Zlé banky. Marek Benda se na ně „mimořádně zlobí“, odvedly málo na daních

Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda pokládá za „nefér“, že banky odvedly podle něj málo na dani z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Podle něj banky předvedly účetní trik a vláda se ještě „zamyslí nad tím, jak tu situaci řešit“. Bendův výrok je dalším do sbírky výroků členů vládních stran, kteří pokračující platnost vysoké daně obhajují.

Mimořádná daň zasahuje deset firem. Týká se tří energetických skupin, tedy ČEZ, Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniela Křetínského a energetické skupiny Sev.en Pavla Tykače. Dále šesti největších bank, tedy České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, UniCredit Bank, Monety a Raiffeisenbank, kdy hranice pro uvalení daně byla nastavena na šest miliard korun čistého výnosu z úroků. Platit mimořádnou daň má i největší tuzemská petrochemická společnost Unipetrol, která patří polské polostátní firmě PKN Orlen.

Sazba WFT je 60 procent ze zisků, které o více než dvacet procent převyšují průměrný zisk let 2018 až 2021. Vláda rozhodla, že má platit za roky 2023 až 2025. Účelem jejího zavedení mělo být pokrytí mimořádných výdajů na pomoc s drahými energiemi. Ty už výrazně klesly, stejně jako klesly zisky dotčených firem. Zmizely i mimořádné výdaje státu, plošné kompenzace drahých energií už neprobíhají, stejně tak se do faktur za elektřinu vrátil poplatek za OZE.

Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdil, že pokud se potvrdí předpoklad letošních mimořádných příjmů přibližně přes 17 miliard korun, bude prosazovat zrušení WFT pro rok 2025. Vzhledem k tomu, že jen za první letošní čtvrtletí se už na WFT vybralo 13 miliard, není jasné, proč by se daň měla odvádět i za celý letošní rok. Vláda by tak peníze určené na mimořádné výdaje používala na běžné výdaje rozpočtu a pomoc snížit schodek.

Nejvíce WFT dopadá na ČEZ, čímž snižuje jeho hodnotu. To se přirozeně nelíbí minoritním akcionářům. Více o tom píšeme například v textu zde nebo zde.

Naopak u bank se od začátku upozorňovalo na to, že výnosy z daně nebudou ve vládou očekávaných desítkách miliard korun. Banky za loňský rok nakonec odvedly „jen“ 700 milionů korun. Své zisky podle očekávání vhodně optimalizovaly a zvýšily úročení klientských účtů.

Proti tomu se teď Marek Benda ozval, když na CNN Prima News tvrdil, že se na banky „mimořádně zlobí“ a chce se na jejich nízké odvody zaměřit. „To, co předvedly, byl účetní trik, bylo to hluboce nefér a ještě se zamyslíme nad tím, jak tu situaci řešit,“ uvedl Benda. Podle něj vláda situaci analyzuje a Finanční správa a ministerstva financí provedou další kroky.

ODS podobnými výroky a chováním i ve vztahu k ČEZ dlouhodobě poškozuje důvěru ve zdejší investorské prostředí. Nedávno velkou kritiku vyvolalo tvrzení premiéra Petra Fialy o tom, že minoritáři ČEZ jsou hlavně lidé se stamilionovými majetky. „Když mluvíme o menšinových akcionářích, tak si nemůžeme představit drobné střádaly, myšleno pozitivně, ale to jsou často velcí bohatí podnikatelé se stamilionovými majetky,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro podcast Crunch. Minoritních akcionářů je necelých 160 tisíc, většina z nich jsou však drobní investoři vlastnící maximálně 100 kusí akcií.