Václav Berka, Plzeňský Prazdroj: Pivo pro celou zeměkouli

V roce 1842 uvařil sládek Josef Groll v nově postaveném Měšťanském pivovaru v Plzni první várku piva. Použil plzeňskou vodu, která se přirozeně filtruje přes pískovcové podloží, žatecký chmel, světle pražený slad, který si připravil ve vlastní sladovně, a kvasinky spodního kvašení. Dnes již památného 11. října téhož roku se pak na náměstí před radnicí narazil sud, ze kterého načepoval půllitr se zlatavým, průzračným mokem s bílou pivní pěnou, což bylo ve všech ohledech něco nevídaného. Do té doby se totiž v Čechách vařilo pivo tmavé a kalné a na takové byli našinci zvyklí. Jakmile ale Grollův počin ochutnali, měli jasno – nic jiného se v Plzni už pít nebude. Od té doby uteklo hodně vody, z Měšťanského pivovaru se stal Plzeňský Prazdroj a výrazně se rozrostl, pivo tu ale tvoří stejné suroviny jako v roce 1842. Po pivovaru, jehož produkce by za den naplnila takřka tři miliony pivních půllitrů, nás provází žijící legenda, emeritní vrchní sládek Václav Berka.

Řemeslo má zapsané v DNA, téměř doslova, v Prazdroji totiž působí jako třetí generace v rodině. „První várku piva jsem si uvařil ještě na staré varně v roce 1971,“ vzpomíná Berka na své začátky. Od pomocníka na brigádě si prošel celou řadou pozic, vypracoval se na šéfa pivovaru a hlavního sládka a dnes i z pozice emeritního vrchního sládka dohlíží na to, aby plzeňský ležák chutnal tak, jako když se zrodil.

„Naši dědkové byli naštěstí hrozně pořádní. K dispozici tak máme knihy popisující historii pivovaru od jeho založení a také analytické parametry piva. V kanceláři mám knihu, kde je analýza z roku 1897 ze švýcarské laboratoře v St. Gallen. Když ji dnes srovnáme s protokolem z automatického analyzátoru, výsledek se liší až na druhém místě za desetinnou čárkou. Analýzy potvrzují, že pivo stále chutná stejně,“ říká Berka.

K jistotě přispívá i fakt, že sám emeritní sládek pije zdejší pivo už přes padesát let, před ním jej pil jeho táta a před ním děda – v průběhu let se vždy shodli, že se plzeňský ležák chuťově nemění. To podle Berky potvrzuje i parta starých sládků, kteří do pivovaru pravidelně docházejí na ochutnávku.

Ochutnat pivo ze sudu, který vyrobili zdejší bednáři, je zážitek na celý život. Člověk totiž ví, že lépe už chutnat nemůže. Ale právě to, aby plzeňský ležák dobře chutnal vždy a všude, si vzal Václav Berka před lety za své a založil tým obchodních sládků.

Celý text si můžete přečíst v měsíčníku Hrot, který je aktuálně na stáncích. Objednat si jej můžete také na e-shopu.