Na vyšší výdaje na obranu chybí úspory, varuje NRR. Stanjura už navrhuje nová pravidla

Vzhledem k nutnosti bezprostřední reakce v souvislosti se zvyšováním výdajů na obranu není realistické předpokládat, že by bylo možné provést rychlou kompenzaci těchto zvýšených výdajů redukcí jiných významných výdajových položek, a vše tedy zvládnout v rámci aktuálních pravidel. Uvádí to Národní rozpočtová rada (NRR), která doporučuje revizi pravidel rozpočtové odpovědnosti. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již předložil návrh, který umožní překročit stanovený výdajový rámec.

Významným tématem, které fundamentálně ovlivní veřejné finance v krátkodobém i střednědobém horizontu, je očekávané zvyšování výdajů na obranu a potřeba jejich zohlednění v rámci fiskálních pravidel. NRR se domnívá, že růst těchto výdajů v důsledku zhoršování geopolitické situace, a také v důsledku podfinancování armády v minulých desetiletích vzniklé nedodržováním našich závazků, nebude možné realizovat bez úpravy jak národních, tak evropských pravidel.

„Na národní úrovni považuje NRR za vhodné řešení takovou úpravu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, která by umožnila zvýšení výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů o výdaje na obranu přesahující 2 % HDP, tedy nad úroveň, která je v klidných dobách považována za optimální. Vzhledem k nutnosti bezprostřední reakce totiž není realistické předpokládat, že by bylo možné provést rychlou kompenzaci zvýšených vojenských výdajů redukcí jiných významných výdajových položek, a vše tedy zvládnout v rámci aktuálních pravidel,“ uvádí NRR.

ECHO PORADA: Kdo nezbrojí, není Čech. Válečná hysterie zatemňuje mozek

Rada se zároveň domnívá, že ve střednědobém horizontu nelze vzhledem k fiskálnímu prostoru souběžně realizovat všechny hlavní výdajové programy (zvyšování obranyschopnosti, dekarbonizace, energetika, dopravní infrastruktura apod.) a bude nutné omezit, případně alespoň snížit meziroční tempo růstu objemu prostředků plynoucích do nevojenských aktivit.

Stanjurův návrh přichází s rozvolněním pravidel

Návrh ministra Stanjury, který ve čtvrtek předložil sněmovně, novelizuje rozpočtová pravidla v části, která určuje stanovení výdajů státního rozpočtu při jeho sestavování. Vláda přitom musí vycházet především z výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů schválených vládou podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Může do nich promítnout zákonem stanovené vlivy. Povinnost vyčlenit nejméně dvě procenta HDP na obranu ukládá vládě zákon o financování obrany státu z roku 2023.

„Pokud by vláda na rozpočtový rok stanovila výdaje na obranu státu ve výši přesahující hranici dvou procent (HDP), bylo by možno o tento rozdíl zvýšit celkové výdaje v návrhu zákona o státním rozpočtu, a tím překročit stanovený výdajový rámec,“ řekl ministr financí.

„Navržená právní úprava reaguje na nezbytnost zajištění obranyschopnosti České republiky a plnění mezinárodních závazků vůči NATO,“ stojí v důvodové zprávě. „Tato úprava zákona umožní pokračování v plynulém financování strategických projektů a doplnění výzbroje Armády České republiky, modernizaci infrastruktury potřebné pro zajištění obranyschopnosti státu spolu s financováním výdajů spojených s nezbytným náborem vojáků z povolání,“ uvádí také zpráva.

Stanjura před poslanci v rozpravě popsal, že rozdíl mezi dvěma procenty a skutečnou výší se nebude započítávat do výdajových limitů, takže výdajové limity budou moci být vyšší. „Pokud budou pořád dvě procenta, tak ta klauzule se nevyužije, pokud bude vyšší, tak se může využít,“ popsal. Uvedl, že návrh předkládá až nyní, protože ho ještě začátkem týdne probíral s evropskými ministry financí. Zvýšení limitů navrhl na osm let, tedy do roku 2033. Vysvětlil to tím, že pět let bude třeba na růst výdajů na obranu a další tři roky na stabilizaci.

Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) byl měl v příštím roce obranný rozpočet představovat 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP. Zvýšení peněz na obranu je podle premiéra nezbytné.