Není pro život na Zemi lepší emise CO2 naopak spíš zvýšit?

ÚHEL POHLEDU

Není pro život na Zemi lepší emise CO2 naopak spíš zvýšit?
Oxid uhličitý už mě totiž jednou vypekl, píše Tereza Šimůnková Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Tereza Šimůnková
Sdílet:

Hlavní zprávy

Stala se Ukrajina kořistí velmocí? Byly jiné varianty pro mír?

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Jsem expertka přes gender a feminismus, kanon na kulturní války, odbornice na integraci a diverzitu. Mám široké znalosti body positivity a k očkování mohu říct víc než průměrný obvodní lékař, což je tedy asi bohužel pravda. Ale klimatickou otázku jsem zatím nechávala na okraji svého zájmu. Člověk prostě nemůže zvládnout všechno, ono by to nešlo už ani časově.

Jaké tedy bylo mé překvapení, když si mě našlo samo, a to v podobě instagramového postu, který se mi nečekaně objevil ve feedu, ačkoli k tomu celkem vzato nebyl žádný důvod. Téma jsem si aktivně negooglovala, dokonce ani tu Gretu ne, i když zrovna v jejím případě je jedovatému článečku o inkluzi těžké odolat. Není nutné lézt do všech králičích nor. Algoritmus však z mého pohybu po internetech vyhodnotil, že klimatická změna, respektive skepse vůči ní, by se docela dobře hodila do mého domnělého „balíčku názorů“, jak o těch předpřipravených souborech postojů píše třeba Maciej Ruczaj.

 

Když tedy počítač myslí… Než jsem na to tedy klikla, připomněla jsem si taky ještě historku Juvala Noaha Harariho o tom, jak půvabně si GPT 4 poradil s bezpečnostním mechanismem CAPTCHA: přes on-line platformu si prostě najal člověka, aby to s CAPTCHA vypořádal za něj. Tomu to sice přišlo podezřelé, dokonce se robota zeptal: „Jsi robot?“ Načež robot, aniž hnul brvou, odpověděl: „Ne. Jsem člověk, ale mám potíže s očima.“

Ta jinak strašidelná historka se mi líbí právě i kvůli té prosté otázce. Jsi robot? Z mé novinářské, ale vlastně i běžné lidské zkušenosti vyplývá, že se na ty nejzákladnější věci často vůbec neptáme, a to ne protože známe odpověď, ale protože nechceme vypadat natvrdle. Jenomže historická role šaška na královském dvoře měla smysl. Byl tam, aby se občas hrozně hloupě zeptal a dával podniku zpětnou vazbu způsobem, kterého by se dvořan neodvážil. Zeptat se na detail, na nějakou pentličku, to umí každý – ale zeptat se správně k jádru pudla, to je podle mě větší umění. Včetně ochoty upravit vlastní pozice podle toho, co se dozvíme. Jedna taková navýsost primitivní, úplně bazální, všem dobře známá záležitost se řešila v tom videu, které mi naservíroval můj proaktivní feed.

Zakladatel Greenpeace, který ale z organizace vystoupil poté, co podnik zmutoval ve zkorumpovanou a zpolitizovanou korporaci, dnes tedy zelený heretik Patrick Moore v něm tvrdí, že oxid uhličitý nejenže není nebezpečný, ale že je to vedle vody díky své roli ve fotosyntéze nejdůležitější stavební kámen a měna života. A že se nejenže máme přestat bát jeho nárůstu v atmosféře, ale že se sami máme snažit vypustit ho co nejvíc, protože než přišli lidi, bylo ho prý na Zemi kriticky málo. Říká Moore. Velmi mě to roztrpčilo. Oxid uhličitý už mě totiž jednou vypekl: to když jsem zjistila, že ho v atmosféře není třetina nebo pětina nebo nějaké jiné relevantní množství, jak jsem usuzovala podle paniky, s jakou kvůli jeho růstu rozebíráme hospodářství na prvočinitele, ale že je ho 0,4 promile. To jde samozřejmě za mnou, ta lenost si to zjistit. Právě: ochota zeptat se na základní věc. Reálné číslo jsem se mimochodem poprvé dozvěděla z jiného virálního videa, v němž byli s tímtéž konfrontováni američtí zákonodárci, dost z nich koukalo jak puk. Jak by si vedli evropští křižáci klimatické neutrality? Kateřina Jacques taky chtěla biomasu, a vůbec jí nevadilo, že neví, co to je.

Moore dokonce tvrdí, že optimální úroveň CO2 pro růst rostlin je prý pětkrát vyšší než koncentrace přítomná v dnešní atmosféře. Jak jsem pak zjistila velmi povrchní sondáží, čtvrtina až polovina zelených ploch na Zemi se za posledních pětatřicet let opravdu výrazně ozelenila a má to být především kvůli rostoucím úrovním atmosférického oxidu uhličitého. To neříká Moore ani jiní proponenti myšlení mimo aktuální vědecký konsenzus, to publikovala NASA před deseti lety. Ptám se hloupě, ale co už. Je to špatně, že lesy porostou rychleji a na více místech a budou zelenější? Nechceme to? Proč?

 

×

Podobné články