Muskovo vyšetřování: Twitter omezoval dosah kritika lockdownů či pravicových účtů

Podle druhé „série“ takzvaných Twitter files, tedy informací plynoucích z interních dokumentů společnosti, měli zaměstnanci sociální sítě „schovávat“ politicky či názorově nepohodlné uživatele z dosahu publika. Na blacklist se tak měl podle novinářky Beri Weissové, která informace zveřejnila, dostat například vědec ze Stanfordovy unvierzity, který varoval před dopadem covidových lockdownů na děti či účty, které byly pravicově orientované.

Nepohodlné účty se tak měly stát i cílem takzvaného „shadow banu“, tedy praktiky, která umožní omezit dosah příspěvků či konkrétního účtu, aniž by si toho musel uživatel všimnout. Twitter přitom podle Beri Wiessové takovou praktiku v minulosti popíral a zejména pak na základě ideologických či politických názorů.

Omezený dosah tak měl mít například účet stanfordského profesora Jay Bhattacharyi, který otevřeně kritizoval covidové lockdowny a varoval před dopadem na děti, píše Weissová. Zaměstnanci ho měli umístit na blacklist, který mu měl zamezit, aby se jeho příspěvky dostávaly mezi populární trendy na síti.

THREAD: THE TWITTER FILES PART TWO.

TWITTER’S SECRET BLACKLISTS.

— Bari Weiss (@bariweiss) December 9, 2022

Musk je podle žebříčku miliardářů, který sestavuje agentura Bloomberg, nejbohatším člověkem na světě. Od převzetí firmy Twitter v ní zahájil dramatické změny, včetně propuštění zhruba poloviny zaměstnanců a většiny vedení s cílem snížit náklady. Podle Muska firma prodělává čtyři miliony dolarů denně a potýká se s masivním poklesem příjmů v důsledku tlaku aktivistů na inzerenty, aby na tuto platformu neumisťovali reklamu.

V první sérii „odhalení“ nasbíral a zveřejnil americký novinář Matt Taibbi materiály zahrnující e-maily obsahující komunikaci zaměstnanců Twitteru. Vyplývá z ní, že cíleně cenzurovali obsah týkající se například skandálu Bidenova syna Huntera. Chybí ovšem důkaz, že sociální síť cenzurními zásahy reagovala přímo na požadavky Demokratické strany.

Zveřejněné záznamy také vysvětlují, proč se Twitter rozhodl „uspat“ příběh v posledních dnech prezidentské kampaně v roce 2020. „Některé z prvních nástrojů pro kontrolu projevu byly navrženy tak, aby bojovaly proti spamu a finančním podvodníkům. Postupem času začali zaměstnanci a vedoucí pracovníci Twitteru pro tyto vytvořené nástroje nacházet stále více využití. Lidé zvenčí žádali společnost, aby manipulovala s projevy uživatelů: nejprve trochu, pak častěji, pak neustále,“ vysvětluje Taibbi.

Bývalý bezpečnostní šéf Twitteru později řekl, že rozhodnutí cenzurovat zprávy o obsahu notebooku byla chyba. Myslel si prý, že šlo o dezinformaci ze strany Ruska. K tomu ale neexistují žádné důkazy. Musk a Taibbi činy ze strany sociální sítě považují za provinění proti svobodě slova a tvrdí, že nešlo o ojedinělý případ.

Podle dokumentů se zdá, že hlavním cenzorem byla Vijaya Gadde, bývalá hlavní právní ředitelka Twitteru. Ta byla mimo jiné jmenována do Bidenova orgánu pro dezinformace.