Vlna zdražování se vrací. Postihne máslo, vejce a nově i olej, naznačují data

O čtvrtinu dražší olejniny a ovoce, o deset procent vyšší ceny obilovin a trvale dražší vejce a mléko. Únorové ceny zemědělských výrobců potvrzují neblahý trend, že na levnější potraviny v obchodech si budou muset české domácnosti počkat déle, než doufaly. "Po většinu prvního pololetí bude pokračovat, a dokonce se i zrychlovat meziroční nárůst cen potravin pro konečné spotřebitele," nastiňuje scénář vývoje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Dosažení dvouprocentního inflačního cíle centrální banky se tak pro letošek jeví spíš jako nesplnitelný sen. Příznivé ceny v průmyslu sice tlumí obecnou inflaci, ale lepším číslům brání právě opačný vývoj v klíčovém sektoru pro spotřebitele - v zemědělství.

Rostoucí ceny v agrovýrobě naznačují, že nákup potravin v příštích měsících opět provětrá domácnostem jejich peněženky: ceny zemědělských výrobců v únoru podle Českého statistického úřadu vrostly meziročně o 9,3 % (v lednu o 9,1 %). Vyšší byly ceny olejnin o 24,7 %, ovoce o 21,2 % a obilovin o 9,7 %. Ceny vajec se zvýšily o 22,5 %, skotu o 19,0 % a mléka o 17,8 %. "Jde o neklamný znak, že do Česka se v určité míře vrací vlna zdražování potravin, neboť ceny zemědělců se s jistým časovým odstupem promítnou také do cen v maloobchodní síti," říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Pozitivní je podle statistiků alespoň skutečnost, že v únoru klesly ceny brambor o 21,5 %, zeleniny o 24,0 % a prasat o 11,4 %.

Celková inflace v Česku zpomalila v únoru na 2,7 procenta, avšak ceny potravin nadále rostou. Zatímco předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha nechtěl v rozhovoru pro ČT další vývoj předjímat, analytici odhadují průměrné letošní zdražení potravin o 6 procent, což je více než dvojnásobek celkové inflace. Tento růst nepohání jen vyšší ceny v zemědělství, ale i nákladové tlaky či nejistota v dodavatelských řetězcích.

Evergreenem mezi dražšími položkami v nákupním koši je už po několik měsíců máslo, časem přibyly i vejce nebo čokoláda. Nově se mezi ně významně řadí i olejniny, jak vyplývá z dat statistiků ze zemědělské výroby. "Do roku 2030 vývoz palmového oleje z Indonésie, která je jeho největším světovým producentem, klesne o třetinu v porovnání s loňskem," vysvětluje ekonom Kovanda vyšší ceny této komodity mezi zemědělci. Důvodem je podle něj rozhodnutí asijské země zvýšit povinný podíl palmového oleje v bionaftě na hranici 40 procent, v dalších měsících až na 50 procent. Růst cen palmového oleje ale tlačí nahoru, byť v menším rozsahu, také ceny dalších olejů, nejen sójového, ale také řepkového nebo slunečnicového, doplňuje ekonom.

Do meziročně vyšších cen ovoce se zase podle ekonomů výrazně promítla jeho velmi slabá tuzemská úroda z loňska. Jen jablek se loni v důsledku nenadálých dubnových mrazů sklidilo 36 040 tun, což v porovnání s pětiletým průměrem znamenalo pokles o 68 procent. "Mrazy poškodily úrodu jablek, ale i třešní, takže o to více se jich nyní musí dovážet," podotýká k tomu Kovanda.

Kde momentálně není důvod ke zdražování, je prodej nepotravinářského zboží: hlavně díky tomu, že ceny průmyslových výrobců v únoru meziročně klesly o 0,1 procenta do deflačního pásma, jak uvedl ČSÚ. "Náklady na výrobu zboží zůstávají pod kontrolou a z tohoto směru tedy výraznější inflační tlaky nehrozí," ujišťuje hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. "Problematičtější je zdražování služeb, kde naopak k hmatatelnému uklidnění stále nedochází," doplňuje v reakci na to, že ceny tržních služeb pro podniky meziročně vzrostly o 3,5 procenta.