Hvězda příměstského provozu, Renault Clio páté generace

Renault Clio je na trhu malých hatchbacků stálicí s dobrým jménem. U aktuální páté generace jsou sice základem tříválcové motory (atmosférický i přeplňovaný), ale nechybí ani čtyřválec. Aktuálně je nabízený motor 1.3 TCe 140 tím nejlepším, co pod kapotou můžete mít.

Jelikož ostrá verze RS v nabídce není, sportovněji laděné Clio se nazývá R. S. Line. Zvenku je poznat třeba podle upravených nárazníků nebo 17palcových kol, uvnitř potěší sportovními sedadly s dobrým bočním vedením, ale zároveň vysokou míru komfortu. Do ruky hezky padne perforovaný sportovní volant, vnitřní prostor dále ozvláštňují červené dekory.

Interiér je hezký a logicky poskládaný, zejména v porovnání s předchozí generací. Kvalita materiálů je na dobré úrovni, stejně jako ergonomie a rozmístění ovládacích prvků. Oceňujeme normální ovladače klimatizace. Na všechno ostatní poslouží klasicky trčící „tablet“. Ten by mohl být rychlejší, ale zase má dobrou navigaci od TomTomu, navíc u něj (například na rozdíl od koncernových vozů) báječně funguje konektivita. Nechybí ani normální USB zásuvky s rychlým nabíjením. Z hlediska užitných vlastností je Clio ve svém segmentu průměrné. Dozadu se dva dospělí s normální výškou jakžtakž usadí, zavazadlový prostor nabízí 391 litrů prostoru s možností sklopit opěradla zadních sedadel. Samozřejmě nechybějí různé bezpečnostní systémy a docela kvalitní couvací kamera či jiné asistenty.

Zatímco ještě před několika lety byla kombinace slušného čtyřválce s manuálem zcela běžná, v současné době už má víc než polovina konkurence jen tříválec. I přestože čtyřválec má „jen“ 140 koní a papírové hodnoty nejsou nijak oslnivé (z 0 na 100 km/h za 9,4 sekundy a maximální rychlost 205 km/h), ve skutečnosti má točivý motor překvapivě radostný a přesvědčivý projev. S vervou se vytáčí a pocitově působí silnější, než je. Spojení výhradně s manuální převodovkou mu svědčí. Dráhy řazení jsou celkem přesné a jednotlivé rychlosti dobře poskládané, takže při svižnější jízdě okreskami si řidič může s přenosem točivého momentu (slušných 260 Nm) na přední kola krásně hrát. To samé se děje v zatáčkách, kdy není nutné motor ani příliš ždímat, ale jen si užívat jeho zátahu a přitom být součástí děje, což už dneska není samozřejmost.

Clio R. S. Line umí jezdit velmi obratně a současně i nenuceně. V jakémkoli režimu (Sport je fajn, protože přiostřuje reakce a na digitálním přístrojovém štítu zobrazuje otáčkoměr) je vůz skutečně příjemný na řízení a ovládání. Řízení samo o sobě je neutrálně vyvážené, ničím neotravuje a docela dává vědět o tom, co se děje pod koly. Relativně jednoduchý podvozek v kombinaci s citlivým brzdovým systémem krásně filtruje české silniční nerovnosti a ničím neruší. Komfort je prima kombinací dostatečného pružení i tuhosti celku. Z pohledu jízdních vlastností zkrátka malému Cliu není moc co vytknout.

Motor se chce vytáčet a zejména ve středních otáčkách má dost síly. Zvukový projev sice nijak zajímavý není, ale vůbec to nevadí. Důležitější je samotný sametový projev v otáčkách a také spotřeba paliva – při běžném ježdění stěží přesáhne 6,5 litru, svižnější styl znamená o litr víc. Zkrátka a dobře, dostatečný výkon příjemného motoru, skvělá ovladatelnost, solidní podvozek a celkově sladěný styl dělají z Clia R. S. Line nečekaně dobrého společníka. Je jedním z mála normálních nových aut, navíc za docela normální peníze – ceníková cena činí 485 000 Kč, ta se však dá navíc o dalších 30 000 Kč snížit při využití výkupního bonusu. Pro porovnání, základní verze s tříválcem SCe o výkonu 65 koní stojí 335 000 Kč. A hybridní verze E-Tech 140, kombinující zážehový motor o objemu 1,6 litru s elektromotorem, vyjde na 590 000 Kč, tedy výrazně víc. Vůbec není nutné váhat – pokud chcete vyzkoušet Clio s dobrými vlastnostmi, určitě se v R. S. Line projeďte. V digitální době totiž připomíná normální auto, které řídí člověk, a nikoli naopak.

Plusy:

Motor, jízdní vlastnosti, komfort podvozku.

Minusy:

Pomalejší infotainment, trochu vyšší hluk od podvozku.