Babiš s Faltýnkem shání „neúplatného“, který podpoří rozpočet

V den schvalování nejdůležitějšího zákona roku nemá vláda Andreje Babiše pro svůj rozpočet většinu a hrozí, že Česká republika bude od ledna v rozpočtovém provizoriu. Babiš s šéfem poslanců ANO Jaroslavem Faltýnkem na poslední chvíli shání hlasy, protože komunisté pro navrhovaný státní rozpočet ruku nezvednou. I kdyby poslanci z KSČM odešli při hlasování ze sálu, nebude mít vládní koalice ANO a ČSSD většinu. Babiš ale může hlasy najít u nezařazených poslanců, kteří rozpočet v této podobě neodmítají.

Hnutí ANO se v minulých letech vždy mohlo spolehnout, že kromě poslanců sociální demokracie mají potřebnou většinu u komunistů. Ti se pro zákon roku vždy vyslovili, i když s jeho parametry měli několikrát problémy. Při letošním schvalování ale KSČM našla zásadní rozpor v rozpočtu ministerstva obrany, kde chtěli poslanci odebrat 10 miliard korun. Částka by se podle nich měla přesunout do vládní rozpočtové rezervy. S tím ale nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová.

Opoziční poslancům a také komunistům velmi vadí, že v rozpočtu není započítaný dopad daňového balíčku, který způsobí mezeru 130 miliard nebo 100 miliard korun. V návrhu není započítaný ani dopad druhé vlny koronaviru. I kvůli tomu bude záležet, jakou komunisté zvolí taktiku. „Rozpočet je pouze virtuální, takže přemýšlíme, zda se při hlasování zdržíme a na jaře se rozpočet předělá. Můžeme být také bojovně proti, ale musíme vysvětlit, proč jsme aktivně pro rozpočtové provizorium. Třetí variantou je, že bychom se hlasování nezúčastnili. Tím bychom dali najevo, že s tím nechceme mít nic společného,“ řekl pro Echo24 poslanec Jiří Dolejš (KSČM).

Poslanecká sněmovna v současné době jede ve zkráceném režimu, kdy místo 200 zákonodárců je přítomných pouze 100. Podobné složení by mělo být i ve středu, kdy bude mít hnutí ANO 39 poslanců místo 78, sociální demokraté 7 místo 14 a komunisté 7 místo 15. Vládní koalice ANO a ČSSD má tedy nyní 46 hlasů a ke schválení rozpočtu potřebuje prostou většinu ze 100. Pokud by komunisté odešli ze sálu, tak by tím snížili kvórum na 47 a koalice by tak potřebovala jen jeden opoziční hlas. Šéf KSČM Vojtěch Filip ale uvedl, že strana KSČM při hlasování zůstane v sále.

Proti rozpočtu se vyslovila většina opozičních stran v čele s ODS, Piráty, KDU-ČSL, TOP 09 či STAN. Na schůzi by ale také mělo být šest nezařazených poslanců, kteří jsou k případnému hlasování k dispozici. Podle předsedy Trikolóry Václava Klause mladšího, který disponuje třemi hlasy, jeho hnutí rozpočet v žádném případě nepodpoří. „Patřili jsme k nejvýraznějším kritikům a podali jsme nejofenzivnější pozměňovací návrh ve druhém čtení. Vláda takto nemůže rozhazovat penězi a ohrožovat bankovní sektor a tím ohrožovat vklady lidí. Není žádný důvod, abychom podporovali socialistický státní rozpočet,“ řekl pro Echo24 Klaus mladší.

Chybějící hlasy ale může dodat hnutí Jednotní, které sdružuje bývalé členy SPD Tomia Okamury. Podle předsedy Lubomíra Volného bude záležet, zda vládní koalice přijme pozměňovací návrhy, které poslanci hnutí předkládají. „Paní kolegyně Nevludová přišla s pozměňovacím návrhem, který by přinesl 8 miliard z vyššího zdanění zahřívaného tabáku. Ještě máme pozměňovací návrh, který řeší financování politických stran a hnutí. Nemůžeme v současné krizi po občanech chtít, aby si utahovali opasky, a politické strany by dostaly miliardu a čtvrt,“ řekl pro Echo24 Lubomír Volný. Další hlasy pak koalice hledá u lidovců, ODS či SPD.

Že by se ve sněmovně nalezly hlasy, které by rozpočet podpořily, naznačil i exministr financí a předseda poslaneckého klub TOP 09 Miroslav Kalousek. „Budou se hledat buď 2 opoziční poslanci pro pasivní, nebo 1 pro aktivní podporu,“ uvedl Kalousek na svém Twitteru. Pro Echo24 pak Kalousek řekl, že v případě vládní podpory bude ještě mezi poslanci přetlak. „Myslím si, že nyní probíhá soutěž o to, kdo bude ten správný, odpovědný, neúplatný, který rozpočet podpoří,“ řekl někdejší ministr financí.

Pokud by ale vláda hlasy nakonec nezískala a muselo fungovat v příštím roce rozpočtové provizorium po omezenou dobu, tak by to dle Kalouska nebyl žádný problém. „Pokud si někdo myslí, že měsíc rozpočtového provizoria je tragédie, tak to měsíc nikdo nepozná,“ řekl s tím, že problém by nastal, kdyby na rozpočtu nebyla shoda ani během lednových a únorových týdnů.

Během rozpočtového provizoria totiž má stát dostatek peněz na mandatorní výdaje. Ty jsou nařízené zákonem a o peníze by tak například nepřišli senioři či státní zaměstnanci. Naopak dochází k výpadku investic či čerpání evropských zdrojů. Prudce by také klesla důvěra zahraničních investorů, ať už přímých i finančních vůči zemi, která si není schopná schválit rozpočet. To by mělo fatální ekonomické důsledky,“ dodal Kalousek.