Co je v mírovém plánu? Demilitarizované zóny, bezpečnostní záruky, vstup do EU už 2027 a BlackRock

Nově vznikající mírový plán předpokládá, že Ukrajina získá závazné bezpečnostní záruky od USA, rychlé přistoupení k Evropské unii a velké západní investice do obnovy své ekonomiky, informoval deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké, ukrajinské a evropské představitele. Zprávu následně komentují ukrajinská média. Válčící strany mají být rozděleny demilitarizovanou zónou jako v Koreji, a na své si přijde rovněž nejvlivnější společnost světa BlackRock, která už vstoupila do jednání spolu se Světovou bankou. Mírový plán, které americké zdroje popsaly jako „realističtější“ než předchozí iniciativy, se má skládat ze tří samostatných částí a to vlastní mírová dohoda, dlouhodobé bezpečnostní záruky a program hospodářské obnovy.

Podle projednávaných návrhů by Ukrajina mohla vstoupit do Evropské unie již v roce 2027, což je časový harmonogram, který některé vlády EU považují za příliš rychlý. Washington bude muset zatlačit na Viktora Orbána, aby se vstupem Kyjeva souhlasil.

Suverenita Ukrajiny by byla v budoucích bezpečnostních ujednáních chráněna před jakýmkoli ruským vetem.

Plán také zahrnuje americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu „podobné článku 5 smlouvy NATO“, samostatné závazky evropských států a vytvoření demilitarizované zóny táhnoucí se podél frontové linie od Doněcku po Cherson. Délka frontové linie na Ukrajině je až 1300 kilometrů. Pro srovnání, korejská demilitarizovaná zóna je asi 250 kilometrů dlouhá a přibližně čtyři kilometry široká.

Za touto demilitarizovanou zónou by se nacházela hlubší zóna, v které by byly zakázány těžké zbraně. Tato linie by byla pečlivě monitorována, podobně jako demilitarizovaná zóna, která odděluje Severní a Jižní Koreu.

Vyjednavači také diskutují o omezení velikosti ukrajinské armády a možnosti územních ústupků na východě Ukrajiny, tedy o otázkách, které zůstávají mezi nejspornějšími. Hovoří se o zvýšení původního amerického návrhu na armádu z 600 000 vojáků na 800 000, což je zhruba tolik, kolik by Ukrajina stejně měla po válce. Kyjev však odmítá jakékoli formální limity, jak si přeje Rusko.

Dalším zvažovaným prvkem je budoucnost Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny. Washington zmínil myšlenku předat zařízení pod kontrolu USA, což někteří ukrajinští představitelé považují za potenciální ochranu před obnoveným ruským tlakem.

Ekonomická část mírového plánu by potenciálně čerpala z přibližně 200 miliard dolarů zmrazených ruských aktiv v Evropě a z velkých investic amerického soukromého sektoru. Obnova území by se měla vztahovat jak na Ukrajinu, tak na Ruskem obsazená území. Motorem rekonstrukce by měly být investice z USA. Američtí představitelé už jednají s Larrym Finkem, generálním ředitelem finančního giganta BlackRock, o oživení jeho plánu na Fond rozvoje Ukrajiny, který by na rekonstrukci přilákal 400 miliard dolarů. Zapojena by byla i Světová banka. BlackRock už dříve během války získal exkluzivní práva na kontrolu investic při rekonstrukci Ukrajiny od ukrajinské prezidentské kanceláře.