Komise Senátu je pro kontrolu financování ČT a ČRo. Někteří poslanci chtějí média stále sloučit

Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR v úterý znovu projednala návrh horní parlamentní komory na ústavní novelu, dle které by nově mohl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontrolovat hospodaření veřejnoprávních médií. Senátoři, kteří jsou členy komise, jednomyslně doporučili plénu Senátu schválit senátní návrh zákona o kontrole ČT a ČR ze strany NKÚ. V minulém volebním období již senátoři tisk schválili, k projednání do sněmovny ovšem nedoputoval. Jak krok vnímají poslanci? A senátoři naznačili, co dalšího by mohl úřad kontrolovat.

„Debata proběhla a byla jednoznačná,“ popsal průběh jednání pro Echo24 senátor Michael Canov (SLK), který patřil k podporovatelům změny již na jaře letošního roku. Tehdy podala skupina 37 senátorů napříč politickým spektrem návrh na rozšíření pravomocí NKÚ i na Českou televizi a Český rozhlas. Pro změnu tehdy nakonec bylo 60 zákonodárců ze 62 přítomných členů horní parlamentní komory, dva se zdrželi, nikdo nebyl proti.

Jelikož je role NKÚ zakotvena v Ústavě, na změnu je potřeba tzv. ústavní většina, tedy 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů. Taková shoda v rámci celého Parlamentu ČR bývá výjimkou. Předloha doputovala i do sněmovny, kde ale nebyla projednána. S koncem volebního období spadla pod stůl – budou ji muset odhlasovat opět obě komory. V Senátu by k hlasování mělo dojít během příštího týdne, kdy bude horní parlamentní komory jednat. Před hlasováním všech zákonodárců má kromě zmíněné komise pro Ústavu posoudit též Ústavně-právní výbor, který byl ustanoven jako garanční a který zasedne v příštím týdnu.

„Věřím, že kontrolu ze strany NKÚ uvítají především samotná ČT a samotný ČRo, protože to bude důkaz pro veškerou veřejnost, že nic neskrývají a netají,“ uvedl pro Echo Canov, který je taktéž součástí Ústavně-právního výboru.

Rada nemůže být vnějším kontrolorem

Pro hlasovala i senátorka Hana Kordová Marvanová (BEZPP), další z předkladatelek původního návrhu. „Mělo to být již dávno, mluví se o tom mnoho let, minimálně já o tom hovořím zhruba 15 let. Samozřejmě někdy zaznívá protiargument, že to kontrolují rady, ale to jsou přece orgány vnitřní kontroly. Navíc nejsou sestavovány za účelem toho, aby tam byly odborníci, kteří by měli způsobilost a zkušenost, jakou má Nejvyšší kontrolní úřad, takže to nemá parametry vnější nezávislé kontroly a ani nemůže mít, protože, jak jsem zmínila, rady jsou součástí České televize, respektive Českého rozhlasu,“ míní Kordová Marvanová.

Návrh podporuje i senátorka Daniela Kovářová (BEZPP), v minulosti ministryně spravedlnosti, která taktéž podpořila již ten minulý. „Bohužel neobsahuje kontrolu všech subjektů, které hospodaří s veřejnými prostředky. K tomu ale není politická vůle a podpora,“ uvedla pro Echo Kovářová. Předmětem debaty, které další subjekty hospodařící s veřejnými financemi by mohl kontrolovat NKÚ, byly v minulosti například obce či kraje. Pro to, aby měl NKÚ i tuto pravomoc, se pro Echo vyslovil i další člen komise, senátor Pavel Fischer, který je zastáncem rozšíření i u ČT a ČRo. „Hraje se tu nejen o hospodárné nakládání s penězi občanů - koncesionářů, ale o něco víc. O důvěru v to, že se v těchto institucích dodržují pravidla nejen novinářské práce, ale i hospodaření a že na to může dohlížet externí nezávislá kontrola,“ sdělil s tím, že je „zastáncem toho, aby NKÚ mohl kontrolovat nakládání s veřejnými penězi všude tam, kde jdou rozpočty řádově do miliard korun, přičemž do této skupiny patří nejen státní instituce, ale i veřejné instituce nebo samospráva“.

Pokud by došlo v příštím týdnu ke schválení návrhu na plénu a to s podobným výsledkem, jako na jaře, ústavní novela zamíří do Poslanecké sněmovny. I zde je ke změně pravomocí kontrolního úřadu nakloněna většina zákonodárců a to pravděpodobně i ta ústavní, neboť nová vládní většina se svými 108 hlasy má krok ve svém programovém prohlášení vlády a měla ho tam i ta předchozí, momentálně v demisi, která si po říjnových volbách většinu neudržela a její poslanci zamířili do opozice. Ačkoliv slib kabinet Petra Fialy (ODS) nenaplnil, nestaví se nyní proti.

Co čeká ve Sněmovně?

