GALERIE: Stavbou roku je průhledná stodola ze skla a dřeva, oceněna byla i ostravská jatka

CENY ARCHITEKTŮ

GALERIE: Stavbou roku je průhledná stodola ze skla a dřeva, oceněna byla i ostravská jatka
Sídlo společnosti Kloboucká Lesní, které získalo hlavní cenu Grand Prix architektů za rok 2023. Foto: BoysPlayNice
13
Panorama
Echo24
Sdílet:

Grand Prix architektů za rok 2023 získalo sídlo lesnické společnosti Kloboucká Lesní v obci Bylnice na Zlínsku. Autorem stavby je studio mjölk architekti. Firma se snaží prosazovat udržitelné hospodaření s lesem a krajinou, její sídlo je transparentním objektem plným skla, dřeva a volného prostoru. Ceny ve 30. ročníku soutěže pořádané Obcí architektů se dnes předávaly v pražském Veletržním paláci. Cenu za celoživotní dílo dostala Zdeňka Vydrová, architektka a urbanistka, dlouholetá městská architektka Litomyšle a posléze i Tišnova.

„Vítěz Grand Prix vykazuje výjimečně vysokou kvalitu architektury zvláště v kontextu vesnice. Jednoduchý jazyk budovy konstrukce rámu ve tvaru A je decentní a elegantní, využívá materiály z přírody, vzduch, vodu, dřevo… stejně jako úspěchu architektů tleskáme i filantropickým záměrům klientů,“ řekla dnes předsedkyně poroty, architektka Amanda Leveteová, která léta spolupracovala s Janem Kaplickým.

V kategorii rekonstrukce cenu dostala obnova objektu historických městských jatek v Ostravě, z nichž vznikla galerie současného umění PLATO Contemporary Art Gallery. Rekonstrukce je prací polských architektů Roberta Konieczného, Michała Lisińského a Doroty Skóraové. V téže kategorii porota ocenila také rekonstrukci kostela Nanebevzetí Panny Marie v Oseku a obnovu barokní kaple sv. Václava v Praze Suchdole.

V kategorii Novostavba cenu dostaly komunitní bytový dům pro seniory Křenovice, Vinařství přátelé Pavlova, základna technických služeb v Praze Lysolajích a bytový dům Bratislavská 52 v Brně. Jako šetrná stavba byla oceněna revitalizace školy Českobrodská v Praze, v kategorii urbanismus má cenu lávka v Litomyšli, v kategorii krajinářská architektura a zahradní tvorba porotci ocenili park na Moravském náměstí v Brně. Jako nejzdařilejší ateliér ocenili edukační centrum České filharmonie v Praze a cenu v kategorii architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře byl oceněn KVIFF.TV park, tedy pavilon, který postavili pro různá setkávání a debaty pořadatelé karlovarského filmového festivalu v místě a čase jeho konání. Pořadatelé Grand Prix architektů dnes udělili ještě 14 čestných uznání.

Architekt Josef Pleskot v laudatiu na Vydrovou připomněl, že čtyřiašedesátiletá architektka je celým svým životem i tvorbou spjata s jižní Moravou. Charakteristická pro její tvorbu je podle něj velkorysost a přímost i sebevědomý a brilantní výtvarný cit, velká zodpovědnost, ale i uvolněná grácie, kterou má a vyzařuje. V Brně absolvovala Fakultu architektury VUT a po studiích nastoupila do Stavoprojektu Brno do ateliéru architekta Viktora Rudiše.

V roce 1991 založila vlastní ateliér, o rok později začala pracovat ve funkci městské architektky Litomyšle. Právě nenápadná práce na rozvoji architektonické kultury v Litomyšli se stala jejím celoživotním dílem, za které v roce 2016 získala Cenu ministra kultury.

V rámci vlastní architektonické praxe Vydrová často spolupracovala s ateliérem Rudiš + Rudiš. V 90. letech se podílela například na projektu domu s pečovatelskou službou v Litomyšli nebo na úpravách Pavilonu G na brněnském výstavišti. S ateliérem Rudiš + Rudiš a architektem Ivanem Kolečkem také řešila rekonstrukci Uměleckoprůmyslového muzea v Brně. Samostatných realizací má Vydrová poskrovnu. V roce 2006 byl podle jejího projektu přestavěn původně hospodářský objekt na okraji Břeclavi na rodinný dům, její nejosobitější realizaci pak je drobná novostavba Galerie Pakosta pod zámeckým návrším.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články