Stát se vrací do doby před privatizací, přes ČEZ získá plynové trubky. Mění i pravidla pro OZE

VÝVOJ V ENERGETICE

Stát se vrací do doby před privatizací, přes ČEZ získá plynové trubky. Mění i pravidla pro OZE
ČEZ získal většinový podíl v GasNet, vláda schválila novelu energetického zákona. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika
Jan Křovák
Sdílet:

V energetice se v posledních dnech odehrála několik zásadních událostí, ať už se jedná o nákup většinového podílu v distribuční společnosti GasNet ze strany ČEZu, ale také schválení novely energetického zákona, která zavádí do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Novele se také říká LEX OZE III. Experti na energetiku oslovení deníkem Echo24 kroky zhodnotili.

Polostátní energetická skupina ČEZ koupila 55,2 procenta podílu v české plynárenské společnosti GasNet, která provozuje v ČR distribuční síť. Podle odborníka na energetiku Martina Jiruška z Masarykovy univerzity v Brně nejde o překvapivý krok. „O akvizici GasNet se již nějakou dobu mluvilo. Fakticky akvizici uskutečňuje ČEZ, ale není možné pominout, že rozhodující slovo ve společnosti má stát. Pro ten je to výhodné zejména s ohledem na důraz na energetickou bezpečnost, který vláda často zmiňuje a je jednou z oblastí, kterou prezentují jako svůj úspěch,“ uvedl pro Echo24 Jirušek s tím, že je samozřejmě otázka, jaký bude reálný přínos.

„V distribuci neleželo žádné riziko podobné importní závislosti na jednom zdroji, kterou ČR řešila po vpádu Ruska na Ukrajinu. Pro ČEZ to dává smysl, protože se posiluje jeho role v sektorech, které jsou perspektivní v rámci dekarbonizace, byť je plyn vnímán jako přechodové palivo, má delší perspektivu než uhlí,“ dodal Jirušek.

Analytik Jan Vondráš ze společnosti Invicta Bohemica pro Echo24 řekl, že se Česko po dvaceti letech od privatizace dostává do pozice, kdy se ve spirále vrací zpátky k tomu, že by bylo dobře páteřní soustavu ovládat, což je podle něj vyvoláno válkou na Ukrajině a dalšími aspekty,

„Nevidíme žádný problém, že se koupily zásobníky plynu. Z hlediska strategie i bezpečnosti a dalších cílů státu s vyšším podílem plynu na výrobě elektřiny s tím opravdu není žádný problém. U těch plynovodů Net4Gas je to složitější, stát ho mohl koupit, ale taky nemusel, ale s ohledem na celkovou strategii státu budiž, není to úplně špatně. Dalo by se to ale vyřešit i jinak, protože nad distribucí a tranzitem je samozřejmě velmi precizní regulace ERÚ. U těch síťových odvětví jak distribuce elektřiny, tak plynu je to velmi dobře nastaveno, stát si ekonomiku i rozvoj kontroluje naprosto bez problému,” uvedl Vondráš.

Z tohoto pohledu je však podle něj zcela zbytečné, aby stát vyhazoval desítky miliard za GasNet. „To bychom se mohli ptát, co dalšího budou kupovat. A v současné době opravdu má stát mnohem větší problémy, kterým je potřeba se věnovat. Z našeho pohledu je to špatně i kvůli uspořádání trhu, kdy se vlastně vracíme do období před tou privatizací před 20 lety. Stát by se měl zabývat principiálními problémy, jako jsou hnědouhelné elektrárny a teplárny, aby mohly ekonomicky fungovat, než za ně bude náhrada. To je mnohem důležitější, než aby stát prostřednictvím ČEZu vlastnil dvě třetiny distribuční soustavy,“ dodal Vondráš.

Naopak pozitivně nákup GasNet hodnotí šéf Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. „GasNet tím získá dlouhodobého strategického investora, který velmi dobře zná poměry na českém i mezinárodním energetickém trhu a který může přinést i nákladové synergie jako dominantní distributor elektřiny. Tuzemský trh s plynem to negativně neovlivní a koneční zákazníci to vlastně ani nezaznamenají, nic se pro ně nezmění,“ řekl pro Echo24 Gavor s tím, že ČEZ za rozumnou cenu získává regulovaná aktiva zaručující přiměřený zisk, což ocení akcionáři a stát jako dominantní akcionář ČEZ nepřímo získává kontrolu nad další strategickou částí energetiky.

Distribuce plynu je podle analytika Michala Kocůrka ze společnosti EGÚ Brno regulované podnikání a posilování role státu v tomto odvětví nemá přímý vliv na fungování trhu s plynem. „Plánovaná dekarbonizace plynárenství dnes čelí velkým výzvám, které si vyžádají nemalé investice. Získání přímé manažerské kontroly nad největším distributorem plynu v Česku pomocí zahrnutí do aktiv koncernu ČEZ umožňuje státu snadněji realizovat vlastní strategii v oblasti vodíkového hospodářství. Ozeleňování plynárenství pomocí obnovitelného vodíku a biometanu však bude dlouhodobý a finančně náročný projekt nejen v oblasti plynárenské distribuce, který je nezbytné koordinovat na mnoha úrovních celého energetického systému,“ řekl pro Echo24 Kocůrek.

Změní se pravidla pro akumulaci elektřiny

Českou energetiku čeká další novinka. Vláda ve středu schválila návrh novely energetického zákona, která zavádí do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. „Vládou schválená novela známá jako LEX OZE III. je relativně obsáhlá. Akumulaci elektřiny a agregaci výkonu ošetřuje mezi dalšími věcmi. Namátkou vyjmenuji možnost zavést kapacitní mechanismus na zajištění potřebného výkonu v soustavě, úpravu povinností obchodníků s energiemi nebo vytvoření státem provozovaného srovnávacího nástroje pro cenové nabídky obchodníků,“ řekl pro Echo24 Michal Macenauer z ERÚ Brno, které na vytvoření zmíněného nástroje spolupracuje.

„Ukládání elektřiny se tímto návrhem více otevírá malým formám rozprostřeným v distribuční soustavě, především bateriové akumulaci. Bateriová akumulace může výrazně pomoci při regulaci toků v soustavě. Potřebná a výborně využitelná bude například ve službách výkonové rovnováhy pro primární regulaci, kterou dnes obstarávají především odcházející velké uhelné bloky. Postupem času ale bude využitelná i pro tržní regulaci bilance dodávky a nabídky – provozovatel bude nakupovat elektřinu v dobách nadbytku a dodávat do sítě v dobách vyšší ceny a tedy potenciálního nedostatku,“ dodal Macenauer s tím, že podobně bude působit i agregace, která bude moci sdružovat prostředky úpravy spotřeby či výroby z malých forem a nabízet je blokově k využití jak pro služby výkonové rovnováhy, tak pro trh.

Podle Jiřího Gavora vláda schválením novely dohání dlouhodobý dluh, který má k rozvoji komunitní energetiky a k rozvoji moderní decentralizované energetiky založené na vyšším využití obnovitelných zdrojů. „Zároveň posiluje práva a ochranu spotřebitelů na energetickém trhu. Doufám, že se legislativní proces nezadrhne a dočkáme se platnosti nových ustanovení od 1.1.2025,“ uvedl Gavor.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Drastická pokuta pro Maďarsko a my

KOMENTÁŘ

Maďarsko dostalo pokutu za to, že komplikuje utečencům ze zemí mimo EU podávání žádostí o azyl. Pokutu 200 milionů eur, tedy pět miliard korun, vyměřil teď ...

00:07