Další mezihra. Babiš jde na Hrad: Jaké má možnosti ke střetu zájmů má?

Pro expremiéra Andreje Babiše (ANO), který usiluje o návrat do exekutivní pozice, přichází další mezihra. Hodinu po poledni zamíří k prezidentovi republiky, který po něm žádá veřejnou deklaraci toho, jak vyřeší svůj střet zájmů. Právní definice přitom má několik rovin, z nichž některé jde vyřešit snadněji, některé hůře. Co šéf ve volbách vítězného hnutí pravděpodobně řekne Petru Pavlovi?

Článek 70. Ústavy České republiky zakazuje, aby člen vlády vykonával činnosti, které jsou neslučitelné s jeho funkcí – například ty, které vedou ke střetu zájmů. Babiš má několik možností, jak svůj střet řešit, nicméně žádná z nich pro něj není dvakrát výhodná. A přestože prezident již krátce po volbách uvedl, že mu šéf ANO představil vícero variant, které by střet zájmů řešily, není dosud jasné, kterou zvolí. Během středečního odpoledne to expremiér pravděpodobně oznámí, pokud chce pokračovat na své cestě k jmenování šéfem kabinetu.

Základní možností, kterou Babiš má je prodej Agrofertu. To v České republice není tak snadné, neboť kupec zatím dle všeho chybí. V tomto ohledu by byl možný prodej do zahraničí.

Jednou z variant je, že by Babiš zůstal vlastníkem (nikoliv ovládající osobou) koncernu Agrofert a ten by nečerpal dotace, ani se neúčastnil veřejných zakázek. Zákon o střetu zájmů (tzv. Lex Babiš) rozlišuje mezi podnikáním a pouhým vlastnictvím firmy. Zaprvé říká, že člen vlády nesmí být ovládající osobou firmy – tedy například působit v představenstvu či jiných statutárních orgánech. Zde zákon stanovuje pro člena vlády třicetidenní lhůtu od jmenování, během níž může politik své řídicí funkce opustit. Zadruhé pak říká, že společnost, která patří veřejnému funkcionáři aspoň z 25 %, nesmí dostávat dotace. Zatímco účast ve veřejných soutěžích by Agrofertu nemusela činit potíže, u dotací jde pro koncern o zásadní zdroj příjmů.

Problematický slepý fond

V roce 2017 vložil Babiš svůj majetek do dvou svěřenských fondů (ty obecně mohou mít vícero podob). Babišovy fondy spravovali jeho právníci a také jeho manželka Monika. Tím se spustila dlouhá anabáze, kdy Evropská komise podobu, kterou zvolil expremiér, vyhodnotila jako nedostatečnou, neboť Babiš byl osobou, která měla právo jmenovat svěřenského správce, zároveň byl koncovým beneficientem. Zákon o reálných majitelích máme v ČR až od roku 2021, nicméně ani nyní se nepropisuje do zákona o střetu zájmů – ten, jak již bylo řečeno, operuje především s pojmem ovládající osoba. Byť byla v uplynulých 4 letech snaha zákony propojit, nebyla úspěšná.

Fungování před 8 lety zhodnotil pro Echo24 expert protikorupční organizace Transparency International Kryštof Doležal. „To, jak svěřenské fondy byly nastaveny minule, tak více než cokoliv jiného to fungovalo jenom jako důvod, proč úřady jako Státní zemědělský intervenční fond mohly tvrdit, na evropské úrovni, že je to vlastně v pořádku. Evropská komise sice rovnou v roce 2018 řekla, že s největší pravděpodobností toto řešení střetu zájmů bude problém z hlediska dotací. Jenom pak trvalo roky, než to prošlo celým procesem, který pak z jejich pohledu nepřekvapivě řekl ano, problém to skutečně je,“ sdělil Doležal.

