„Nakup, než to zdraží.“ Češi si utrácením sami přiživují inflaci

Stále častěji se nyní objevují průzkumy tvrdící, že čím dál více Čechů začíná šetřit a upravovat svoje finanční návyky. Zdražování všeho od základních potravin po energie má jistě ten efekt, že lidé nad útratami v mnoha případech více přemýšlejí. Zároveň se však ukazuje, že inflační očekávání se u nás téměř vymklo kontrole. Ti, kdo si to mohou dovolit, utrácejí často v obavě, že ceny dál porostou, a proto je lepší koupi provést hned a peníze nenechat znehodnotit inflací.V nákupech tak lidé stále rozpouštějí své covidové úspory a rychlé spotřebě dávají přednost před investováním nebo výhodným spořením peněz.

Socioekonomické průzkumy se shodují na tom, že české domácnosti začínají šetřit. Jak ale namítají ekonomové, týká se opravdu především lidí s dlouhodobě nižšími příjmy. „Po detailním prozkoumání výsledku šetření zjistíte, že se nejedná plošně o všechny domácnosti. Šetří především nízkopříjmové domácnosti a domácnosti jednotlivců, a to už i na základních potřebách včetně potravin a vytápění,“ uvedla pro Echo24 hlavní ekonomka Raiffeisenbank a poradkyně premiéra Helena Horská.

To potvrzuje i výzkum PAQ Research, podle kterého šetří na jídle a spotřebních věcech každá šestá domácnost. Stejně tak se vynucené úspory nyní častěji týkají i domácností, které mají průměrné příjmy. „Naopak lidé s nadprůměrnými příjmy se zatím příliš neomezují. Jejich kupní síla sice také klesá, jak vše okolo nás zdražuje, ale tyto domácnosti mají dostatečně vysoké příjmy a navíc i bohaté finanční rezervy, ze kterých vyšší životní náklady pokryjí,“ říká Horská.

Tržby maloobchodníků, poskytovatelů služeb a obecně celková spotřeba domácností je navíc stále ještě živena odloženou spotřebou z dob covidu, což se projevuje nejvíce u prodeje oděvů a obuvi či dovolených. Jak jsme psali zde, cestovní kanceláře hlásí před začátkem prázdnin o letní zájezdy enormní zájem, a to dokonce vyšší než v posledním „předcovidovém“ roce 2019.

Dubnová data o maloobchodních tržbách zase dokazují, že u obuvi a oděvů vzrostly meziročně tržby o více než 120 procent. Zároveň se ale ukazuje, že mezičtvrtletně domácnosti svou spotřebu už tlumily, a jak píše statistický úřad „pokračující zrychlování cenového růstu značně zvyšovalo obavy a tlumilo jejich nákupní apetit“.

Stále častěji jsou však nákupy poháněny obavou o další výrazný růst cen. „Pod heslem ‚nakup, než zdraží‘ lidé utrácejí své úspory především za alternativní zdroje energií, nábytek či elektroniku. Toto je ale už varovný signál pro měnovou politiku a centrální banku. Signalizuje to, že inflační očekávání se vymkla kontrole a lidé mění své chování a upřednostňují rychlou spotřebu před investicemi a úsporami. Rozpuštění tzv. nadúspor z dob pandemie, které odhadujeme na více než 200 miliard korun, by dál přiživovalo inflaci. Proto úrokové sazby ČNB musí jít ještě nahoru,“ tvrdí Horská.

Očekává se, že bankovní rada zvedne ve středu úrokové sazby až o 1,25 procentního bodu, čímž by se základní úroková sazba dostala na sedm procent. Důvodem je právě snaha zchladit inflační očekávání, bankéři navíc naposledy zasednou v aktuálním složení. V čele ČNB totiž brzy usedne nový guvernér Aleš Michl, odpůrce krocení inflace navyšováním sazeb.

Často se také mluví o tom, že prodejci zdražují své zboží právě kvůli vysoké kupní síle obyvatel, tedy že Češi jsou stále ochotní nakupovat dané výrobky i za mnohem vyšší ceny. Ekonom Petr Bartoň v souvislosti s tím upozorňuje na mezinárodní srovnání a vliv nezaměstnanosti, která je v Česku velmi nízká.

„Jednou z příčin toho, že například Španělsko má nyní jednu z nejnižších inflací v Evropě, je to, že má také jednu z nejvyšších nezaměstnaností. Potom obchodníci nemohou tolik promítat svoje vlastní zvýšené náklady nákupu a výroby do finálních cen, neboť by nic nezaměstnanému obyvatelstvu neprodali. A tak více sahají do vlastních ztrát, čímž dál pomáhají živit nezaměstnanost, jako v ostatních zemích evropského jihu,“ uvedl pro Echo24 Bartoň.

Ekonom také upozorňuje na to, že obchodníkům sice mohou kvůli vyšším cenám růst tržby, to však také ještě nemusí nic říkat o jejich ziskovosti. „Platí, že pokud tržby obchodníků vzrostly třeba o 10 procent, ale jejich náklady vzrostly o 20 procent, pak mají nižší, nikoli vyšší zisky,“ říká Bartoň.