Nenasytní agrobaroni. Kdo v Česku nejvíc zdražuje jídlo

Za jedno z největších zdražení jídla v celé Evropské unii ve chvíli, kdy světové ceny základních potravin už osmý měsíc po sobě padají, nejsou zodpovědné žádné zlé zahraniční obchodní řetězce, v nichž se s oblibou viníci hledají. Jsou to především čeští zemědělci a potravináři. Ti nepromítají do svých cen jen dražší energie. Zdražují podstatně víc. Krizi využili jako šanci. Z dat se také ukazuje, že čím větší agropodnik, tím větší je růst cen, tržeb a přirozeně i zisků. Více si přečtěte v článku Lenky Zlámalové v novém vydání Týdeníku Echo.

„Nerudová je normální holka,“ říká Petr Pithart. Doyen české politiky a guru občansky založené části společnosti Petr Pithart v rozhovoru pro Týdeník Echo hodnotí některé prezidentské kandidáty a objasňuje, že on už má tři roky vybráno, koho bude v lednu 2023 volit. Vrací se i k osobnosti Václava Havla a Václava Klause. Rozhovor s ním vedl Jiří Peňás.

Smrt jako sociální systém. Eutanazie se vymkla kontrole. Kanadský módní řetězec La Maison Simons letos přišel opravdu s neobvyklou reklamou - na eutanazii. Propagace dobrovolné smrti vyvolala zděšení. Firma reklamu následně stáhla z internetu s oficiálním odůvodněním, že kampaň již skončila a splnila své cíle. Celá kauza je krásnou ukázkou, jak se v Kanadě během pár let obchod se smrtí stal naprosto běžnou a děsivou součástí společnosti. Více v článku Ondřeje Šmigola.

Kritika v postkritické době. Proč za zpětnou vazbu neděkovat. Sociálními sítěmi krouží výrok „Neber kritiku od nikoho, za kým by sis nikdy nešel pro radu“. Hloupost to asi není, ale nejspíš jde stejně o marný výrok, aspoň podle evolučních biologů. Kritika i od člověka, o němž jsme přesvědčeni, že je hlupák, váží víc než pochvala od toho, koho respektujeme. Čím to? Reagovat výrazně na negativní stimuly člověka kdysi chránilo před lecjakou nepříjemností, třeba smrtí. Evoluce zkrátka upřednostňuje ty, kteří pohotově a mohutně reagují na negativitu. Nenechte si ujít esej Terezy Matějčkové.

Co přijde po globalizaci? Prožili jsme skutečně zlaté časy globalizace, rozvoje mezinárodního obchodu, otvírání hranic a bourání závor, volného pohybu lidí i kapitálu, celosvětové dělby práce a vtahování další a další pracovní síly do procesu tvorby celosvětového bohatství. Značky, firmy, produkty, konzumní zvyklosti, touhy i naděje se staly globálními. Silně lokální a nesdílené však zůstalo kulturní a politické podloží toho všeho, k čemuž se ještě dostaneme. Více v eseji Mojmíra Hampla.

Bůh vidí všechno, i Lydii Tár. Americký film Tár je i při svých dvou a půl hodinách strhující od začátku do konce. Jeho nejsilnější stránkou je fenomenální výkon Cate Blanchettové v hlavní roli, bez níž by film nebyl (doslova – režisér řekl, že by ho bez ní netočil), ale žádné slabé stránky nemá. Žádá ovšem od diváka od prvního okamžiku pozornost. Nic vám neusnadní. Více v recenzi Martina Weisse.

O Davidech a Goliášovi na českém internetu. Minulý týden prošla Senátem bez úprav novela autorského zákona, načež ji obratem podepsal prezident. Kromě takových změn, jako je odpuštění autorských poplatků živnostníkovi, který má v obchodě puštěné rádio, obsahuje jednu změnu třaskavou a vysoce spornou. Jde o způsob, jak velké (novela říká: dominantní) platformy typu Google přimět platit českým vydavatelstvím, jejichž zprávy přebírají a ve svých vyhledávačích zobrazují. Do Salonu Echa přišla za předkladatele zákona náměstkyně ministra kultury Petra Smolíková, za Unii vydavatelů, která zastupuje většinu trhu, její výkonný ředitel Václav Mach. Výhrady k novele formulují senátorka Hana Marvanová a také předseda menší Asociace on-line vydavatelů a současně provozovatel serveru Drbna.cz Libor Matoušek. Debatu vedl Daniel Kaiser.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.