„Jde o osud Země.“ Americký Kongres má obavy z Číny na Měsíci

Kongresmani z obou amerických stran varovali NASA, že je stěžejní, aby Spojené státy dostali astronauty na Měsíc dříve než Čína. Jejich obavy zazněly na jednání výboru pro vědu týden poté, co NASA oznámila roční odklad misí Artemis 2 & 3 kvůli technickým problémům. Čína chce letos vyslat sondu na odvrácenou stranu Měsíce a přivézt z dosud neprozkoumané strany naší přirozené družice první vzorky. První tchajkonauti by se měli po Měsíci projít do konce desetiletí. Na slyšení zaznělo, že prvenství Číny v novém závodě je "nepřípustné" a mohlo by vést k tomu, že by se další výzkum vesmíru stal více restriktivním. Informuje například server Space.

"Faktem je, že jsme součástí vesmírného závodu," uvedl ředitel NASA už v roce 2023. Nyní si stále jasnějších ambic Číny začínají všímat i američtí politici. Jejich obavy ještě zesílil neúspěch mise sondy Peregrine a oznámení NASA, že starty mise Artemis k Měsíci odsouvá. Obě události z minulého týdne vedly v amerických politických kruzích k pozdvižení.

Tento týden se pořádalo zasedání výboru pro vědu, vesmír a technologie americké sněmovny reprezentantů. "Připomínám svým kolegům, že nejsme jedinou zemí, která se snaží dostat lidi na Měsíc," otevřel zasedání předseda komise republikán Frank Lucas. Ten připomněl, že Čína hledá partnery (v současnosti především v Rusku) na vybudování stanice na Měsíci a chce, aby se tam čínští tchajkonauti procházeli do konce desetiletí. "Stát, který na Měsíci přistane jako první bude mít možnost nastavit precedens, zda vědecké zkoumání Měsíce bude probíhat otevřeně a transparentně, či více restriktivně," uvedl dále Lucas.

Jeho slova podpořil floridský republikán Bill Posey, který mluvil o vesmíru jako nejvyšší vojenské doméně. "Kdokoliv v ní získá převahu, bude rozhodovat o osudu Země," uvedl Posey.

Demokratická členka výboru Zoe Lofgrenová se dožadovala vysvětlení ohlášeného zpoždění a nabízela NASA podporu. "Chci aby byla (Mise Artemis) úspěšná, zvlášť když nám Čína šlape na paty. A v tomto výboru chceme být nápomocni tomu, aby mise Artemis byla úspěšná a jela podle harmonogramu v době, kdy vedeme svět, společně s partnery," uvedla Lofgrenová.

Na slyšení vystoupilo několik vysokých představitelů NASA i její bývalý ředitel Mike Griffin. Zatímco ředitelka oddělení zabývající se systémy pro výzkum vesmíru před kongresmany uvedla, že NASA misi Artemis zvládne uskutečnit před Čínou, bývalý šéf NASA v letech 2005-2009 byl skeptický. Program označil za drahý a příliš komplexní. Na slyšení také zaznělo, že NASA dosud nevyčíslila, kolik bude celý program stát. V roce 2021 se odhady pohybovaly kolem 93 miliard dolarů.

Spojené státy v minulých letech představily tzv. Artemiské dohody, které vychází z platných dohod o vesmíru na půdě OSN a mají zajišťovat mírové prozkoumávání vesmíru. Doposud se k dohodám připojilo 33 zemí včetně České republiky. Rusko a Čína se k deklaraci nepřipojily.

V minulých dnech navíc vyšel článek Michellova vesmírného Institutu, který varuje před možností, že by Čína vybudovala satelitní systém v tzv cislunární oblasti, tedy oblasti, kde se navzájem vyrušuje gravitační pole Země a Měsíce. Výhodou umístění satelitu právě v takové oblasti je především udržení jeho polohy a získávání unikátních dat, jak ze Země, tak z Měsíce. Autoři článku apelují, že americké vesmírné síly musí mít prostředky a schopnosti v této oblasti zajistit stejnou svobodu bádání, jako je v současnosti na oběžné dráze Země. Čína už v roce 2018 do oblasti vyslala družici Queqiao.