Příběh nakažené: Dokud jsem nezalhala, že jsem byla v Rakousku, nikdo mě neotestoval

Deník Echo24 přináší další svědectví, které zpochybňuje kompetentnost a připravenost personálu na informačních linkách zřízených kvůli koronaviru. Studentka jedné z velkých univerzit v Praze se druhou březnovou středu probudila na koleji se silnými horečkami, bolestmi svalů a kašlem. Na několika linkách, včetně 112, se však setkala s odbytím a přesvědčováním, že pokud se neviděla s někým z nakažených nebo nebyla v tzv. rizikových oblastech, nemůže být nemocná koronavirem. V Praze se otestování nedočkala, v Českých Budějovicích pak až po dlouhém přesvědčování lékařky a zalhání, že byla v Rakousku. Test jí vyšel pozitivní.

Jednadvacetiletá Martina (její jméno je redakcí změněno, po onemocnění jí totiž začaly chodit nenávistné zprávy na sociálních sítích – pozn. red.) se ve středu 12. března probudila ve svém kolejním pokoji a začala pociťovat, že jí není dobře. „Měla jsem kašel a strašně mě bolela kolena a kotníky. Hned nato mi začaly vysoké horečky, až 39 stupňů,“ popisuje studentka počátek svého onemocnění, respektive doby, kdy jí došlo, že může mít koronavirus.

„Celý den jsem ležela, volala jsem to rodičům, kteří samozřejmě měli strach a řekli mi, že mám hned volat linku 112. V té době totiž ještě všude bylo napsané, že se musí v těchto případech volat 112,“ řekla deníku Echo24 Martina. S voláním na doporučené linky ministerstvem zdravotnictví byl ale, jak se ukázalo, ten největší problém. Linky hygieniků, kde by studentka mohla dostat kontakt přímo na epidemiology z dané městské části, byly přetížené a nedalo se na ně dovolat.

Vezměte si šátek a jeďte k praktikovi do Krumlova, řekli v Praze nakažené studentce

Na lince 112 se však Martina setkala víceméně s nepochopením, jako ostatně téměř všude, kde se nemocná studentka snažila získat pomoc. „Na 112 mi zvedli telefon, řekli, že jsou jen tísňová linka, takže mě přepojili na záchranku, tam mi paní řekla, že pokud necítím, že bych se dusila, tak mi pomoct nemůže a řekla, že mě přepojí na pražskou hygienu. Tam se mě ptali, jestli jsem byla v zahraničí, načež jsem odpověděla, že ne. Poté jsem řekla, že jsem z univerzity, kde se již někdo nakazil. Na otázku, jestli jsem s ním byla v kontaktu, jsem ale pravdivě odpověděla, že ne,“ pokračuje Martina.

Právě pravdivost se ovšem mnohým lidem stala osudná, podobně tomu bylo právě u této studentky. Díky laxnosti operátorů na zdravotnických linkách totiž mohla nakazit další lidi, a vir tak dále roznášet. Martině se totiž v Praze, tuzemské metropoli a městě s největší koncentrací nemocnic, pomoci nedostalo. Zdravotníci a operátoři linek ji přesvědčovali, že pokud nebyla v rizikových oblastech nebo nebyla v kontaktu s někým z nakažených, nakažená virem být nemůže. Operátor linky následně Martině sdělil, že má nejspíš obyčejnou chřipku a může jít k praktickému lékaři. Sdělila, že ho má až v Českém Krumlově, načež se z telefonního sluchátka dozvěděla, že tam má skutečně odcestovat.

„Řekli mi, že mám jet, že mám určitě jen obyčejnou chřipku. Operátorka dodala, abych si dala před obličej šátek,“ řekla Martina.

Pravda pacientce nepomohla. V českobudějovické nemocnici ji otestovali až v momentě, kdy zalhala

Další noc, kterou strávila na pražské koleji, byla podle Martiny náročná. „Začaly mi střevní potíže, kašel, neskutečné bolení nohou, že jsem se na ně skoro nemohla postavit. Měla jsem taky vysoké horečky, moc jsem se potila. Neměla jsem ale vůbec zimnice, naopak mi bylo obrovské horko,“ popsala studentka druhou noc s onemocněním Covid-19. Celou noc prý nemohla pořádně spát.

„Po probuzení jsem tam asi dvakrát nebo třikrát zavolala znovu, to bylo ve čtvrtek. Pokaždé mě odmítali a posílali zpět na hygienu, kde mi nebyli schopní pomoci, protože jsem nebyla s nikým nakaženým ve styku a nebyla v zahraničí,“ přibližuje Martina selhání systému v době, kdy se již nemoc nekontrolovaně šířila po Praze. Studentka totiž nepřišla s nikým, o kom by věděla, že je nakažený do styku. Nebyla také v zahraničí.

Martina tedy v Praze zůstala i další noc, až do pátečního rána. Tato noc podle ní probíhala stejně jako ta předchozí, obtíže neustupovaly. Po probuzení v pátek 13. března prý zavolala znovu na linku 112, i tentokrát se setkala s odmítnutím.

„Tak jsem volala tátovi a řekla mu, že si nevezmu na triko jet hromadnou dopravou, ale poprosila jsem ho, aby pro mě dojel. Tak táta sedl do auta, přímo z práce pro mě tři hodiny autem jel. Měla jsem na sobě roušku a následně jsem s ním jela do Českých Budějovic," řekla Martina.

Rovnou z pražských kolejí zamířili na infekční oddělení českobudějovické nemocnice, jenže ani tam se nedostalo nakažené adekvátního zacházení. „Hned ve dveřích na mě sestra začala pořvávat, co si to dovoluji přijít na infekční. Dodala, že na sobě nemá roušku,“ popisuje Martina nepříjemný zážitek z nemocnice. Sestra jí zároveň sdělila, že by měla volat linku 112. To však studentka udělala, několikrát ale neuspěla, pomoci se nedočkala.

„Potom mě odvedli do oddělené místnosti a z druhé místnosti mi volala doktorka a ptala se, jak se cítím. „Říkala jsem jí, že mám horečky, kašel, neuvěřitelně mě bolí hlava, mám střevní potíže, bolesti po celém těle a návaly horka. Doktorka se mě zeptala, proč si myslím, že bych měla být nakažená, na to jsem odpověděla, že jsem z univerzity, na které se už nemoc vyskytla. Řekla mi ale, že pokud jsem se s nakaženým nesetkala, není to důvod k provedení testu,“ řekla Martina.

Rozhodla se, že zalže s cílem, aby jí byl test proveden. „Opravdu jsem se už nechtěla s nikým dohadovat, nebylo mi dobře. Řekla jsem jí, že ten test opravdu potřebuji udělat. Byla jsem si skoro jistá, že mám koronavirus, tak jsem si prostě vymyslela, že jsem byla v Rakousku. A ona odpověděla, že Rakousko je riziková oblast, takže test provést můžeme. Paní doktorka by mě tedy jinak nechala odjet domů nakaženou s tím, že mám jen chřipku,“ popisuje svou bezradnost s nastaveným systémem testování lidí na koronavirus v České republice pacientka, která byla po pražském taxikáři či nemocné zdravotní sestře z Frýdku-Místku jednou z prvních nemocných, u které nebylo jasné, kde k nákaze Covid-19 na území České republiky došlo.

Čtěte také: Syn taxikáře v těžkém stavu stále čeká na vyšetření, přestože byl s otcem v kontaktu