Macron by nežádal NATO o pomoc v případě ztrát Francie na Ukrajině

Francie by v případě napadení jejích vojáků na Ukrajině nežádala o aktivaci článku 5 Severoatlantické aliance o kolektivní obraně. Podle deníku Wall Street Journal se takto snažil francouzský prezident uklidnit spojence na nedávné schůzce v Paříži. Tam představitele západních států pozval, aby společně řešili podporu Ukrajiny, která se nachází v defenzívě vůči ruské armádě. Francouzské návrhy na vyslání vojáků na Ukrajinu krátce po schůzce většina západních státníků odmítla. Ve čtvrtek tento postoj zopakoval i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

O možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu mluví francouzský prezident Emmanuel Macron už delší dobu. V minulých dnech mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová obvinila Francii, že se chce přímo zapojit do války s Ruskem vysláním praporu francouzské cizinecké legie o velikosti 1 500 mužů na Ukrajinu.

Francouzský prezident Macron dlouhodobě mluví o nutnosti strategické nejednoznačnosti. V minulých týdnech mluvil například o tom, že Francie nemá ohledně Ruska červené linie a vyslání západních vojáků nelze vyloučit. Někteří vojenští analytici upozornili, že by například výcvik ukrajinských vojáků přímo na Ukrajině pomoc výrazně zefektivnil. Padaly však otázky, jak by státy reagovaly v případě zásahu jejich jednotek ruskou armádou.

Nyní deník Wall Street Journal na tuto otázku přinesl odpověď. Macron před spojenci návrh vyslání francouzských vojáků hájil tím, že by Francie v případě ztrát nežádala zásah NATO či Spojených států. Upozornil, že Francie samostatně operuje i se ztrátami například na misích v Africe.

Německý kancléř Olaf Scholz už během jednání Macrona varoval, že západní spojenci návrh odmítnou. Když se návrh začal řešit veřejně, Scholz podobně jako většina západních státníků to odmítl. Podporu pro svůj nápad získal Macron od Pobaltských států. Polsko se nestavilo k návrhu odmítavě. Ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v minulosti uvedl, že polští vojáci na Ukrajině již jsou. Je možně, že mluvil o vojácích, které se starají o ostrahu ambasád.

Ve čtvrtek postoj spojenců Ukrajiny zopakoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Při oslavách 75. výročí vzniku NATO uvedl, že Aliance nemá v současnosti v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky. Vyjádřil se však také k současné situaci Ukrajiny. „Ale toto je vážné. V zásadě existují dva možné scénáře. Jedním je, že spojenci NATO budou schopni mobilizovat větší podporu a že Ukrajina bude schopna získat zpět víc území. Druhým scénářem je, že toho nebudeme schopni, a reálně hrozí, že se Rusko zmocní ještě více území a my se ocitneme v ještě nebezpečnějším postavení,“ varuje generální tajemník.

„Pokud však spojenci NATO splní to, co bychom měli, pak jsem si naprosto jistý, že Ukrajinci budou schopni dosáhnout nových úspěchů,“ dodal.

Francie zároveň v únoru s Ukrajinou uzavřela bilaterální obrannou dohodu, na jejíž základě by mohla jednat samostatně v kooperaci s Ukrajinou.