Růst výdajů na obranu zrychlovat nebudeme, řekl po summitu Babiš
summit NATO
NOVÉ
Foto: Jan Zatorský
Česká republika nebude po nynějším summitu NATO upravovat a zrychlovat svůj plán týkající se výdajů na obranu, řekl na závěr vrcholné schůzky v Bruselu novinářům premiér Andrej Babiš. Praha tak dál počítá s tím, že obranné výdaje vzrostou ke dvěma procentům hrubého domácího produktu v roce 2024.
Rychlejší cestu k této dvouprocentní hranici, domluvené v roce 2014 na aliančním summitu ve Walesu, ve středu i ve čtvrtek tvrdě prosazoval americký prezident Donald Trump.
Ve čtvrtek, kdy se mělo jednat hlavně o spolupráci s partnery NATO, jako je Gruzie či Ukrajina, Trump dokonce svým požadavkem vyvolal mimořádné jednání aliančních špiček v užším formátu.
Šéf Bílého domu žádal, aby přinejmenším vyspělé evropské země jako je Německo, Francie, Španělsko či Itálie, zvýšily své výdaje na dvě procenta HDP prakticky okamžitě. Podle Babiše byla následná debata s Trumpem „otevřená, transparentní, přímá a velice zajímavá“.
„Já jsem vystoupil jako jeden z prvních a vysvětlil jsem Trumpovi, že je důležité mluvit o absolutních výdajích na zbrojení,“ poznamenal Babiš na tiskové konferenci po summitu.
Ty totiž například ukazují, že ČR dávala v roce 2013 na obranu 42 miliard korun, tehdy to byla 1,03 procenta HDP. V roce 2019 to má být 65,6 miliardy a 1,17 procenta HDP. Nárůst o více než 20 miliard korun při současné expanzi ekonomiky znamená při vyjádření v procentech hodnotu rozdílnou jen o 0,14 procentního bodu. Od roku 2013 do roku 2024 by mělo Česko své obranné výdaje zvýšit o 150 procent.
Trump výsledek summitu, který je prakticky potvrzením právě rozhodnutí z Walesu, interpretuje jako jednoznačný úspěch svého tlaku na Evropu.
Jan Hamáček, pověřený řízením ministerstva zahraničí, po summitu novinářům řekl, že americké a Trumpovy argumenty o příliš vysokém podílu USA na ochraně Evropy je třeba vnímat. „Pokud chceme udržet transatlantickou vazbu, všichni aktéři musí mít pocit, že se s nimi zachází fér,“ řekl.
Možnou rychlejší cestu k dvouprocentní hranici obranných výdajů Babiš vyloučil s tím, že by to znamenalo výrazný růst rozpočtového deficitu.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Podobně jako český premiér podle Babiše v diskusi s Trumpem reagovali také představitelé dalších evropských zemí aliance. Připomínali, že americké obranné výdaje se netýkají jen Evropy, ale i Pacifiku a dalších oblastí, a upozorňovali například na angažmá svých zemí v Afghánistánu, kde evropští vojáci působí po boku těch amerických.
Premiér malého Lucemburska Xavier Bettel podle Babiše zase poznamenal, že jeho vláda zvýšila obranné výdaje dokonce o sto procent. Při 850 vojácích v lucemburské uniformě skočily výdaje na obranu malého velkovévodství z 0,3 na 0,6 HDP.
Babiš odmítl, že by Trump vyhrožoval odchodem USA z aliance. Americký prezident, který prý mluví velmi přímo, podle českého premiéra opakovaně spojuje otázku evropských obranných výdajů s deficitem ve vzájemném obchodu. „Je tam úplně jasná ta paralela, že on říká kupujte naše zbraně, budete tak plnit procenta a snížíme (obchodní) deficit. Ta logika z toho vyplývá, i když takto explicitně to neřekl,“ dodal Babiš.
