Souboj se tedy odehraje mezi Robertem Jenrickem a Kemi Badenochovou. Oba jsou považováni za představitele pravého křídla strany a oba nabízejí radikální řešení.
Foto: Oficiální účet X Konzervativní strany
1
Britští konzervativci neztratili vůli žít. Před třemi měsíci byli vypráskáni v nejhorší volební porážce ve svých dějinách. Mluvilo se o možném konci strany. Na ...
Britští konzervativci neztratili vůli žít. Před třemi měsíci byli vypráskáni v nejhorší volební porážce ve svých dějinách. Mluvilo se o možném konci strany. Na záda jim v průzkumech dýchala pravicově populistická Reform UK Nigela Farage a vážně hrozilo, že je nahradí coby hlavní sílu na pravici. Nyní překonali svou depresi a dalším lídrem bude člověk, který dokáže Farage odrazit.
Konzervativci vybírají nového lídra v několika kolech. Nejdříve volí pouze poslanci. V každém kole vypadne kandidát s nejméně hlasy. To se opakuje, dokud nezbydou pouze dva. Mezi nimi pak vybírají všichni členové strany. Ve středu bylo poslední parlamentní kolo, jehož výsledky šokovaly celý Londýn.
Za favorita na příštího stranického lídra byl považován bývalý ministr zahraničí James Cleverly. Sympatický a osobně milý Cleverly byl kandidátem levého křídla strany. Jeho zvolení by znamenalo pokračování v nastoleném kurzu. Byl považován za dědice Davida Camerona a Rishiho Sunaka, tedy neinspirativního konzervatismu, odhodlaného se zpožděním kopírovat labouristickou politiku.
V úterním hlasování byl Cleverly první a postoupil dál s Robertem Jenrickem a Kemi Badenochovou. Den nato spektakulárně a překvapivě vypadl. Co se tedy stalo? Zdá se, že někdo překombinoval taktické hlasování. Cleverlyho úterní výsledek byl nejspíše přifouknutý. Spekuluje se, že Jenrick „půjčil“ některé své voliče Cleverlymu, jelikož chtěl vytlačit Badenochovou. To se nepodařilo. V dalším kole to byl naopak Cleverly, kdo nařídil některým svým podporovatelům hlasovat pro Jenricka. Taktéž aby vytlačil Badenochovou. Ta je oblíbená u členské základny, oba konkurenti tak chtěli zabránit tomu, aby postoupila do finále. Cleverly se ale přepočítal a sám se vyřadil. Takové jsou alespoň spekulace anglických komentátorů.
Souboj se tedy odehraje mezi Jenrickem a Badenochovou. Oba jsou považováni za představitele pravého křídla strany a oba nabízejí radikální řešení. Hlavním tématem Jenrickovy kampaně je migrace. Ta je dlouhodobě jednou z hlavních stížností Britů. Vítězství brexitu bylo do velké míry zapříčiněno vírou, že to povede ke snížení imigrace. Neřešení vedlo k propadu preferencí konzervativců a růstu Reform. Jenrick ve svých plánech v podstatě kopíruje Farage – pokud mu voliči uvěří, že to myslí vážně, mohl by sjednotit pravici.
Badenochová ve své kampani zdůrazňuje boj proti převládající ideologii progresivismu. Slibuje rozmetat síť nevládních a polovládních organizací, neziskovek a státních úředníků, kteří jsou hlavními proponenty této ideologie a úspěšně brzdí jakékoliv změny v tomto směru. Badenochová taktéž kritizuje přílišnou imigraci a trvá na asimilaci nově příchozích. Jako dcera imigrantů z Nigérie je imunní vůči nařčením z rasismu.
Tom McTague na webu Unherd upozorňuje, že postup Jenricka a Badenochové do finále je velmi neobvyklý. Konzervativci jsou opatrná strana preferující stabilitu. Proto většinou do svého čela vybírají středové konsenzuální kandidáty. V poválečných dějinách se rozhodli pro kandidáta pravého křídla v podstatě pouze dvakrát. Poprvé v roce 1975, kdy usoudili, že poválečný konsenzus se vyčerpal – a zvolili Margaret Thatcherovou. Podruhé v roce 2019, když zvolili Borise Johnsona, aby vyřešil brexit. Obě volby byly reakcí na hlubokou krizi a vedly k nevídaným úspěchům. Thatcherová se stala nejdéle vládnoucí předsedkyně vlády v poválečných dějinách. Johnson zařídil jedno z nejpůsobivějších volebních vítězství. Kromě brexitu ale nevládl jako zástupce pravicového křídla a nakonec pohořel.
Badenochová i Jenrick dávají konzervativcům šanci na konsolidaci hlasů na pravici, přilákání zklamaných voličů a nastavení nového kurzu.
Ne všichni komentátoři se shodují, že Cleverlyho neúspěch je předzvěstí konzervativních světlých zítřků. Tvrdí, že volby se vyhrávají ve středu a konzervativní posun doprava více voličů odláká, než přiláká.
Existuje ale ještě jeden důvod, proč konzervativci mají lepší náladu. Labouristé po drtivém vítězství rychle ztrácejí na popularitě. Podle průzkumu pro server Politico (odpovědi se sbíraly 5. až 7. října) by labouristy volilo 29 % a konzervativce 28 %. Premiér Keir Starmer zažil jeden z nejstrmějších pádů popularity, nyní je na –36 %. Může se tak opakovat situace z let 2019 až 2024, kdy konzervativci šli od historického vítězství k historické porážce, tentokrát ale v opačných barvách.
Důvody pádu popularity labouristů jsou jednoduché. Ukázalo se, že jsou stejně neschopní jako konzervativci. Propukl skandál ohledně darů od sponzorů. Například se ukázalo, že jeden z nich daroval Starmerově manželce oblečení v hodnotě 32 tisíc liber. Labouristé také zrušili plošnou podporu pro důchodce v zimě, nově má jít jen těm nejchudším. Oficiálně jsou tyto dávky určeny na podporu plateb za topení. Z tvrzení, že labouristé chtějí nechat důchodce umrznout, se stal efektivní útok. Úřad premiéra se ocitl uprostřed občanské války, která skončila vyhazovem Sue Grayové, šéfky premiérské kanceláře. Vláda působí chaoticky a amatérsky.
Možná britská Konzervativní strana, nejstarší aktivní partaj v Evropě, ještě není odsouzena k zániku.
00:01
