Spor mezi SPD a Stačilo! kvůli podobě referenda. Okamura viní Konečnou z populismu

Tři velká opoziční hnutí se shodují na tom, že chtějí zavést do českého právního řádu referendum. Naposledy ústavní zakotvení celostátního referenda avizuje hnutí ANO, historicky je tento tlak spojený především s SPD a chce ho i hnutí Stačilo!. Mezi jednotlivými subjekty se ale liší podoba referenda. ANO odmítá otázky o vystoupení z NATO a EU, u SPD a Stačilo! je spor o počet podpisů.

Hnutí ANO minulý týden při představování svého programu uvedlo ústavní zakotvení práva na referendum, nicméně dlouhodobě avizuje, že otázky týkající se vystoupení z NATO a EU jsou „tenkou červenou linií“, za kterou s nikým nepůjdou. Přitom právě referendum o vystoupení z těchto mezinárodních organizací je klíčovým prvkem programů jak SPD, tak hnutí Stačilo!.

Volební lídryně Stačilo! Kateřina Konečná (KSČM) v rozhovoru pro Echo24 řekla, že právo na referendum je v Ústavě a politici se s výjimkou referenda o vstupu do lidí v roce 2003 bojí toto právo naplňovat. „My říkáme, že má v Česku být zákon o referendu nastaven tak, že ho vyhlašuje buď parlament, vláda, prezident nebo občané díky sběru podpisů, který známe třeba z prezidentské volby. Přiznám se, že tady máme otazník, protože jsme chtěli, aby stačilo 100 000 podpisů, ale víme, že podle SPD je to příliš málo. Jsme připraveni vyjednávat o tom, jestli to má být třeba 250 000 lidí, kteří, když se rozhodnou, že chtějí vyhlásit jakoukoliv otázku do referenda, tak si nasbírají podpisy a referendum bude vyhlášeno,“ uvedla Konečná.

Referendum by se podle ní mělo spojit s volbami, které se v Česku konají prakticky každý rok. „Akorát vytisknete pár milionů hlasovacích lístků navíc, ale nic víc vás to nestojí. Lidem ale dáte šanci rozhodovat pravidelně, ne jen jednou za čtyři roky ve volbách. Třeba o euru by se mělo vyhlásit referendum, jako to udělali v demokratickém a západním Švédsku. Lidé rozhodli, že euro nechtějí, tak platí švédskou korunou a nic se neděje. Já vůbec nerozumím, proč se toho politici tak bojí. Nelíbí se mi, když někdo říká, že lidé nejsou dostatečně inteligentní a nedokážou se rozhodnout. Tak pojďme před tím udělat širokou debatu a dát všechny argumenty na stůl. Já si fakt nemyslím, že lidé v Česku jsou hloupí,“ řekla dále Konečná.

Okamura: Populistické plácnutí do vody

Její slova o postoji SPD se nelíbila šéfovi Svobody a přímé demokracie Tomiu Okamurovi. Ten na ně v rozhovoru pro Echo24 reagoval s tím, že vůbec nechápe, proč Konečná mluví o SPD, když neví nic o jejích návrzích. „My jsme o parametrech návrhu na referendum nikdy s paní Konečnou nemluvili. Já jsem dokonce nikdy se zástupcem Stačilo! nejednal,“ uvedl Okamura.

S ohledem na to, že 100 000 podpisů je pro SPD „příliš málo“, Okamura řekl, že Konečná nemluví pravdu. „Můj návrh zákona o referendu, který jsem podal v minulém období, obsahoval právě 100 tisíc podpisů. Jsem rád, že se hnutí Stačilo! inspirovalo u SPD, ten můj návrh zákona prošel dokonce do druhého čtení, nicméně ztroskotal ve třetím čtení a nezískalo to podporu. Já jsem jako člen komise pro Ústavu u všech jednání na rozdíl od paní Konečné byl. Chtěl jsem také prosadit přímou odvolatelnost politiků a jejich trestní a hmotnou odpovědnost, aby třeba Ivan Bartoš musel zaplatit miliardové škody za nepovedené stavební řízení, ale podpora pro to také nebyla. Zpátky ale k zákonu o referendu, o jehož projednávání paní Konečná nic neví, tak ať neříká tyhle věci…“ uvedl Okamura.

„V tomto volebním období jsem navrhl stejný zákon o referendu, kde je varianta 250 tisíc podpisů, protože vím, že pro 100 tisíc není u ostatních stran ve sněmovně podpora. Spíš bych to viděl naopak, že oni navrhují zákon, protože neví, jaká je ve sněmovně realita a spíše těch 100 tisíc podpisů je populistické plácnutí do vody. Taky by se mi to líbilo, ale my chceme, aby prošel alespoň nějaký zákon o referendu a je na to potřeba ústavní většina, bez které to neprohlasujeme,“ dodal Okamura.

Podle návrhu SPD by se mohlo hlasovat o všech otázkách. „Navrhujeme výjimky, že nelze zvrátit soudní rozhodnutí, dále je vyjmuto rozhodování o základních lidských právech a svobodách zaručených ústavním pořádkem, hlasování o státním rozpočtu a ustavování veřejných funkcí a dosazování osob do těchto funkcí, tedy že nelze zpochybnit volby,“ vysvětlil Okamura.