Abychom nedopadli jako v Koreji. Co je za propadem plodnosti a porodnosti českých žen

Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) jsou neúprosná. Za první čtvrtletí letošního roku se oproti prvnímu čtvrtletí 2021 v České republice narodilo o 35 procent dětí méně (18 tisíc). Úhrnná plodnost spadla z 1,85 k 1,37 dítěte na ženu. Už to mělo vyvolat rozruch, který se ale dostavuje, teprve když někdo upozorní na mezinárodní studii, podle níž české ženy očkované mRNA vakcínou proti covidu-19 rodí o třetinu méně často než ženy neočkované. Jedním z autorů studie je disentní český matematik Tomáš Fürst. Naopak Tomáše Sobotku bychom si mohli představit jako typického představitele vědeckého establishmentu, sám se také za něj ostatně s lehkým sarkasmem označuje. Je zástupcem ředitele Vídeňského institutu pro demografii a spoluautorem tabulek o porodnosti a plodnosti pro jednotlivé země, z nichž ostatně čerpá i Fürst.

Co českému propadu plodnosti říkáte?

Nejprve je důležité zdůraznit, že to je kalendářní údaj, který neznamená, že budeme mít celou generaci žen s průměrem plodnosti 1,37. To je ukazatel za daný rok, který je vždycky ovlivněn spoustou věcí. Tento ukazatel nám řekne, co by se stalo, kdyby míry porodnosti zůstaly podle věku stejné během života jedné generace žen, kolik by do konce reprodukčního období měly dětí. Ale když se na čísla podíváme detailněji, tak v České republice generace, které se blíží čtyřicítce, mají plodnost 1,7 až 1,8 ženy na dítě. Ročníky, kterým je dnes 25 až 30, nebudou tak vysoko, ale vsadil bych se, že ani ty neklesnou na 1,3, na hodnoty, které dnes vidíme v kalendářní plodnosti. Já si v této době vzpomínám na rok 1999, kdy byla u nás úhrnná plodnost 1,13, což i tehdy budilo patřičnou paniku. Sešup byl z téměř 1,9 v roce 1990. Tenkrát byla velká část poklesu způsobena masivním posunem narození dětí do pozdějšího věku.

Z toho, co jste řekl, bych vyvozoval, že za pár let dnešní pokles bude kompenzován, že plodnost i porodnost zase vyrostou.

To právě nevíme. Když kolem roku 1999 demografové spouštěli alarm, byl jsem si návratem k lepším číslům mnohem jistější než dnes. Tehdy se taky v úvahách dalo opřít o některé jasné faktory: v devadesátých letech nastal ohromný boom vysokoškolského vzdělání, změnily se ekonomické podmínky, masivně se rozšířilo používání antikoncepce, čímž všechna ta neplánovaná těhotenství najednou odpadala. Vezměte si, že ještě v 80. letech byla víc než polovina těhotenství neplánovaná. Že ještě roku 1989 byl podíl dětí narozených mimo manželství pět až šest procent a současně 55 procent nevěst bylo v době prvního sňatku těhotných. Průměrně se v 80. letech první dítě u nás narodilo ženě ve věku 22 let. V devadesátých a nultých letech jsme přešli z tohoto reprodukčního modelu do modelu běžného v západních zemích: lidé odkládají děti, podíl dětí neplánovaných je mnohem nižší.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.