Křesťané na Štědrý den očekávají příchod Ježíše Krista. Půlnoční mši odslouží Duka

Křesťané si na Štědrý den připomínají blížící se příchod Ježíše Krista, většina lidí se připravuje na slavnostní večeři a především děti se těší na rozdávání dárků. Ke Štědrému dni patří i večerní návštěvy kostelů a účast na půlnoční bohoslužbě. O Vánocích přicházejí do kostelů i ti, kdo je pravidelně nenavštěvují.

V pražské katedrále svatého Víta bude půlnoční mši sloužit pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. V hlavním městě si ale lidé mohou vybrat z dalších desítek kostelů, kde se půlnoční bude sloužit. Papež František bude sloužit vánoční mši ve vatikánské bazilice svatého Petra. Půlnoční bohoslužba se bude konat také v betlémské bazilice Narození Páně.

Dnešní podoba Vánoc je relativně nová. Oslavy Vánoc mají původ v dobách dávno před příchodem křesťanství, v oslavách zimního slunovratu. V lidových zvycích byl třeba Štědrý den magickým časem, kdy lidé věštili, jaká bude příští rok úroda nebo kdo se ožení a vdá. Dříve by také lidé třeba nenašli na štědrovečerní tabuli kapra, ale luštěniny a hlemýždě.

Vánoční stromky měly některé české rodiny už v 19. století, více se ale rozšířily až v dalším století. Stromeček se zdobil cukrovím, výrobky ze dřeva, perníku, pečiva a ovocem, především jablky. Skleněné ozdoby se vyráběly až později. Dárky se začaly více objevovat až v 19. století, a to hlavně skromné dárečky pro děti. Lidé také často na Štědrý den obdarovávali chudé.

Většinová společnost si původní křesťanský obsah Vánoc přetransformovala. Pro řadu rodin je Štědrý den časem volna, setkání s přáteli, klidné procházky, ale současně také připomínkou tradic. Mezi ně patří například schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem či lití olova.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Svatováclavský vánoční hymnus. Jak započal a jak se šířil v Anglii