Gesto, které se zvrtlo. „Tichá liška” v Německu dříve uklidňovala školáky, teď symbolizuje extrémisty
KONTROVERZNÍ GESTO
Snad každé dítě, které v Německu navštěvuje školu či školku, se už setkalo s gestem známým jako tichá liška. Neverbálnímu znaku, který vybízí k tichosti a pozornosti, ale ve spolkové republice zvoní umíráček. Tichá liška se totiž až příliš podobá takzvanému vlčímu pozdravu, symbolu tureckého extrémně pravicového hnutí Šedí vlci. Severoněmecké Brémy se proto s liškou jako první spolková země rozhodly rozloučit a o zákazech se debatuje také v dalších německých regionech.
Spojení palce, prostředníčku a prsteníčku odkazuje na zavřenou tlamu lišky a vztyčený ukazováček s malíčkem představují nastražené uši této šelmy. Když ve třídě zavládne příliš velký hluk a lomoz, často němečtí učitelé jen zvednou ruku s tímto gestem a dětem je hned jasné, že se musí ztišit a dávat pozor.
Nepřehlédněte: Spojené státy v kritickém bodu. Co čeká Ameriku po atentátu na Trumpa
Stejně jako liška ale vypadá i vlčí pozdrav. Symbol ultranacionalistických Šedých vlků se v Německu dostal do centra pozornosti během fotbalového mistrovství Evropy. Turecký obránce Merih Demiral ho totiž použil k oslavě gólu v osmifinále s Rakouskem, což mu vyneslo stopku na dva zápasy. Přišel tak o čtvrtfinále proti Nizozemsku, ve kterém turecký tým prohrál.
Incident měl i diplomatickou dohru, Německo s Tureckem si kvůli němu navzájem předvolaly velvyslance. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová řekla, že vlčí pozdrav nemá na německých stadionech místo, Ankara proti takovému vyjádření protestovala. Spor navíc turecké fotbalové fanoušky jen pobídl k tomu, aby s pozdravem během utkání nešetřili.
Zatímco některé státy vlčí pozdrav i hnutí považují za extremistické, Turecko takový postoj vnímá jako politicky motivovaný a xenofobní. V Německu sice pozdrav na rozdíl třeba od Rakouska zakázaný není, přesto ale vyvolává značné kontroverze. O zmíněné hnutí se navíc zajímá německá civilní kontrarozvědka.
Úřad brémské senátorky pro děti a vzdělání, který je obdobou zemského ministerstva školství, uvedl, že liška se příliš podobá vlčímu pozdravu, proto je s gestem nutné skončit. "Nelze samozřejmě vyloučit, že tichá liška se tu a tam ještě používá," řekla mluvčí úřadu Patricia Brandtová deníku Bild, podle které se vlčí pozdrav neslučuje s hodnotami hanzovního města.
Šéf brémské organizace liberálních svobodných demokratů (FDP) Thore Schäck se zákazem nesouhlasí, protože neřeší podstatu boje s extremismem. "Místo toho, abychom z obezřetnosti nechali zmizet gesta a symboly, které jsou v naší zemi zavedené, je třeba bojovat proti těm, kdo je zneužívají," řekl.
Zpráva o postupu Brém rychle oběhla celé Německo, které nyní debatuje o tom, co s liškou dále. Šéfka bavorského učitelského svazu BLLV Simone Fleischmannová v rozhovoru s bavorskou veřejnoprávní televizí BR řekla, že je třeba v používání gesta rozlišovat skutečný význam. Pokud ho podle ní ukáže prvňáček, takřka jistě tím myslí lišku, v případě deváťáka už by to ale mohla být provokace s odkazem na vlčí pozdrav.
Podle Fleischmannové a také podle bavorského ministerstva kultury a školství by o lišce měli rozhodovat sami učitelé. Fleischmannová pak další významy gesta považuje za téma, které se dobře hodí ke školní práci, kdy žáci důvody kontroverze sami vyhledají.
O plošném zákazu po vzoru Brém zatím neuvažuje ani Berlín, který ale zároveň poukazuje na potřebu užívat symboly zodpovědně a hodnotit je ve správném kontextu. O choulostivé otázce hovoří také berlínský svaz školek a družin DaKS, který vychází z toho, že každá instituce se k problému sama citlivě postaví.
Debata už mezitím přiměla některé učitele k tomu, aby lišku z vlastního rozhodnutí přestali používat. Nejen v Berlíně se tak na výsluní dostává tichý zajíc, který se podobá vítěznému véčku.
