Lidé si připomněli 50 let od úmrtí Jana Palacha
VÝROČÍ
NOVÉ
FOTO: Michal Čížek
Několik desítek lidí se dnes večer sešlo před Národním muzeem na pietní akci, aby si připomněli padesáté výročí úmrtí Jana Palacha. Setkání v místech, kde se student před půl stoletím upálil na protest po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, pořádala iniciativa Bez komunistů. V Týnském chrámu v Praze se ve stejnou dobu sloužilo rekviem. Kněz Petr Piťha při mši uvedl, že dnes by měl Palach národ probudit z lhostejnosti. Jeho čin připomnělo i mimořádné zvonění zvonů z katedrály svatého Víta a dalších pražských míst.
Podle hlavního zvoníka svatovítského chrámu Tomáše Stařeckého se smuteční tón zvonů ozývá zřídka. Zněl třeba při úmrtí prezidenta Václava Havla či papeže Jana Pavla II., při pohřbu Věry Čáslavské či padlých vojáků ze zahraničních misí. "Palachův čin měl stále ještě plně nedoceněný význam pro dějiny našeho národa. Zvonění je zároveň i součást vyjádření postoje katolické církve k postavě Jana Palacha, jakož i ke složité současné situaci," uvedl Stařecký.
V katedrále se na pět minut rozezněly tři zvony. Více než tříapůltunový Jan Křtitel a čtyřapůltunový Václav byly odlity v polovině 16. století, třetí Dominik pochází z roku 2012 a váží bezmála tunu.
Zvony zvonily také na Týnském chrámu, kde bylo na Palachovu památku slouženo rekviem. Tato mše za zemřelé se slouží o pohřbech nebo na svátek Všech svatých. Piťha, který působil před padesáti lety ve vědecké radě Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, kterou Palach navštěvoval, připomněl jeho památku čtením z knihy Exodus, kde se píše o zjevení Boha Mojžíšovi v hořícím keři, který ale oheň nespaloval. Hořící keř byl pojmenován i třídílný film, který byl o Palachovi natočený v roce 2013.
Piťha vzpomněl také na slova kardinála Josefa Berana, který před 50 lety odmítl, že by činy Jana Palacha a dalších, kteří zemřeli podobnou smrtí, byly sebevraždy. "Skláním se před jejich hrdinstvím, i když nemohu schválit jejich zoufalý čin. Zabít se není nikdy lidské. To ať nikdo neopakuje. Zato ale mají všichni před očima velký ideál, pro který oni obětovali svůj mladý život," řekl Beran jen několik měsíců před svou smrtí.
Sám Piťha působil před padesáti lety ve vědecké radě Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, kterou Palach navštěvoval. Stál také u Palachovy rakve jako čestná stráž. "Co se to děje s národem, za který zemřel? Odhalujeme pamětní desky, klademe věnce k jeho pomníkům. Vyslovujeme přísahy a oslavná slova," řekl. Prázdnotu slov řečníků, kteří o Palachovi mluví, přirovnal k pohozeným pet lahvím, které mění krajinu v jediné obrovské smetiště.
"Dnes aby nás Jan Palach budil z lhostejnosti nadbytku a z lhostejnosti vypěstované stínem skutečnosti na obrazovce. Skutečnosti, jíž už ani nevěříme a roztříštíme si o ni nakonec lebky, až na ni narazíme. Jan Palach nezemřel proto, aby se mohli blýsknout před kamerami řečníci sledovaní lhostejným zástupem obdivně vzhlížejícím k našim elitám. Zemřel kvůli nejzákladnějším hodnotám našeho lidství," uvedl při mši Piťha.
U památníku před Národním muzeem, který pokrývaly květiny a svíčky, se sešlo několik desítek lidí. Organizátoři akce přivezli do Prahy od Palachova rodného domu ve Všetatech hořící svíci, od níž si mohli lidé zapálit svoje svíčky. "Palachův odkaz se (hned po činu) nenaplnil. Vzepětí bylo jen velmi krátké a lidé upadli do apatie, letargie, nastala normalizace. Trvalo přesně dvacet let, kdy se odkaz začal naplňovat," řekl Petr Marek z iniciativy Bez komunistů. Připomněl tak protestní Palachův týden v lednu 1989. Označil ho za "začátek konce" komunistického režimu.
Na setkání zazněla slova z Palachova dopisu, který zanechal, i listu jeho matky básníkovi Jaroslavu Seifertovi. "Jen jedno mě posiluje v mém zármutku, a to, že můj syn zemřel za správnou věc," citovala z dopisu zakladatelka sítě mateřských center Rút Kolínská.
Vedle Palacha připomněl Marek také Jana Zajíce, který se upálil o pár týdnů později jako pochodeň číslo dvě. "Jan Zajíc následoval Jana Palacha za 40 dní 25. února. Ano, datum bylo vybráno záměrně," řekl Marek. Na 25. února připadá výročí nástupu komunistického režimu v roce 1948 v Československu.
