Pozor na „investice století“! Podvodníci zneužívají i tvář Petra Kellnera

Po internetu se šíří nové vlny podvodných reklam, které zneužívají jména a fotografie známých osobností, aby nalákaly lidi k investicím do neexistujících projektů. Na sociálních sítích se v posledních týdnech objevují sponzorované příspěvky vydávající se za články médií a lákají na „šokující pravdu o závěti Petra Kellnera“ či „tajemství investic, které svět neměl znát“. Ve skutečnosti jde o klamavé reklamy vedoucí na falešné investiční portály.

Policie varuje, že jde o stále se opakující schéma, které využívá důvěry lidí ve známé tváře a značky. „Je to neviditelný nepřítel, který neútočí v noci, ale klidně uprostřed dne – skrze obrazovku mobilu, počítače, tabletu nebo i během obyčejného telefonního hovoru,“ upozorňuje policejní projekt Internetové podvody.

Podvodníci podle policie postupují sofistikovaně – vytvářejí věrohodně vypadající články, používají loga seriózních médií i realistické fotografie, často vytvořené pomocí tzv. deepfake technologií. „V okrese Náchod bylo od 1. ledna do 31. srpna 2025 zaznamenáno 148 případů internetových podvodů. To představuje přes 13 % všech trestných činů řešených územním odborem. Celková škoda dosáhla téměř 28 milionů korun. Největší ztráta činila 2,3 milionu korun – a to kvůli jedinému kliknutí na odkaz s tváří známé osobnosti,“ uvedla policie.

Podvodné investice a deepfaky

Tento typ klamavé reklamy patří mezi nejrychleji rostoucí druhy internetové kriminality. Pachatelé vytvářejí videa, v nichž celebrity údajně „doporučují“ investice do kryptoměn či akcií. „Na internetu kolují videa, kde známé osobnosti doporučují investice do kryptoměn. Ve skutečnosti jde o deepfake – počítačově vytvořený obraz, který má působit autenticky,“ varují policisté.

Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) počet takových případů v posledních dvou letech výrazně roste. „Narůstá počet i sofistikovanost investičních podvodů. Pachatelé postupují stále profesionálněji,“ uvedl ředitel centrály Jiří Mazánek.

Podle něj jde často o mezinárodní skupiny, které působí ze zahraničí a využívají anonymní prostředí internetu. „Objasňování těchto trestných činů je složité – pachatelé využívají šifrované kanály a anonymní platební systémy,“ doplnil Mazánek.

Falešné e-shopy i „bankéři“ na telefonu

Kybernetická kriminalita ale nespočívá jen v falešných investicích. Stále častější jsou také telefonní podvody a napodobeniny e-shopů. „Spotřebitelé by měli v případě nápadně nízkých cen zpozornět, protože běžní prodejci dávají vysoké slevy spíše výjimečně,“ upozorňuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Novela zákona o elektronických komunikacích má nyní pomoci odhalovat tzv. spoofing, kdy pachatelé volají z reálných čísel bank či úřadů. Operátoři mohou mezi sebou sdílet údaje o rizikových hovorech a pomáhat bankám s jejich vyhodnocením. „I přes novou legislativu platí základní pravidlo: nereagujte na hovory ani SMS, které vás nutí jednat pod tlakem kvůli údajně ohroženým financím,“ říká Hekšová.

Varování: Každý klik může mít následky

Policie i experti zdůrazňují, že nejúčinnější ochranou zůstává prevence. Nikdy nereagovat na podezřelé výzvy, neposílat peníze neznámým osobám a neinvestovat podle reklamy či videa na sociálních sítích.

„Za těmito čísly se skrývají skutečné lidské příběhy. Lidé přicházejí o celoživotní úspory, důvěru i pocit bezpečí. A právě proto je důležité o tom mluvit – nahlas, otevřeně a bez studu,“ uvedla poručice Karolína Macháčková z policie.

Kyberzločinci přitom využívají i nové technologie a umělou inteligenci. Bezpečnostní společnost Check Point Software Technologies například varuje před kampaní ZipLine, která využívá sociální inženýrství a kontaktní formuláře firem. „Zneužitím běžných komunikačních kanálů a vícestupňovým phishingem útočníci ukazují, že sociální inženýrství je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak proniknout do organizací,“ uvedl její odborník Pavel Krejčí.

Podle policie i spotřebitelských organizací platí stále totéž: „Každý klik může mít následky. Ověřujte, prověřujte a nikdy neposílejte peníze, dokud si nejste jistí, komu vlastně věříte.“