Diplomacie pomocí balonů naložených lejny
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
ZATYKAČ ICC NA IZRAELSKÉ POLITIKY
Spojené státy "zásadně odmítají" rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydat zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho bývalého ...
Když se roku 1783 v horkovzdušném balonu poprvé vznesli k nebi lidé, byli to šlechtici Pilâtre de Rozier a François Laurent d’Arlandes. Jejich nádherná montgolfiéra byla pošita zlatem a hedvábím a ozdobena nádhernými ornamenty včetně portrétu krále. Prostě elegance vlastní starému královskému režimu, který, i když už mlel z posledního, nikdy nedělal estetické kompromisy.
Rychlý střih o čtvrttisíciletí později – a situace se proměnila; jediné balony, o kterých se píše, vypouští Severní Korea, a to směrem k Jižní Koreji, a plní je odpadky, exkrementy atd. Vzhledem k tomu, že ve vysoce pokrokové a moderní Severní Koreji se pole stále ještě hnojí lidským… hnojivem, jde o pořádný biohazard, plný parazitů. Zase jedna oblast, ve které dřívější Zlatý Věk ustoupil Ubohému Dnešku.
Severokorejská kampaň s hnědými balony je reakce na to, že Jižní Korea posílá směrem na sever různé podvratné materiály v podobě USB disků s videi apod., ukazujícími, jak vypadá životní úroveň na jih od značně zaminované vnitrokorejské hranice. Jelikož severokorejský princip „songun“ („armáda musí být první“) zdevastoval místní ekonomiku ještě hůř, než by se od striktně komunistického státu dalo čekat, nemůže režim v Pchjongjangu připustit, aby se jeho občané dostali do kontaktu s realitou ze zahraničí, a to ani na obrazovce.
Posílat na druhou stranu hranice obsah žump je asi lepší než posílat tam řízené střely, i když to samozřejmě vzbuzuje otázku, jestli Kim Čong-un někdy duševně přerostl své třinácté narozeniny. Korejsko-korejské vztahy mají ale daleko širší globální dopad. Oba státy se do války na Ukrajině logisticky zapojily natolik, že bez jejich účasti by po sobě znepřátelené strany pomalu neměly čím střílet. Jihokorejská firma Samsung je jedním z nejdůležitějších dodavatelů špičkové technologie (včetně čipů) na světě, jihokorejská firma KHNP bude v Česku stavět dva jaderné reaktory. Polsko nakupuje značné množství tanků a samohybných houfnic rovněž z Jižní Koreje. Cokoliv se tedy stane na Korejském poloostrově, bude mít následky i na jiných kontinentech.
Kdo by si to byl pomyslel někdy roku 1950, kdy tehdejší Korea, zdevastovaná japonskou okupací, byla chudší než většina afrických kolonií, kde se aspoň dalo pěstovat kakao nebo něco podobného. Dnes je to jeden z bolestivých bodů světa, o to důležitější, že je to zároveň jedno z průmyslových „epicenter“. Kéž by se ta severní půlka onoho poloostrova dokázala nějak osvobodit od vlády bláznů, kteří komunikují s okolím pomocí balonů naložených lejny… ale reálně vzato se to asi nestane. Ten režim už přežil skoro všechno.