Muselo se mimo jiné čekat na judikaturu soudů, která je nyní jasná, jak Echu sdělil docent Bohumil Havel z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Z hlediska stavu práva dnes víme, že jak dotace národní, nárokové i nenárokové, tak dotace evropské jsou eliminovány buď podle našeho práva, nebo podle nařízení, které jsou dány dle podmínek evropského práva,“ uvedl expert s tím, že „pokud se to v minulosti nedělalo, nebo dělalo pomalu, tak šlo o právní politikum“. Jak jsme byli v uplynulém zhruba roce svědky, Babiš své dva fondy AB Trust I a II rozpustil.

Pokud by tedy Babiš byl jmenován premiérem z rukou prezidenta, do 30 dnů by musel vyřešit statut Agrofertu, jinak by dotace nesměly být čerpány, což – jak v pondělí sdělil Petr Pavel – by nebyl problém jen pro Agrofert samotný, ale, co se evropských financí týče, pro ČR jako celek. Otázkou je, zda by nešlo nastavit svěřenský fond do jiné, lepší podoby. Často diskutovanou variantou je tzv. slepý fond, kdy osoba, která majetek vkládá na určitou dobu, nemá o poloze majetku vůbec žádný přehled. Jak se ovšem shodli oba zmínění právní experti, tuto možnost, která běžně funguje na Západě, lze zvolit například v situaci, kdy jde o finanční částkou, kterou správce fondu někam investuje, například na druhé straně oceánu.

Sporná by byla i osoba blízká

Variantou je pak převod akcií na někoho například z rodiny, u Babiše se spekuluje například o dětech. Zde je nutné vzít v potaz, že kromě výše zmíněných pravidel (nemožnost čerpat dotace a být ovládající osobou) zákon o střetu zájmů také zmiňuje obecné pravidlo. „Člen vlády nikdy nesmí být ve střetu zájmů v situaci, kdy by zájem jeho nebo zájem osoby jemu blízké nebo zájem jím ovládané osoby právnické měl mít nějaký efekt zvýhodnění,“ sdělil Echu Havel. Touto optikou – coby osoba blízká – by se dalo pohlížet například právě na členy rodiny. „Možnost dát to dětem tu určitě je a ano, mohl by se tak pravděpodobně dostat z toho přímého konfliktu (nebyl by ovládající osobou, ani by jeho firma nečerpala dotace – pozn.red.), ale to nevylučuje tento možný obecný konflikt,“ doplnil Havel. „Čistě formalisticky by převod na děti zákon přijal,“ míní Doležal.

Jak zákon případně zlepšit?

Docent Havel má za to, že „pokud by docházelo k modifikaci zákona, mělo by se vyřešit, když se mluví o ovládání, tak jestli se skutečně myslí ovládání, jestli se nemyslí nějakou jinou formu propojení. „Když jde do nějakých nepřímých majetkových vztahů, tedy přes děti, nějaké dceřiné společnosti nebo nějaké svěřenské fondy, tak jestli a jak s tím chce legislativa nakládat. Protože byla evidentně psána někým, kdo tyhle agendy podle mě moc neznal a moc s nimi nepracoval,“ řekl Echu vedoucí Katedry obchodního práva na Právnické fakultě UK. Připomněl, že zákon chrání všechny, tedy nejen stát a jeho občany, ale i onoho vlastníka a zároveň člena vlády. „Zpřesnění by bylo dobré, aby i on věděl, že když mu něco patří – nyní je to Agrofert, ale příště to může být někdo jiný, komu patří prostě něco odlišného –, tak co má vlastně dělat,“ zakončil Bohumil Havel.

Poslední možností, byť nejméně pravděpodobnou je nebýt ve vládě. Tedy model podobný například tomu polskému z dob prezidentování Andrzeje Dudy a premiérování Mateusze Morawieckého, kdy jako šedá eminence v pozadí působil někdejší premiér Polska Jarosław Kaczyński. Ačkoliv by se touto možností Babiš oficiálně zbavil konfliktu zájmů, varianta „loutkovodiče v pozadí“ by mohla být ještě méně transparentní než některé další.