„To není přelud.“ Syrský vůdce velmi usiluje o strategické partnerství s dlouholetým nepřítelem Izraelem
BUDOUCÍ PARTNERSTVÍ IZRAELE A SÝRIE
Možnost strategického partnerství dlouholetých nepřátel Izraele a Sýrie je čím dál reálnější a je to něco, co může nastat už velmi brzy. To alespoň tvrdí izraelský bezpečnostní expert, plukovník v záloze Moše Elad pro deník Jerusalem Post (JP). Elad se domnívá, že syrský prezident a bývalý vůdce teroristické skupiny HTS Haját Tahrír aš-Šám Ahmad Šará usiluje o strategické partnerství. „Hledá spojenectví s Izraelem. To není přelud. Je to realita, kterou si mnozí neuvědomují, ale která se nám odehrává před očima,“ řekl. Eladovým slovům nahrává i Šaráův rozhovor z konce května pro Jewish Journal, ve kterém se vyjádřil, že Sýrie by mohla s Izraelem spolupracovat v bezpečnostních otázkách, čímž projevil ochotu k jednání mezi oběma národy. O tom, že Damašek a Jeruzalém v nedávné době začaly zkoumat možnosti nepřímých rozhovorů o dohodě vedoucí k možnému míru mezi zeměmi, informoval nedávno i izraelský server Ynet News.
„Scéna, v níž si nový syrský prezident Ahmad Šará a premiér Benjamin Netanjahu podávají ruce na trávníku Bílého domu, už není halucinací. Taková scéna se může odehrát velmi brzy,“ uvedl vysokoškolský lektor a expert na Blízký východ s 30letými armádními zkušenostmi Moše Elad.
Dle něj to odráží zásadní posun v dynamice moci v regionu. „Každý, kdo očekával, že Šará během 12denní války naruší operace izraelského letectva nad Íránem, byl zklamán,“ vysvětlil Elad. „Čím přesně? ptal se Šará svých kritiků – a právem. I kdyby měl ruské rakety S-400, je nepravděpodobné, že by je použil. Stejně jako Izrael chce Šará oslabit Írán, stejně jako Saúdská Arábie, Libanon, Kuvajt, Bahrajn a další,“ tvrdí.
Tento posun expert dává do souvislosti s širším regionálním úsilím pod vedením USA. „Když americký prezident Donald Trump naznačil, že se v regionu chystají ‚velké věci‘, a když jeho vyslanec Steve Witkoff hovořil o ‚novém uspořádání‘ na Blízkém východě, zahrnovalo to i zapojení Sýrie a Libanonu do Abrahámských dohod (dohod o normalizaci arabsko-izraelských vztahů). Pokud se však připojí naši dva severní sousedé, kteří po desetiletí podporovali teror proti nám, a to i prostřednictvím strategického paktu, je to sen, který se stává skutečností.“
Elad také doplnil, že nedávný vojenský neúspěch Teheránu znamenal historickou změnu, která může pomoct i sbližování Izraele s arabskými zeměmi včetně Sýrie. „Nyní, když arabský svět viděl, jak byl Írán navzdory své image odhalen jako papírový tygr, byla odstraněna významná překážka arabsko-izraelského sbližování,“ řekl.
Eladovým slovům nahrává i rozhovor syrského prezidenta, který ještě před pár měsíci byl vedený na seznamu teroristů a na jehož hlavu byla vypsána odměna 10 milionů dolarů (221 milionů korun), pro Jewish Journal. V něm se vyjádřil, že Sýrie by mohla s Izraelem spolupracovat v bezpečnostních otázkách, čímž projevil ochotu k jednání mezi oběma národy. „Chci, aby bylo jasno. Éra nekonečných vzájemných bombových útoků musí skončit. Žádný národ neprosperuje, když je jeho obloha plná strachu. Skutečnost je taková, že máme společné nepřátele a můžeme hrát významnou roli v regionální bezpečnosti,“ řekl Šará.
Izraelský server Ynet News píše, že Damašek a Jeruzalém zkoumají možnosti nepřímých rozhovorů. Server informuje, že zdroje blízké vládě v Damašku saúdskoarabskému listu Asharq Al-Awsat sdělily, že probíhají nepřímá jednání s regionální a mezinárodní podporou, což již dříve syrský prezident Šará do médií přiznal. Dále server uvádí, že prezident Šará dle informací arabských médií prosazuje pro případnou dohodu stažení Izraele země a země také usiluje o bezpečnostní záruky a revidovanou dohodu o nárazníkové zóně. Ta vznikla při posledním izraelském vpádu do země na konci loňského roku po pádu režimu Bašára Asada.
Sýrie je s Izraelem v konfliktu již od roku 1948, kdy židovský stát vznikl a kdy na něj Sýrie spolu s dalšími arabskými státy zaútočila. Mezi izraelskými nepřáteli Sýrie byla i za šestidenní války v roce 1967, ve které Izrael obsadil Golanské výšiny, jež jsou dodnes hlavním předmětem územních sporů mezi zeměmi.
