OBRAZEM: Pavel a ústavní činitelé. Konec Zemanovy éry je pro ně „návrat k normálu“

V senátním Prezidentském salonku se ve středu večer sešli premiér Petr Fiala a předsedové parlamentních komor Miloš Vystrčil (oba ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) s nově zvoleným prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním předmětem diskuze bylo nastavení parametrů budoucích vztahů.

Debata nově zvoleného prezidenta, premiéra a předsedů obou komor Parlamentu trvala déle než hodinu a půl, podle vyjádření všech čtyř aktérů byla velmi obsáhlá. Společné setkání nazývali jako „návrat k normálu“, dosluhující prezident Miloš Zeman totiž podobná setkání nepořádal.

„Četnost setkání bude primárně přibližně jednou za čtvrt roku v tomto složení. Pokud bude situace vyžadovat, tak i častěji,“ řekl Pavel po jednání. Čtveřice nejvyšších ústavních činitelů je podle něho připravena koordinovat své aktivity, které se týkají nejen vnitřní, ale zejména zahraniční politiky. „Jsme zajedno v základních principech české zahraniční politiky,“ uvedl Pavel.

Premiér Fiala uvedl, že jde i o rozdělení rolí, o koordinaci zahraničních cest a „určitých důrazů, které budeme v zahraniční politice jako Česká republika mít“. Sladění mezi vládou, Senátem a Sněmovnou se podle něho dařilo. „Velmi se těším na to, že takovouto shodu budeme mít i s prezidentem,“ řekl premiér.

„Rozhodně není mým cílem dělat jakkoli samostatnou zahraniční politiku, protože především zahraniční politiku vnímám jako oblast, ve které bychom měli hovořit jedním jazykem,“ zdůraznil Pavel.

Předseda Senátu Vystrčil jako hostitel před setkáním uvedl, že do budoucna by podobná setkání čtyř nejvyšších ústavních činitelů nemusela vzbuzovat tak velký zájem médií, neboť komunikovat je normální.

Změna✌️ pic.twitter.com/t3VuMR6Bbg

— TOP 09 (@TOP09cz) February 1, 2023

Prezidentský salonek nedaleko jednacího sálu horní komory dostál svému názvu po devíti letech. Zeman naposledy senátory na jejich schůzi navštívil v květnu 2014. O Senátu se vyjadřoval jako o zbytečné ústavní instituci, kterou by bylo možné vyhladovět, tedy zrušit její financování ze státního rozpočtu.

Senát Zemana v minulých letech kritizoval za jeho kontroverzní výroky a postoje. V roce 2019 schválil návrh ústavní žaloby na Zemana kvůli hrubému porušování ústavy, Sněmovna v tehdejším složení ale k návrhu nezbytný souhlas nepřipojila.

Inaugurace Petra Pavla

Společná schůze Sněmovny a Senátu k inauguraci prezidenta Petra Pavla se uskuteční 9. března od 14:00, uvedla předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Inaugurační schůzi bude moci šéfka Sněmovny svolat až koncem února po dovršení lhůt pro soudní přezkum prezidentských voleb.

Kromě účasti na schůzi horní komory 29. března Pavel slíbil, že vystoupí i ve Sněmovně při projednávání důležitých zákonů a pomůže najít shodu vládní koalice a opozičních stran. „Vyvinu všechno úsilí, abych nějaký kompromis pomohl dojednat,“ uvedl Pavel. Zopakoval, že je připraven komunikovat s každým, kdo chce hledat řešení.

Pavel uvedl, že příprava jeho inaugurace bude koordinována mezi Parlamentem a Hradem, stejně jako to, kdo bude pozván. Pozvánku dostane 281 poslanců a senátorů, zástupci vlády nebo diplomatického sboru. Ve hře je podle Pavla i možnost pozvat zahraniční představitele.

Premiér označil za „naprosto nepřijatelné“, že by na inauguraci „chyběl kdokoli, kdo má důvěru občanů“. Reagoval tak na dotaz, zda budou pozváni i zástupci opozice, kteří preferovali Pavlova protikandidáta, předsedu a poslance opozičního hnutí ANO Andreje Babiše.

Společná schůze bude moci být podle šéfky Sněmovny svolána po 21. únoru, což je nejzazší termín, do kterého má Nejvyšší správní soud dořešit případné stížnosti na průběh a výsledky prezidentských voleb. Pekarová Adamová předpokládá, že inaugurační schůzi bude moci svolat 25., nebo 26. února.

Inauguraci organizuje Kancelář prezidenta republiky ve Vladislavském sále Pražského hradu a její součástí jsou kromě složení slibu prezidenta do rukou předsedy Senátu přehlídka historických vojenských praporů, státní hymna, 21 dělových salv a proslov nové hlavy státu. V minulosti tyto tradiční prvky doplnily například vojenská přehlídku na nádvoří Hradu, poklonění se ostatkům svatého Václava, mše ve svatovítské katedrále či položení věnce k soše prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí.