Chcete peníze za blackout? Žádosti o kompenzace nechystáme, vzkazuje komora

Páteční rozsáhlý výpadek elektřiny, který zasáhl milion odběratelů ve více krajích, má údajně na svědomí škody v řádech desítek milionů. Zatímco podnikatelé, zejména z gastronomie a průmyslu volají po státních kompenzacích, zástupci Hospodářské komory i někteří politici před podobnými nároky varují. Pojišťovny mezitím vysvětlují, co a za jakých podmínek lze z podobných událostí pokrýt z pojistky – a upozorňují, že samotný výpadek proudu krytý nebývá.

Výpadek proudu v pátek ochromil nejen domácnosti, ale i průmysl, dopravu a služby. V gastronomii šly škody podle Hospodářské komory ČR do desítek milionů korun. Pro restaurace či kavárny znamenal blackout nejen vyhozené suroviny a hotová jídla, ale také zrušené rezervace a výpadek tržeb.

„Pátek bývá pro většinu podniků zásadním termínem pro týdenní tržby. Ministr Vlček by měl přestat bagatelizovat dopady blackoutu a začít jednat. Česká gastronomie potřebuje pomoc, ne prázdné fráze,“ uvedl Luboš Kastner, předseda sekce gastronomie Hospodářské komory ČR.

Výpadek pocítila i velká průmyslová výroba. Největší česká textilka Juta ze Dvora Králové nad Labem odhaduje své škody na 25 až 30 milionů korun. „Ne všechny linky se dosud podařilo najet na plný výkon,“ uvedl technický ředitel Jan Čeřovský. Podnik aktuálně vyhodnocuje, zda bude žádat náhradu škody po státu.

Riziku čelil také sklářský podnik Crystalex CZ v Novém Boru, který zůstává plně závislý na elektřině. Generální ředitel Tomáš Januš připustil, že kdyby blackout trval o něco déle, škody by šly do stamilionů. „Bylo docela štěstí, že jsme před týdnem jednu tavicí vanu vypustili. Kdybychom měli všechny pece plné, hrozila by jejich zkáza,“ řekl Januš. Přesto podnik přišel o část skla, které musel po výpadku vyřadit, protože nebylo možné zaručit jeho kvalitu.

Zajíček: Stát není automatická pojistka

Podle Hospodářské komory však blackout není důvodem k masivní státní pomoci. Prezident komory Zdeněk Zajíček zdůraznil, že podniky by měly řešit podobné události primárně samy – a využít pojištění či smluvní podmínky s dodavateli elektřiny.

„Hospodářská komora v této souvislosti nepřipravuje, ani neplánuje připravovat hromadné žádosti o státní kompenzace. Domníváme se, že podobné výpadky elektřiny by se měly řešit především soukromoprávní cestou na mikroúrovni, s využitím možností, které podnikatelům poskytují jejich obchodní a pojistné smlouvy,“ uvedl Zajíček.

Dodal, že státní kompenzace mají být až krajní možností pro případy zásadně nebo trvale poškozujících podnikání. „Několikahodinový páteční výpadek je sice nepříjemný, ale jeho dopad – při veškerém respektu k poškozeným firmám – by podle zatím dostupných informací neměl být takového rozsahu nebo dopadu,“ doplnil.

Podobně mluví třeba i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Ještě před 10 lety by tohle nikoho ani nenapadlo. Jenže za posledních 10 let jsme se stali tak nárokovou a dotační ekonomikou, že mnohým takový návrh přijde logický. Potřebujeme nejenom strukturální reformy. Potřebujeme i změnu uvažování, že stát je něco jiného, než dojná kráva,“ řekl Kalousek.

První pojistné události

Pojišťovny mezitím řeší první hlášené škody, zejména na elektrospotřebičích. „Pojišťovny v současné chvíli evidují nejčastěji poškození elektrických spotřebičů jako je bílá technika, sklokeramické varné desky nebo čerpadla. V menším objemu počtu případů se škody týkají znehodnocených potravin v chladících a mrazících zařízeních,“ uvedl Tomáš Pavlík z České asociace pojišťoven.

V domácnostech kryje pojištění zpravidla přepětí, podpětí nebo zkrat, méně často přímo následky výpadku proudu. „Pokud jde o škodu na potravinách, lze ji v rámci pojištění domácnosti nahlásit. Nicméně s ohledem na délku blackoutu se kvalita potravin udržela, proto je počet tohoto typu hlášených škod menší,“ doplnil Pavlík.

Podnikatelé mají složitější situaci. „U firem závisí na tom, jaké smluvní ujednání mají ve svých pojistných smlouvách. Pokud například pracují s chlazenými potravinami, je možné, že v pojistné smlouvě mají odpovídající ujednání. U velkých společností velmi záleží na tom, jakým způsobem hodnotí riziko,“ upozornil Pavlík.

Pojišťovací specialista Tomáš Klápa ze společnosti FinGO upozorňuje, že pojistky nekryjí samotný blackout, ale až škody, které tím vzniknou. „Výpadek elektřiny může způsobit například zkažení potravin v mrazáku, poškození elektroniky nebo ztráty v podnikání, jako je ušlý zisk z neuskutečněných objednávek nebo znehodnocení skladovaného zboží,“ vysvětlil.

Pro uplatnění nároku musí mít podnikatelé nejen dobře nastavenou smlouvu, ale také splnit podmínky pojistky. „Mnoho pojistných smluv kryje pouze škody způsobené náhlými a nečekanými událostmi. Výpadky, které byly plánované, obvykle pojištění nepokrývá,“ upozornil Klápa. Pro úspěšné vyřízení pojistky je třeba škody zdokumentovat a doložit potvrzení o výpadku od distributora elektřiny.

Dalším limitem bývá časová spoluúčast – pojišťovna začne plnit až po určité době, typicky dvou dnů. To může být u krátkých blackoutů problém. „Vzhledem k délce tohoto výpadku se očekává, že škody budou minimální a pojišťovny nebudou čelit výraznému počtu pojistných událostí,“ uzavřel Klápa.