Trumpova cla ublíží hlavně německým značkám. Problémy ale věští i čeští výrobci autodílů
DOPAD NA ČESKÝ PRŮMYSL
Americký prezident Donald Trump oznámil 25 % cla na dovoz všech automobilů do USA do 3. dubna. Následovat mají v květnu i cla na dovoz autodílů. Podle řady analytiků opatření v Evropě zasáhne především německé automobilky Mercedes, BMW a Volkswagen, které mají v USA vysoké marže, když tvoří 5 % dovozu automobilů, ale 10 % hodnoty dovozu. Skrz to však může ohrozit i české subdodavatele, jak varují zástupci tuzemského průmyslu. „Nejvíce zasaženým regionem by přitom měla být střední Evropa, jejíž ekonomiky jsou nejvíce navázány na exportně orientovaný průmysl,“ varuje Hospodářská komora.
Automobilový průmysl v EU vyrobí až 15 milionů vozů a podílí se přibližně 7 % na HDP. V Česku se podílí na HDP devíti procenty, tvoří 34 procent zpracovatelského průmyslu a 24 procent exportu. Přímo či nepřímo zaměstnává zhruba 500 000 lidí. Export aut do USA se na českém exportu však podílí naprosto minimálně.
Na české automobilky by tak cla měla mít především nepřímý dopad. „Přímé následky pocítí zejména německé automobilky – BMW, Mercedes a Volkswagen, jejichž vozy vyšších kategorií jsou na americkém trhu žádané. Tato situace se však nevyhnutelně promítne do celého dodavatelsko-odběratelského řetězce v evropském automobilovém sektoru, a to bez ohledu na to, zda jde o přímé dodavatele zmíněných automobilek, či nikoliv,“ uvedl ředitel investiční skupiny Jet Investment Milan Gašo.
To, že dopad na české firmy bude nepřímý, potvrdila i největší česká automobilka Škoda Auto. Ta se obává především nabourání dodavatelských řetězců u subdodavatelů, včetně těch pro Škodovku. Šéf Škody Auto Klaus Zellmer se k možným dopadům cel na automobilku vyjádřil v minulých dnech v rozhovoru pro Bloomberg. Upozornil, že vývoz do USA je minimální, ale automobilku to ovlivní nepřímo, protože dodavatelé Škody působí v globálním měřítku. Varoval také před tím, že evropský trh v reakci na americká cla bude čelit většímu tlaku ze strany čínských automobilek.
Podle šéfa Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka právě u subdodavatelů mohou nastat problémy. „Omezení vývozu evropských automobilů do USA se okamžitě přenese do poptávky po českých subdodávkách. Dotkne se to stovek firem v dodavatelském řetězci. Navíc nelze vyloučit, že cla budou rozšířena i na klíčové díly jako jsou převodovky, elektrické systémy nebo motory, kde mají čeští výrobci významné postavení,“ uvedl Zajíček.
Odborné odhady přitom podle Hospodářské komory ukazují, že plošné uvalení amerických cel může vést ke zpomalení ekonomického růstu celé Evropské unie až o 2,5 %. Nejvíce zasaženým regionem by přitom měla být střední Evropa, jejíž ekonomiky jsou nejvíce navázány na exportně orientovaný průmysl. Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko tak mohou čelit výraznému poklesu průmyslové výroby a ohrožení tisíců pracovních míst.
Před dopadem na české subdodavatele varuje i Sdružení automobilového průmyslu. To upozornilo, že nejsou známy detaily dalších amerických cel a to především těch na dodávky součástek, ale Německý svaz automobilového průmyslu uvedl, že 86 % malých a středních podniků v autoprůmyslu očekává, že je cla nějakým způsobem zasáhnou.
Obě sdružení vyzvala politiky k dalšímu jednání a omezení eskalačního jednání. To však není pravděpodobné, když EU uvedla, že přestože kroků USA lituje, je připravena na důraznou a jasně zaměřenou reakci. V minulých týdnech v USA neúspěšně jednal s americkou administrativou eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič.
Ekonom UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia Jiří Pour odhaduje, že dopad amerických cel bude kolem 0,1 procenta českého HDP. Podle něj očekávaná cla vedla už v minulých týdnech k předzásobení amerických dovozců a k výraznému posílení exportu aut z EU do USA. „Následně dojde k jeho prudkému omezení, a až za nějakou dobu se situace ustálí na nové rovnováze,“ uvedl Pour.
Otázkou podle analytiků může být také budoucnost samotných cel. Bartoň v této souvislosti připomněl, že cla se vztahují i na dovoz součástek, ze kterých se auta v USA montují. Podle něj tak může být efekt cel nakonec takový, že namísto rozšíření americké výroby aut, které Trump zavedením cel slibuje, přijde naopak zastavení americké výroby. „Začít do měsíce v USA výrobu dílů, které nyní už dlouhá léta proudí z Mexika a Kanady, je nemožné,“ vysvětlil Bartoň. Předpokládá tak, že nejpozději v květnu může americký prezident cla nakonec odvolat.