Bitva o Černou Horu. Západní banky se snaží vytáhnout zemi z finančních spárů Pekingu

Malý balkánský stát Černá hora se stal centrem geopolitické bitvy mezi Bruselem, USA a Pekingem. Černohorská vláda si vyjednala dohodu se dvěma bankami z USA a jednou z Francie o restrukturalizaci čínské půjčky ve výši téměř 1 miliardy amerických dolarů. To odpovídá přibližně pětině HDP země v roce 2019. Informoval o tom server South China Morning Post.

Stát, který má pouze něco přes 600 tisíc obyvatel, si podle černohorského ministerstva financí s pomocí evropských a amerických partnerů snížil úrokovou sazbu z úvěru čínské banky ze 2 % na 0,88 % prostřednictví zajišťovací dohody. Dohoda pomůže Černé Hoře ušetřit až 9,5 milionu dolarů ročně - částku, která podle vlády půjde na rozvojové projekty a pomůže vládě reagovat na rostoucí ceny potravin.

„Jednání o refinancování a optimalizaci veřejného dluhu Černé Hory pokračují a tato dohoda poskytuje potřebný čas, aby se tak stalo co nejlépe," uvedl ministr financí Milojko Spajič ve čtvrtek večer. Odmítl uvést jména bank, které pomohly dluhy restrukturalizovat.

Černá Hora si od čínské Exim Bank půjčila v roce 2014 na financování prvního úseku plánované dálnice spojující její přístavní město Bar se Srbskem poté, co finanční instituce Světová banka a Mezinárodní měnový fond označily tuto stavbu za komerčně nevýhodnou. Černá Hora následně měla problémy se splácením dluhu.

Zadluženost země vůči Číně byla horkým tématem, a to i v Evropské unii, když černohorský vicepremiér Dritan Abazović požádal EU o pomoc při refinancování úvěru Exim Bank - jinak riskuje ztrátu vlivu ve prospěch Číny. Černá Hora není součástí Evropské unie, ale požádala o členství.

Představitelé EU odmítli přímou pomoc s půjčkou, ale Brusel souhlasil s využitím kombinace německé Rekonstrukční úvěrové banky, francouzské rozvojové agentury a italské investiční banky CDP, aby poskytly finanční pomoc a pomohly Černé Hoře s refinancováním.

Černá Hora, která je členem NATO s pobřežím Jaderského moře hraje strategickou roli ve snaze Pekingu posilovat svůj vliv v Evropě prostřednictvím iniciativy Nové hedvábné stezky. Kritici však vyjádřili obavy z rostoucí finanční závislosti Černé Hory na Pekingu, což by podle analytiků mohlo zkomplikovat ambice země vstoupit do EU.