„Ne znamená ne,“ platí nová definice znásilnění. Pachatelé narazí na státní moc, říká Blažek

Počínaje dneškem vstoupila v platnost takzvaná redefinice znásilnění založená na principu „ne znamená ne“. Nesouhlasný pohlavní styk se nově považuje za znásilnění. Nová právní úprava také za znásilnění či sexuální útok pokládá veškeré sexuální praktiky s dětmi do 12 let, které doposud spadaly pod mírněji trestné pohlavní zneužití. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že pachatelé musí narazit na státní moc.

Novela opustila koncept znásilnění jako silou vynuceného pohlavního styku. Nahrazuje jej konceptem pohlavního styku nesouhlasného. Nesouhlas lze projevit nejen slovně, ale také gestem, pláčem nebo zaujetím obranné pozice. Zákon počítá také s bezbranností oběti, kdy oběť není schopná projevit nebo utvářet svou vůli z určitého objektivního důvodu – kvůli nemoci, spánku, duševní poruše, silné opilosti, spoutání či zdravotnímu handicapu.

Trestný čin znásilnění zahrnuje pouze soulož a jiné penetrační činy. Méně závažné sexuální praktiky vyčlenilo ministerstvo spravedlnosti do samostatného nového trestného činu sexuální útok. Použití zbraně povede u sexuálního útoku i u znásilnění podle novely k vyšší trestní sazbě. Sexuální nátlak bude patřit mezi činy, jejichž nepřekažení je trestné, obdobné to bude i u pohlavního zneužití. Skutková podstata sexuálního nátlaku se rozšiřuje o zneužití něčí tísně.

ANALÝZA: Rok 2025: volby v zemi na periferii Evropy

„Dnes vstupuje v účinnost tzv. redefinice znásilnění. Měla by se tak zvýšit ochrana dětí, žen i mužů před těmi, kteří mají sklony zacházet s lidmi jako s věcmi pro své sexuální uspokojení bez ohledu na jejich city, důstojnost a osobnost. Kdo má za to, že může na základě své věkové či fyzické převahy zneužívat jiné lidské bytosti, musí narazit na státní moc,“ uvedl Blažek na síti X.

Jedna ze strůjkyň novely poslankyně Barbora Urbanová (STAN) uvedla, že novela trestního zákoníku představuje zcela nový princip, který se bude nově dodržovat. „Tzv. znásilnění z podstaty (do 12 let věku). Každé dítě do 12 let je v očích zákona tzv. bezbranné. A to znamená, že pokud na něm někdo spáchá trestný čin v sexuální oblasti, v případě penetrativního styku to bude vždy znásilnění (a ne mírněji trestané pohlavní zneužití). A to znamená, že se bude takové znásilnění přísně trestat, sazba je 5 až 12 let ve vězení, žádná podmínka,“ uvedla Urbanová.

„Mám radost z toho, že se nám podařilo za ty tři a něco roky zajistit, že takto závažné trestné činy se (při dodržení zákona) budou přísněji trestat. Mám radost z toho, že jsme se na tom shodli v celé sněmovně napříč politickým spektrem. A hlavně, mám radost z toho, že se bude dařit lépe chránit děti. Za naše děti, to je heslo, které razíme dlouhodobě, protože právě pro ně tu chceme konečně být,“ dodala Urbanová.

Expert: Novela může pomoci oběti motivovat k nahlášení

Advokát Jakub Siřínek už dříve v souvislosti s novelou pro Echo24 řekl, že nově stačí jakékoliv vyjádření nesouhlasu, třeba pláč, kroucení hlavou, které „v běžné rozumové vyspělosti každý pochopí, že to opravdu znamená ne. Definice je určitě zpřísňující a vede k větším dopadům na pachatele jako takové.“ Cílem je podle něj zjevně více chránit oběť, což je obecně v moderní společnosti vítáno. Zároveň poukazuje na rozdíl mezi absencí souhlasu a projevem nesouhlasu.

„Seznatelná vůle je projevem psychického nitra člověka a může mít význam pouze tehdy, je-li vyjádřena navenek prostřednictvím projevu tak, aby byla seznatelná subjektům, jimž je adresována,” vysvětlil advokát. Dokazování je podle Siřínka v těchto případech složitější s ohledem na menší četnost důkazů, nicméně nová úprava by podle něj mohla a měla vkládat důvěru obětí v český právní řád a důsledky spojené s nahlášením tohoto trestného činu.

Řemeslo vrací úder. Esej Terezy Matějčkové

„Procento žen, které jdou znásilnění nahlásit bezprostředně a jdou třeba rovnou k lékaři, je stále minimální. Tělo se rychle hojí, takže i kdyby došlo k násilnému vniknutí, tak to fyzicky často už nemusí být dokazatelné,” řekl Siřínek s tím, že pak může být dokazování složitější.

„Bude se muset vycházet z pravidelné, konzistentní výpovědi oběti, pro kterou už je ten zážitek sám o sobě traumatizující. A když pak musíte o té věci mluvit minimálně třikrát, než dojde k vynesení rozsudku, tak to také snižuje procento žen, které chtějí takový proces podstoupit,” řekl Siřínek, který ale novelu hodnotí rozhodně pozitivně a věří, že pomůže obětem trauma z trestního řízení zmírnit a překonat. S ohledem na dosavadní latentnost těchto trestných činů by zpřísnění definice a snazší dokazování mohlo vést ke zvýšení počtu nahlášených případů.

Siřínek zároveň poukázal na to, že nové znění zákona nebude platit zpětně. „Jde o obecné zásady trestního zákoníku, které nesmí být porušeny. Zpětná účinnost nikdy nemůže být k tíži pachatele. Zákon musí být platný v době spáchání skutku, respektive trestnost je stanovena dříve, než je skutek vykonán,“ připomněl Siřínek, že skutky spáchané před definitivním přijetím novely se budou posuzovat podle původního znění.

Ke změně definice znásilnění přistoupilo v posledních letech 16 evropských států. Pojetí „ano znamená ano“ uplatňuje Malta, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Španělsko nebo Slovinsko. Koncept „ne znamená ne“ platí v Lotyšsku, Dánsku, Lucembursku, Belgii, Německu nebo Švédsku. Francie či Rakousko zůstávají u vymezení znásilnění založeného na násilí nebo pohrůžce.