Pro Echo24 se vyjádřil k tématu kontroly například poslanec Jaroslav Foldyna (SPD), člen sněmovního mediálního výboru, který je pro, aby média veřejné služby podléhaly větší kontrole jejich hospodaření, není si však jistý, kdo by měl dohled vykonávat. „Nejsem si vůbec jistý tím, že nejlepším zpracovatelem takové detailní analýzy výrobních a rozhodovacích procesů v obou veřejnoprávních subjektech je zrovna NKÚ, a to především proto, že rozhlasová a televizní výroba je velmi specializovanou činností, a s touto činností NKÚ doposud nemá žádnou zkušenost,“ řekl Echu poslanec. To naopak odmítá Kordová Marvanová, podle které byli senátoři ujištěni ze strany zástupců NKÚ, že „jsou na tuto roli připraveni a jsou informováni, jak třeba probíhají kontroly například v rámci BBC“. Sama BBC ale nyní řeší obrovský skandál s falšováním a úpravou zpráv, což zatím vedlo k rezignaci generálního ředitele.

Právě kontrola hospodaření má být dle představitelů nové sněmovní koalice prvním krokem, který povede k odstranění duplicit, které jsou zbytečně financovány v obou dvou institucích dvakrát. Poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček (zvolen za SPD) pak pro změnu redakci Echa sdělil, že si nemyslí, že by koalice od vyloženě upustila od nápadu sloučit ČRo a ČT. „Myslím si, že analýza duplicit, která bude vycházet z kontroly hospodaření NKÚ, je určitě krokem číslo jedna. A současně s tím se bude jevit jako více či méně zřejmé, jak by to bylo i s tou variantou maximalistickou, tedy sloučením. Ale určitě to není nyní tak, že bychom říkali, že sloučení rozhodně nepřipadá v úvahu,“ uvedl poslanec. Poslanec a místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO), který měl na starost tuto agendu za jeho hnutí na starosti při přípravě programového prohlášení, již dříve Echu sdělil, že slučování nyní není na stole.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob připomněl, že rozšíření pravomocí NKÚ má širokou politickou podporu a odhaduje, že pro senátní návrh zvedne ruku velké množství zákonodárců. Doplnil však, že „žádný politik nemá co diktovat nebo předjímat, k jakým závěrům dospěje NKÚ“. „Má to být zcela nezávislá instituce, která kontroluje zejména účelnost a efektivitu hospodaření. Jakékoliv cesty ke slučování ČT a ČRo považuji za účelové s cílem média veřejné služby politicky ovládnout. To zcela odmítám. Jde o cestu, která je zásadně v rozporu s principy demokracie,“ sdělil Echu opoziční politik.

Kontrola hospodaření ale může být vnímána i opačně, jako posílení nezávislosti. „Veřejnoprávní média jsou veřejnou službou, která musí zůstat nezávislá. Proto je třeba zajistit dostatečné financování, které však bude i kontrolováno tak, aby veřejnost neměla pochybnosti o tom, zda se s poplatky hospodaří dobře,“ sdělila Echu senátorka Adéla Šípová, členka senátní komise, která se ovšem úterního jednání osobně neúčastnila. Předsedou zmíněné Komise senátu pro Ústavu ČR je senátor Zdeněk Hraba (BEZPP), který na dotazy redakce nereagoval, vyjádřil se však na svém profilu na sociální síti X.

Dobrá zpráva ze Senátu. ✅ Ústavní komise podpořila náš návrh na otevření černé skříňky - tedy aby NKÚ mohl kontrolovat hospodaření veřejnoprávních médií. pic.twitter.com/akNk335BLM

— Zdeněk Hraba (@hraba_z) November 18, 2025

Z rozpočtu? Aspoň se prý ušetří

Debata se vede také o tom, zda nebude financování ze státního rozpočtu, které by dle Nachera mělo nahradit nynější koncesionářské poplatky, svádět k omezování role médií veřejné služby. Libor Vondráček vidí ve zrušení poplatků, ke kterému velmi pravděpodobně dojde, naopak výhodu. „Oceňuji, že občanům uspoříme přibližně 10 miliard korun, protože daně u nás už nyní jsou dost vysoké a stát bude muset těch 10 miliard někde najít, respektive něco škrtnout, aby si vystačil s příjmy z daní, když nebude moci nutit lidi, a dokonce podnikatele, aby platili koncesionářské poplatky,“ sdělil Echu šéf Svobodných.

Na konto daní se předseda ANO Andrej Babiš, který usiluje o to, aby se stal příštím premiérem, vyjadřoval opakovaně tak, že je zvyšovat nehodlá, naopak je chce snižovat, pokud to půjde. Návrh rozpočtu na příští rok je ovšem již nyní velmi natřískaný, co se výdajů v porovnání s příjmy týče, přičemž ve svém programovém prohlášení formující se vláda slibuje řadu dalších nových výdajů, u kterých není zřejmé, jak budou pokryty příjmy.

S radikálním nápadem přichází senátor Fischer, který dle jeho slov vnímá, že „kontroly NKÚ jsou v ČR zpravidla zameteny pod koberec, kdy kontrolovaný rezort nebo instituce nálezy nějak okomentují a jede se vesele dál“. „Uvítal bych, kdyby se například rozpočet na příští období příslušné instituci podvázal tím, že nejprve odstraní největší nedostatky, které byly zjištěny, aby nedocházelo k opakovanému selhání při správě svěřených prostředků. Tento princip u nás stále nebyl zaveden, a přitom ho najdeme v řadě zemí EU,“ řekl Echu s tím, že je zastáncem rozšíření kontrolních pravomocí a zesílení role NKÚ.