Krátký nádech a zpátky pod respirátor. Covid se vrací a s ním i opatření

Covid se opět vrací do veřejného prostoru poté, co ho z něj vytlačila válka na Ukrajině. Nárůst případů napříč evropskými státy, za kterým stojí zřejmě opět nakažlivější subvarianty koronaviru, vyvolává opět volání po opatřeních i přeočkovávání už čtvrtými dávkami vakcín. Zatímco v některých zemích některá opatření či vyžadování covid pasů ani nestihlo skončit, v dalších už se mohou vracet. Turisty tak po dvou letech covidu zřejmě čeká opět léto nejen s chaosem na letištích, ale i covid pasy s rouškami. V Česku se počty nakažených drží třetí den nad tisícovkou. O zavedení opatření zřejmě rozhodne vytíženost nemocnic.

Rostoucí počty nakažených koronavirem hlásí řada evropských zemí včetně Česka. Sedmidenní incidence, která udává počet nakažených na 100 000 obyvatel, se rychle zvyšuje například v Británii nebo Rakousku. Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek opět varuje před tím, že čísla pozitivně testovaných neodpovídají realitě. Od pondělí každý den do statistik ÚZIS přibylo přes 1000 nově pozitivně testovaných. Podle Duška ukazují čísla jen to, kolik lidí se testuje. A je jich jen velmi málo a to zejména u vážnějších případů.

Přesto, že situace začíná připomínat poslední dva roky s pandemií koronaviru, v rámci opatření zatím zůstávají státy oproti dřívějšku značně při zemi. Nejčastěji se v rámci návratu opatření mluví zejména o návratu roušek či respirátorů například v rámci veřejné dopravy či uzavřených prostor. Podobně pak mluví i český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), pokud by došlo ke zhoršení situace v nemocnicích. Zatím však i přes nárůsty případů zůstává situace v českých nemocnicích klidná.

„Počty příjmů do nemocnic začaly narůstat, ale zatím to nejsou těžké průběhy,“ okomentoval současná čísla Dušek, podle kterého budou pozitivní případy přibývat z týdne na týden dvojnásobně ještě alespoň dva či tři týdny. Před deseti dny bylo hospitalizovaných 87, v pondělí tento týden 150. Lidí ve vážném stavu je sedm, před deseti dny byl jeden.

V Portugalsku, které má zhruba stejný počet obyvatel, se další vlna začala zvedat na začátku května, kulminovala 7. června na téměř 7000 případů za den a od té doby klesá. Toto pondělí tam bylo pozitivních asi 1700 testů. Podobně roste počet případů také v Rakousku či Německu.

Epidemie zrychluje od začátku června, v posledních dnech je ale nárůst ještě výraznější. Státní zdravotní ústav (SZÚ) uvedl, že jsou za tím nakažlivější subvarianty BA.4 nebo BA.5 koronaviru omikron. Podle dosavadních zjištění sice nemají horší průběh onemocnění, proti původní variantě z čínského Wu-chanu jsou ale nakažlivější více než desetkrát.

Ačkoliv v Česku se tak zatím návrat restrikcí nechystá, narazit mohou lidé na komplikace v zahraničí. Kromě toho, že cestování výrazně komplikují problémy na letištích a u leteckých dopravců (více jsme psali například zde), musí lidé mířící do zahraničí pozorně sledovat i platná opatření či vyžadování očkování a testů v každé zemi.

Narazit je možné na povinnosti nosit na určitých místech roušky či respirátory, podobně pak na různá pravidla při vyžadování certifikátů. Testy, očkování či prodělání nemoci stále vyžadují i státy jako Portugalsko či Francie, kde se nyní mluví také o návratu roušek. Například v Tunisku také zůstává povinnost očkování, prodělání nemoci přitom země vůbec neuznává a stejně jako u neočkovaných či lidí s nedokončeným očkováním je nutné míst čerstvý antigenní či PCR test. Jak varuje české ministerstvo zahraničí, ačkoliv některé státy například neomezují časově platnost očkování, jak je tomu naopak v jiných zemích, omezovat ho mohou nezávisle na tom i samotné přepravní společnosti.

V Česku má zůstat primárním nástrojem v boji s koronavirem očkování. Zejména na rizikové jedince chce vláda cílit kampaň na podstoupení už čtvrtých dávek očkování, propagovat chce i posilující dávky třetí. Očkování zůstává po dvou letech covidu kontroverzním tématem, strategie se však začínají i měnit. Například Dánsko se rozhodlo nabízet čtvrtou dávku očkování lidem nad 50 let a případně rizikovým. Šéf dánského zdravotnického úřadu Sören Broström přiznal, že se zpětně neprokázal přínos pro zpomalení postupu covidu očkováním dětí, ačkoliv s tehdejšími znalostmi podle něj nešlo o chybu, nyní už by očkování neopakoval.