodražení financování veřejného dluhu, protože zahraniční investoři mají nižší ochotu nakupovat státní dluhopisy země, která arbitrárně zdaňuje, co ji právě napadne,“ poznamenala k tomu ekonomka Markéta Šichtařová.

Jaké „účetní triky“ banky provedly?

Někteří členové koalice tvrdí, že banky provedly „účetní triky“, protože daňově optimalizovaly. Banky ale udělaly jen to, že začaly ve velkém nakupovat státní dluhopisy, jejichž výnos je od daně osvobozen. Na tom není nic zakázaného. Stejně tak se stále argumentuje tím, že banky si pomohly tak, že zvyšovaly úročení vkladů. To je ale dost nepřesné tvrzení.

„Na zisku bank se podepisuje více složek, hlavním zdrojem je však čistý úrokový výnos, tedy rozdíl mezi inkasovanými úroky ze splácených úvěrů a úroky, které banky platí z přijatých vkladů, což jsou z jejich hlediska náklady. A ty v roce 2023 vzrostly meziročně o 77 procent, což za celý sektor představovalo absolutní navýšení o 110 miliard korun,“ reagoval na to ve své analýze ekonom Miroslav Zámečník.

Zámečník také poukazuje na to, že banky začaly s navyšováním úroků u nových vkladů dříve, než se začaly obrysy zavádění windfall daně na konci června 2022 objevovat.

ČTĚTE TAKÉ: Konec rozdávání dávek na bydlení. Lidé s průměrným pražským příjmem by měli o nárok přijít

„Za rok, kdy ČNB sazby zvedala, tedy do června 2022, vystoupaly úrokové sazby u nových firemních vkladů s dohodnutou splatností do 12 měsíců z 0,21 procenta na 5,80 procenta. V případě domácností za stejné období u stejného typu vkladů stouplo jejich úročení z 0,57 procenta na 5,33 procenta. Jinak řečeno, valná část navyšování sazeb se odehrála ještě předtím, než se začalo o dani ve veřejném prostoru mluvit. Vzestup sazeb, jimiž lidem a firmám banky úročily vklady s dohodnutou splatností, se od srpna 2022, kdy se o zdanění bank zmínil ministr financí Zbyněk Stanjura, odehrával na druhém místě za desetinnou čárkou. Vysoké sazby však přetrvaly po celý rok 2023, s mírným poklesem až od prosince 2023, který pokračuje dodnes,“ uvádí Zámečník.