Proč najednou euro?

KOMENTÁŘ

Proč najednou euro?
Euro nevedlo ke slibované konvergenci zúčastněných ekonomik. Nestalo se onou významnou rezervní měnou, nekonkuruje dolaru a nestalo se žádným urychlovačem hospodářského růstu, píše Daniel Kaiser. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Prezidentovi republiky se poprvé povedlo něco, pro co využívali Pražského hradu jeho předchůdci. Dodal téma do debaty. Petr Pavel se v novoročním projevu stručně vyslovil pro přijetí eura, když připomněl, že jsme se k jeho přijetí zavázali už při vstupu do EU (a nepřipomněl, že mezitím se zásadně změnila pravidla eurozóny, z nichž vypadl zákaz fiskálních transferů mezi členskými státy). Podnítil tím jakousi proeurovskou frontu u nás, aby téma přijetí začala vehementně nastolovat. Předevčírem se o euru mluvilo na tiskovce po schůzi vlády, kde její předseda Petr Fiala musel připomínat, že přijetí eura v programovém prohlášení této vlády není a tak i jeho vláda dovládne. ODS je mezi pěti vládními stranami jediná, kdo jednotnou měnu nechce. Otázka je, proč zbytek pětikoalice euro tak naléhavě vnáší do hry.

Jeden z nejvýmluvnějších odpůrců jednotné měny Václav Klaus byl tímto vzepětím zneklidněn do té míry, že včera uspořádal speciální tiskové vystoupení. O euru by podle něj museli rozhodnout Češi v referendu. Klaus upozorňuje, že pro euro, i kdybychom spolkli politické námitky, neexistuje dnes žádný ekonomický argument, který by se od posledních debat nově zjevil. Mohl by dokonce vypočítávat, jak konkrétně se společná měna za 25 let existence neosvědčila.

 

Krátce to uděláme tady: euro nevedlo ke slibované konvergenci zúčastněných ekonomik. Nestalo se onou významnou rezervní měnou a nekonkuruje dolaru – frank, ECU a západoněmecká marka v 80. letech plnily dohromady tuto roli víc. Nestalo se žádným urychlovačem hospodářského růstu, od roku 2008 eurozóna fakticky stagnuje, zatímco americká ekonomika svůj tehdy ještě malý náskok před Evropou zdvojnásobila. V krizi let 2008–2012 euro významně přispělo ke krizi ve Španělsku, Irsku, Itálii a samozřejmě Řecku. Ty země nesměly devalvovat a chvílemi to bylo sprosté trápení slabších sociálních vrstev a ovšem mládeže, která čelila nezaměstnanosti jako někde v Maghrebu. U nás stejní lidé, kteří dnes nastolují téma, dávali za příklad Slovensko, jenže Slovensko nás před eurem dotahovalo a po euru na nás zase ztrácí.

Důvod pro je hlavně politický, v českém případě jakési rozpočítávání na vyspělé, tj. „západní“, a na ostatní. Pozoruhodné je, že té hry se účastní větší část tzv. elit v politice a veřejném prostoru, zatímco obyvatelstvo ze dvou třetin korunu za euro vyměnit nechce a nechce.

V ODS někteří lidé chovají podezření, že prezident Pavel zmínku o euru zabudoval do svého projevu pod vlivem politiků z menších vládních stran, čemuž by nasvědčovala rychlost, s níž ti míček odpalují. Novoroční epizoda se tak stává připomínkou toho, jak nepřirozená je jejich společná kandidátka do Evropského parlamentu. V Desateru koalice Spolu pro eurovolby, napsaném Alexandrem Vondrou, se slovo euro vůbec neobjevuje. Ovšem poslední bod Desatera, jímž je odmítnutí přeměny EU na centralizovaný superstát, se jednotné měny přece jen týká. Za finanční krize před cca 15 lety hlavní proud unisono mluvil o tom, že stavba nebyla dokončena a chybí v ní fiskální pilíř, k němuž jsme mezitím, po covidu, nakročili dokonce celounijním dluhopisem. Když společné dluhopisy, pak i společné daně, taková je tu logika. Takže pokud si lidovci a topka tak moc přejí euro – Helena Langšádlová by chtěla, abychom jím platili nejpozději do roku 2030 –, jdou teď implicitně proti společné kandidátce do eurovoleb. A měli by trvat na tom, že závazek přijmout euro bude v programu pro sněmovní volby za rok a půl. Koalice Spolu do nich skoro určitě půjde znovu.

Ve vedoucích strukturách ODS se žádné tektonické posuny ve prospěch eura nekonají, kromě často zmiňovaného Pavla Drobila je pro, ale tak napůl tajně, už jen Miloš Vystrčil. Docela jasné rozložení sil může převážit už jen osobní zájem Petra Fialy podruhé stanout v čele vlády. Fiala jinou možnost než na podvozku Spolu nemá ani teoreticky. Ale musel by svoje premiérování považovat za světodějnější věc než pokračování české koruny. A tak daleko snad ještě není.

×

Podobné články