Čísla mluví jasně. Válek ve světě přibývá

KOMENTÁŘ

Čísla mluví jasně. Válek ve světě přibývá
V minulém roce počet válek a konfliktů ve světě narostl. Meziročně počet úmrtí v konfliktech stoupl o 14 % a počet válečných událostí o 23 %. Celkově eviduje 183 válek, nejvíce za posledních třicet let. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se včera setkal s vysokými představiteli Spojených států ve snaze je přesvědčit o potřebě další podpory Kyjevu. Balíček pomoci se zasekl v Kongresu. Částečně kvůli rostoucí neochotě republikánů Ukrajině dále pomáhat, částečně se stal obětí vnitropolitických bojů. Republikáni výměnou za peníze pro Ukrajinu chtějí peníze pro posílení jižní hranice před migranty, což zase odmítají demokraté. Výsledkem je, že Pentagon varuje, že do konce roku mu dojdou schválené finance pro Kyjev.

Zrovna v době, kdy se situace na frontě dost komplikuje a přicházejí zprávy, že ukrajinské síly musí šetřit municí. Zapadá to celkově do přeměny americké politiky, kdy část tamější reprezentace usiluje o stažení ze světa. To je velmi nebezpečné. Jak by mohl vypadat svět po Pax Americana, naznačuje výroční zpráva britského Mezinárodního institutu pro strategická studia.

 

Ten dochází k jednoznačnému zjištění, že v minulém roce počet válek a konfliktů ve světě narostl. Meziročně počet úmrtí v konfliktech stoupl o 14 % a počet válečných událostí o 23 %. Celkově eviduje 183 válek, nejvíce za posledních třicet let. A to v tom není zahrnuta válka Izraele s Hamásem, sběr dat probíhal do konce června 2023.

I když roste počet mezistátních konfliktů, zpráva zmiňuje třeba válku mezi Arménií a Ázerbájdžánem a samozřejmě ruskou invazi na Ukrajinu, za růst mohou hlavně občanské války a působení nejrůznějších ozbrojených organizací, od drogových kartelů v Latinské Americe přes teroristy na Blízkém východě až po povstalce v Africe. Celkově 195 milionů lidí žije na území pod kontrolou takovýchto „nestátních aktérů“.

Autoři studie mají celkem jasno, co stojí za rostoucím počtem válek. Zvýšená asertivita autokratických režimů, které se neštítí podporovat nejrůznější podivné organizace. „Vzestup těchto mocností (mimo jiné Číny a Ruska, ale také zemí Perského zálivu, Íránu a Turecka) má dalekosáhlé důsledky pro globální stabilitu a bezpečnost. Jejich zvýšená zahraničněpolitická asertivita je jednou z hlavních příčin zániku tradičních procesů řešení konfliktů a nastolování míru, neboť tyto mocnosti často podkopávají nebo jednoduše obcházejí stávající instituce a fóra (včetně OSN),“ píší autoři. A přímo to spojují s faktem, že Západ v čele s USA je neochotný se dále angažovat ve světě. „Jejich vzestup spolu s roky vnímaným odchodem Západu z mnoha nestabilních a konflikty postižených zemí vedl k větší geopolitické roztříštěnosti globálního Jihu.“ Globálním Jihem jsou myšleny rozvojové země.

Autoři přiznávají, že Západ ve snaze se postavit svým protivníkům má tendenci také podporovat režimy, které mají k lidskoprávním oázám dost daleko. Jako příklad uvádějí Saúdskou Arábii.

Celkově jde o nehezký obrázek, co se stane, když světový hegemon přestane udržovat, i třeba nedokonalý, světový řád. Pokud bude dovoleno Putinovi ponechat si kusy Ukrajiny, bude tím prolomeno tabu o neměnnosti hranic. A Rusko rozhodně má další místa, kde by hranicemi chtělo hýbat, třeba v Pobaltí. Také se sluší připomenout, že jedna z podmínek udržení míru před vpádem na Ukrajinu bylo stažení veškeré podpory NATO ze zemí přijatých v devadesátých letech a později. Moskva chtěla, aby Západ přestal chránit středovýchodní Evropu.

Nejde ale jen o Putina, vůdců, kteří by rádi překreslovali hranice, je celá řada, od Madura ve Venezuele po Si Ťin-pchinga v Číně. Ale třeba ani Maďaři se nevzdali naděje na revizi Trianonské smlouvy.

Častá a oprávněná kritika Evropy od Američanů je, že se jedná o černého pasažéra. Proč by ji měli bránit, když není ochotna se bránit sama? V uplynulých dekádách jsme byli svědky bezprecedentního odzbrojení. USA byly minulý rok zodpovědné za asi 70 % veškerých výdajů na obranu NATO. Příkladem odzbrojení Evropy je Německo. „Německá armáda, která měla na konci studené války půl milionu mužů v západním Německu a dalších 300 000 ve východním Německu, má nyní 180 000 příslušníků. Jen západní Německo mělo v 80. letech více než 7000 bojových tanků; sjednocené Německo jich má nyní 200, z nichž je podle vládních představitelů pravděpodobně funkční jen polovina. Průmysl země dokáže vyrobit jen asi tři tanky měsíčně, uvedli tito úředníci,“ píše deník The Wall Street Journal.

Pokud Evropa chce přečkat následující turbulentní roky, musí začít zbrojit. Aby odstrašila případné agresory, přesvědčila Američany, že má cenu za ni bojovat, a v neposlední řadě aby se dokázala ubránit, pokud dojde na nejhorší.

×

Podobné články