Další krok na vytlačování alternativních platidel

Spotřebitelé nemají jen krátkou paměť, ale i nepříliš velkou fantazii. Nezneklidňuje je vehemence, s jakou evropské autority tlačí na osekání všech paralelních systémů k fiat měnám. Už jsme na tomto místě opakovaně mluvili o takzvaných CBDC, tedy central bank digital currencies, nebo digitálních měnách centrálních bank. Mluvili jsme i o tom, že tyto připravované CBDC budou vlastně platformami či systémy, které dovolí státu získat stoprocentní kontrolu nad veškerým spotřebitelským chováním a platbami v ekonomice. Aby ovšem tato snaha byla 100% úspěšná, je ještě také třeba odstranit veškerou konkurenci CBDC. Tedy odstranit veškeré paralelní platební systémy, které pod kontrolou státu nejsou.

A tyto státem nekontrolované platební systémy jsou v podstatě tři: Zaprvé hotovost. (A my všichni víme, že stát proti hotovosti bojuje, a teď už i víme proč. Záminka, že hotovost slouží k praní špinavých peněz, je právě a jen vykonstruovaná záminka.)

Zadruhé je to zlato. (Proto také bylo fyzické držení zlata v některých obdobích a v některých zemích v minulosti zakázáno. Málokdo například ví, že držení fyzického investičního zlata, do něhož šperky nepatří, bylo zakázáno v Československu v roce 1949 a tento zákaz byl zrušen až v roce 1990. Známější je, že držení zlata bylo zakázáno v roce 1933 i v USA a v dalších zemích.)

A třetím paralelním platebním systémem jsou kryptoměny. A tak není divu, že jsou centrálním bankám velkým trnem v oku.

Nenechte se zmýlit, tažení centrálních bank a vlád proti kryptoměnám nemá nic společného s láskou těchto institucí k úsporám lidí a s motivací uchránit úspory naivních spekulantů před vysokou volatilitou kryptoměn. Jde zejména o potlačení konkurence v platebních systémech.

Pokud by se kryptoměny silně rozšířily coby platební systém, neměly by státní instituce tak silnou kontrolu nad spotřebním chováním. Proto také tažení proti kryptoměnám je nejsilnější v zemích, které moc nevynikají úctou k osobní svobodě. Nejvíc jsou kryptoměny zakazovány v zemích typu Čína.

My v Evropě ještě nejsme v potlačování osobních svobod tak daleko, a proto ještě nejsou kryptoměny zakázány. Nicméně salámovou metodou i v Evropě již začínají být kryptoměny značně omezovány. Přednedávnem poslední banka zrušila poslední účet poslední společnosti zabývající se směnami kryptoměn.

A tento týden Evropský parlament drtivou většinou schválil nařízení MiCA, což jsou pravidla regulace kryptoměnových trhů. Je to první ucelenější sada předpisů pro kryptoměnové odvětví na světě. A jak už to bývá, nařízení MiCA jsou zabalena do roušky boje proti praní špinavých peněz.

Asi největším problémem tady je, že opatření vyžadují, aby provozovatelé kryptoměnových služeb identifikovali své zákazníky tak, aby „zabraňovali praní špinavých peněz“. Jenomže právě anonymita obchodu s kryptoměnami je to, co většinu kryptoměnových uživatelů zajímá. Nemusíte zrovna prát špinavé peníze, abyste toužili po anonymitě. Když si kupujete za bankovky svačinu, taky u toho nechcete předkládat občanku.

Důsledek bude zjevný. Dnešní klienti kryptoburz se přesunou do šedé zóny peer-to-peer obchodů, takže jejich ochrana v tu chvíli bude minimální.

Každopádně pokud toužíte vlastnit kryptoměnu a dosud nevlastníte, pospěšte si. Časem bude stále složitější projít procesem registrace na kryptoburze. Nemusíte kupovat moc, stačí symbolický obnos; smyslem není dnes nakoupit krypto, smyslem je zařídit si již dnes příslušnou obchodní infrastrukturu a přístup ke kryptoměnám.