Vzestupy a pády ODS. Příčiny stagnace největší vládní strany

V polovině dubna se v Ostravě sejde volební kongres největší vládní strany. V jedné věci je její vznik a vývoj evropsky unikátní: každý ze čtyř dosavadních předsedů Občanské demokratické strany se nakonec stal premiérem. Kdo to bude tentokrát?

Je zvláštní, že o tak politicky sledovanou pozici, stejně jako funkce místopředsedů, se už řadu let neodehrávají žádné velké boje. Na minulém kongresu byl na každou funkci ve vedení jeden kandidát. A předminule vypadla ze hry jen jedna z místopředsedkyň. Podobný scénář se zřejmě odehraje i tentokrát. Tohle nesoupeření souvisí s novou mentalitou a nastavením strany.

ODS bude v době konání ostravského kongresu přesně 33 let. Je to na jedné straně stejná, na druhé jiná politická strana než kdysi. V čem jsou styčné body?

Václav Klaus dal ODS dynamiku, sílu, ekonomický základ, základní myšlenku. Mirek Topolánek přebíral ODS v roce 2002, když začaly vznikat kraje, které občanské demokraty – stejně jako ostatní politické strany – rozsekaly na čtrnáct krajských entit, jimž se špatně dává jednotící výraz.

Topolánek navíc příliš otevřel dveře byznysovým zájmům a jeho osmileté období bylo jenom o vyrovnávání zájmů mezi různými skupinami. S tímhle dědictvím se tři roky pral Petr Nečas, až ho úplně přemohlo.

Akademicky založený Petr Fiala si z veřejného sektoru přinesl zásadu, kterou vyznávají americké speciální jednotky. Zní: Pomalu znamená plynule a plynule znamená rychle. Také by jistě podepsal slavnou větu německého kancléře Kohla, že každý problém se nemusí řešit, stačí ho jen vysedět.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde. V tomto týdnu vychází časopis navíc s přílohou 10 let Echa.