„Krematoria zatím stíhají, spalovačů je ale málo. Pokud se nakazí, není je kým nahradit“

Ačkoliv vláda zavedla nová pravidla v reakci na zahlcená krematoria, většina z nich ve skutečnosti stíhá spalovat zesnulé a mají ještě rezervy. Nejkritičtější situace nastala v Moravskoslezském kraji, tam ale mají problém s kapacitami už roky. U zbytku krematorií by velký problém přišel ve chvíli, kdyby se covidem-19 nakazili zaměstnanci. Ti mají aktuálně napilno, a pokud by museli do karantény, není za ně náhrada. Už tak jich není příliš, ve strašnickém krematoriu se střídají čtyři pracovníci, v motolském tři.

Úterním zákazem dovozu těl ke zpopelnění reagovala vláda na zprávy o vytíženosti některých krematorií v Česku. Jmenovitě šlo o ostravské zařízení, ze kterého muselo být 58 těl převezeno jinam. Opatření v pátek doporučil přijmout krizový štáb, v jeho režii za spolupráce hasičů má fungovat dispečink pro případné převážení zemřelých. Případ ostravského krematoria je ale specifický a neplatí, že by se v úplně stejné situaci nacházela i zbylá zařízení. „Jenom Ostrava, jinak všichni stíhají. Jedou na plný provoz, jsou vytížení, ale stíhají,“ potvrdil redakci Echo24.cz Jaroslav Mangl, předseda Asociace soukromých pohřebních služeb ČR.

Průměrně na jednoho zesnulého vychází 90 minut, během jedné denní směny by se stihlo 11 těl, byť zde záleží na samotném kremačním zařízení. Rizika nicméně nevyplývají z nedostatečných kapacit jako spíše z toho, že zaměstnanců v krematoriích moc není. Pokud by se nakazili covidem-19, jenom obtížně by se za ně hledala náhrada. Práci jako takovou nemůže dělat každý, uchazeč se musí zaučit a následně také složit zkoušky z obsluhy jak plynového, tak i kremačního zařízení. Bez těchto náležitostí práci vykonávat nemohou. Zájemců o tuto oblast ale moc není.

Mangl v tom spatřuje celospolečenský problém. „V České republice je v současné době 300 tisíc nezaměstnaných a neseženete člověka do práce, ti lidi nechtějí pracovat. Týká se to všech oborů, je jedno, jestli máte krematorium, pohřební službu, hospodu nebo cokoliv jiného, všude je to stejné,“ doplnil pro Echo24. Ostravský případ je navíc specifický, již v minulosti předseda asociace upozorňoval na to, že kapacitně nestačí na celý kraj. Pohřební ústavy tam jednoduše nemají dostatek úložných kapacit, žádosti mířené mimo jiné na ministerstvo pro místní rozvoj, aby se problému věnovalo, nepřinesly výsledek.

Dlouholetý ředitel pražského pohřebního ústavu Julius Mlčoch si rovněž myslí, že vše stojí hlavně na dostatečném počtu zaměstnanců, kteří jsou seznámeni s obsluhou spalovacích pecí a dalších zařízení. Podle něj se nyní v krematoriu ve Strašnicích aktuálně střídají čtyři pracovníci ve dvou osmihodinových směnách, v Motole pak tři lidi během jedné dvanáctihodinové směny. Na případný záskok je jich k dispozici jen pár.

„Zákaz otevření rakve, covid“

Aby se minimalizovala pravděpodobnost, že se muži obsluhující kremační zařízení nakazí vzájemně, vůbec se teď v práci nepotkávají. „Ten, kdo končí službu, založí do zařízení rakev, zapíše to a odejde. Po pár desítkách minut přijde jeho kolega, který pak tu kremaci dokončí,“ popsal Mlčoch. Že žijí v době rozsáhlé epidemie, poznají zaměstnanci krematoria také na tom, že na zhruba každé čtvrté rakvi je připevněn papír s poznámkou: „Zákaz otevření rakve. Covid.“

Praze nicméně v tuto chvíli nehrozí, že by nestíhala, i přes 25procentní nárůst zpopelněných stále má dostatečnou rezervu. Krematorium ve Strašnicích od Nového roku spaluje v průměru kolem 26 mrtvých za pracovní den, krematorium v Motole jich spaluje dalších asi 18. Kdyby se situace vyhrotila, mohou obě krematoria v nepřetržitém třísměnném provozu spálit více než dvojnásobek nynějšího počtu, běžná kremace v těchto zařízeních trvá kolem 70 minut, kapacitně jde o sedm těl za osm hodin.

Počítačem řízený proces podle Mlčocha není možné urychlit. Zpopelněné ostatky potom zhruba 20 minut chladnou, než je zaměstnanci umístí do kremulátoru, v němž několik kamenných koulí rozdrtí kosti na jemný prach. Ve Strašnicích i v Motole je nyní po dvou kremačních zařízeních, maximálně by tedy obě zvládla asi 84 žehů denně. Navíc by v případě potřeby mohla fungovat i o víkendu.

Situace v krajích je ovšem znatelně horší. V Česku je celkem 27 krematorií, nejsou ale v území rovnoměrně rozložena – nejméně jich je na Moravě. Proto se na hranici kapacitních možností ocitly Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj. K mezní hranici se nyní podle úřadu blíží Karlovarský, Královéhradecký, Plzeňský a Pardubický kraj. Naopak největší volnou kapacitou disponují krematoria v Kraji Vysočina, v Praze, Liberci a Ústí nad Labem.

Už dva týdny se na 100procentní kapacitě nachází třeba krematorium v Jaroměři na Náchodsku. Zařízení má kapacitu 600 těl měsíčně, za běžného stavu spálí zhruba 300 zesnulých měsíčně. Jiné zařízení tohoto typu v kraji není, řekl ředitel František Fischer. „Přesně to kopíruje situaci v kraji. Na to, co se děje v Královéhradeckém kraji, krematorium kapacitu má. Z jiných krajů nepřijímáme,“ dodal s tím, že zařízení zatím stíhá. „Kdyby došlo k dalšímu nárůstu, musel by to už řešit někdo jiný. To ale nepředpokládáme,“ uklidnil Fischer.