Od neznámé advokátky na vrchol. Slovensko má poprvé prezidentku, Čaputová složila slib
Prezidentka Slovenska
AKTUALIZOVÁNO
Foto: Printscreen z ČT
Slovensko má první prezidentku. Vítězka voleb Zuzana Čaputová v sobotu v poledne složila prezidentský slib a ujala se nejvyšší státnické funkce na Slovensku. Na slavnostním ceremoniálu slovenské Národní rady v budově Slovenské národní filharmonie zároveň vystoupila s projevem poté, co ve funkci vystřídala dosavadního prezidenta Slovenska Andreje Kisku.
Prezidentský slib složila Čaputová do rukou šéfa ústavního soudu během slavnostní schůze parlamentu v prostorách Slovenské filharmonie v centru Bratislavy. Ceremoniálu se kromě poslanců, členů vlády, bývalých prezidentů zúčastnili diplomaté a další hosté. Stejně jako v minulosti ani tentokrát nebyli na inauguraci pozváni zahraniční státníci. Při příjezdu Čaputové k budově Reduty, kde se ceremoniál konal, část přítomné veřejnosti tleskala, ozvaly se ale také výkřiky „hanba“.
Vlastní inaugurace se neobešla bez protokolárního škobrtnutí: byť slovenská ústava předepisuje složení slibu v pravé poledne, Čaputová tak na slavnostní schůzi sněmovny učinila až o několika minut později. Důvodem byl delší projev předsedy parlamentu Andreje Danka.
Historicky první žena ve funkci slovenské prezidentky se po inauguraci zúčastnila vojenské přehlídky, po které navštívila ekumenickou bohoslužbu v katedrále svatého Martina. Kromě toho Čaputová již oficiálně vystřídala Andreje Kisku v Grassalkovichově paláci – sídle slovenských prezidentů. Zde také hostila desítky seniorů. Kromě toho by ještě během soboty měla položit kytici k hrobu prvního slovenského prezidenta Michala Kováče a také si připomenout oběti, které zemřely při pokusu o útěk z komunistického Československa.
Čaputová v úřadu střídá právě Kisku, který se o znovuzvolení na další funkční období neucházel, ale plánuje se v politice i nadále angažovat. Dosavadní prezident ve volbách podpořil právě Čaputovou. Ta poměrně drtivě ve druhém kole porazila kandidáta vládní strany Směr-SD a místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče. Čaputová bude v pořadí pátou hlavou slovenského státu od jeho vzniku v roce 1993.
V minulosti se úspěšně angažovala proti plánům na vybudování nové skládky odpadů ve městě Pezinok nedaleko Bratislavy. V roce 2017 vstoupila do neparlamentní strany Progresivní Slovensko (PS) a loni se stala její místopředsedkyní. Po vítězství v březnových přímých prezidentských volbách se vzdala členství v PS, které v koalici s další neparlamentní stranou Spolu letos v květnu vyhrálo na Slovensku evropské volby.
Již příští týden Čaputová navštíví Česko. Dodrží tak tradici, podle které první oficiální cesta českého či slovenského prezidenta vede do druhé republiky bývalé československé federace.
„Potřebujeme překonat propasti, které jsme ve společnosti za uplynulá léta vyhloubili, a to mezi jednotlivými skupinami a názory, které reprezentují. Postoj k jinakosti, k jiné tradici, k jiné zkušenosti a k jinému názoru umíme vyjádřit i bez toho, abychom se dotýkali svobody a důstojnosti jiných,“ uvedla Čaputová.
Podle nové hlavy slovenského státu se musí stát minulostí, že si instituce a lidé nedokážou poradit s korupcí a s nedotknutelností vybraných osob. „Dokázali jsme se již velmi daleko posunout v transparentnosti, ale zaostali jsme a stále zaostáváme v uplatňovaní zodpovědnosti,“ řekla. Příliš mnoha lidí na Slovensku oprávněně nabylo dojmu, že neplatí beze zbytku, že nikdo není tak důležitý a vlivný, aby stál nad zákonem, dodala.
„Pocit společenské nespravedlnosti zesílil a nabyl dvou podob – podoby volaní po změně a po slušnosti, ale i podoby hněvu na ́systém. Tento hněv je v mnohém oprávněný, ale pokud bychom mu jako společnost podlehli, vůbec bychom si tím nepomohli,“ uvedla.
Čaputová prohlásila, že chce pokračovat v nekonfrontačním stylu politiky, který prosazovala již v prezidentské kampani, kdy se vyhýbala osobním výpadům. „Budu se aktivně zajímat o nové právní normy, aby přispěly k důstojnosti života lidí, k ochraně životního prostředí a k vyvážení nezávislosti veřejné moci její zodpovědností,“ řekla.
Slovensko podle Čaputové zvládlo rozdělení československé federace, nutné ekonomické reformy i začlenění do EU, byť v integračním procesu zaostávalo za Českem, Maďarskem a Polskem, a dnes jako jediná ze čtyř středoevropských zemí je členem eurozóny. Při výčtu důležitých historických okamžiků prezidentka opakovala heslo „Zvládli jsme to“.
Ocenila, že k zásadním změnám ve společnosti došlo vždy bez násilí a nepokojů, a to včetně loňských protestů v reakci na vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky, které byly největší od takzvané od sametové revoluce v roce 1989. V zájmu řešení politické krize po zmíněné dvojnásobné vraždě odstoupil z funkce předsedy vlády Robert Fico.
V projevu Čaputová označila Evropskou unii za životní a hodnotový prostor Slovenska a NATO za obranný a bezpečnostní pilíř země. „Musíme jako země udělat všechno, co je v našich silách, aby se tento prostor a jeho opěrný pilíř uchovaly a posilovaly. Nejdůležitější globální problémy, které se nás týkají, nemůžeme vyřešit jen vlastními silami a samostatně,“ řekla. Vyslovila se rovněž pro zpomalení a zvrácení globální změny klimatu.
V závěru svého projevu Čaputová řekla „Děkuji“ nejen ve slovenštině, ale i v jazycích národnostních menšin včetně češtiny a romštiny. Stejným způsobem vyjádřila vděk občanům země již po vítězství v rozhodujícím kole březnových prezidentských voleb.
