Biden a Netanjahu mají opačný pohled na válku. Izrael odmítá Palestinskou autonomii

Americký prezident Joe Biden a izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý na veřejnosti promluvili o některých odlišných pohledech USA a Izraele na současný konflikt v Pásmu Gazy, píše agentura AFP. Netanjahu odmítá, aby se Pásmo Gazy, které od roku 2007 ovládá palestinské radikální hnutí Hamás, vrátilo pod kontrolu Palestinské autonomie, kterou řídí strana Fatah. Americký prezident Biden řekl, že Izrael ztrácí podporu ve světě kvůli vysokým ztrátám mezi civilisty při své vojenské operaci, a vyzval Netanjahua ke změnám ve vládě.

"Nepanuje tu shoda na tom, co se stane (v Pásmu Gazy) den po Hamásu, a já doufám, že na tom shody (s USA) dosáhneme," uvedl izraelský premiér. Podle izraelských médií tak poprvé veřejně přiznal, že se pohled Izraele na budoucnost Pásma Gazy liší od vize jeho nejvýznamnějšího zahraničního spojence. Už dříve hovořili o rozporech v pohledu na budoucnost Pásma Gazy mezi Izraelem a administrativou amerického prezidenta Joea Bidena různí analytici a zdroje z diplomacie.

Podle Washingtonu by se Pásmo Gazy mělo vrátit pod kontrolu reformované Palestinské autonomie, v jejímž čele stojí strana Fatah prezidenta Mahmúda Abbáse a která spravuje části okupovaného Západního břehu Jordánu. To však izraelská vláda odmítá, protože podle ní se Fatah nedistancoval od útoku Hamásu ze 7. října, který Izrael považuje za teroristický čin a jeden z nejhorších útoků na Židy po druhé světové válce.

Biden na úterním setkání se sponzory Demokratické strany vyzval izraelského premiéra, aby provedl změny ve vládě, která je podle prezidenta "nejkonzervativnější v dějinách Izraele". "Začínají (Izraelci) ztrácet podporu kvůli bombardování, které nerozlišuje (mezi civilisty a ozbrojenci)," řekl Biden, který opakovaně vyjádřil podporu právu Izraele na sebeobranu. Podle agentury AFP Biden poprvé od útoku ze 7. října hovořil na veřejnosti o rozdílech mezi americkou a izraelskou vládou.

Podle palestinských úřadů ovládaných hnutím Hamás zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy přes 18.400 lidí. Údaj nelze nezávisle ověřit.

Netanjahu tvrdí, že dostal z Washingtonu plnou podporu pro pozemní operaci v Pásmu Gazy. "Nedovolím po masivní oběti našich občanů a vojáků předání Pásma Gazy někomu, kdo učí terorismu, podporuje terorismus, financuje terorismus," řekl izraelský premiér na adresu strany Fatah. Podle něj Izrael nesmí udělat stejnou chybu jako na začátku 90. let minulého století, kdy s Organizací pro osvobození Palestiny podepsal mírové dohody. Dohody vedly k ustanovení palestinské samosprávy v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu, připomněla agentura Reuters.

Tento týden bude jednat v Izraeli poradce pro národní bezpečnost Bílého domu Jack Sullivan. S izraelskými představiteli bude chtít mluvit o "časovém rozvrhu této války", řekl Sullivan na setkání, které uspořádal deník The Wall Street Journal. Podle něj by Izrael mohl změnit taktiku, aby zvýšil ochranu civilistů, aniž by polevil ve vojenském tlaku na hnutí Hamás.

Cílem vojenské operace, kterou Izrael spustil po útoku palestinských ozbrojenců z 7. října, při kterém podle úřadů zahynulo zhruba 1200 lidí, je podle izraelské vlády zničení hnutí Hamás. To v Pásmu Gazy vládne od roku 2007, kdy po ozbrojených střetech vytlačilo konkurenční stranu Fatah.