Češi burcují EU k sankcím proti Lukašenkovi. V Minsku se i v neděli demonstrovalo

Několik senátorů, současných a bývalých poslanců, europoslanců a dalších osobností českého veřejného života vyzývá představitele států Evropské unie, aby prosadili co nejrychlejší uvalení sankcí vůči osobám odpovědným za represe proti demonstrantům v Bělorusku. Napsali to v otevřeném dopisu k pondělnímu jednání unijních ministrů zahraničí. Vybízejí také k využití všech možností evropské diplomacie k zastavení ruského vměšování v Bělorusku či k poskytnutí finanční podpory běloruské občanské společnosti.

Signatáři také požadují, aby unijní státy uznaly za představitelku Běloruska Svjatlanu Cichanouskou. Má podle nich veřejný a morální mandát zajistit klidné předání moci v Bělorusku novým legitimním představitelům, kteří budou zvoleni ve svobodných volbách. Cichanouská byla hlavní opoziční kandidátkou v běloruských prezidentských volbách z 9. srpna.

Podle běloruských úřadů získala deset procent hlasů a vítězem byl pošesté vyhlášen prezident Alexandr Lukašenko s více než 80 procenty hlasů. Opozice pokládá tyto výsledky za zfalšované, odmítla je uznat i Evropská unie. Sankce proti osobám odpovědným za represe vůči demonstrantům by měly být pravidelně revidovány a případně zpřísňovány a rozšiřovány, navrhují signatáři. Týkat se mají i Lukašenka a jeho nejbližšího okolí.

Poslední vývoj v Bělorusku podle signatářů ukazuje, že Lukašenko na dosavadní unijní výzvy nereaguje. „Naopak dochází čím dál intenzivněji nejen k systematickému porušování základních lidských práv, ale i samotných běloruských zákonů ze strany představitelů oficiálních státních institucí,“ uvádějí. Za alarmující považují, že Lukašenko jedná o dalším vývoji s Ruskem, ačkoliv není legitimním prezidentem. „Tato zákulisní jednání mohou znamenat ohrožení suverenity nezávislého Běloruska a to za záruku osobní záchrany a bezpečnosti Lukašenka,“ stojí v dopisu.

Cichanouská promluví v Evropském parlamentu

Signatáři také vyzývají k využití nástrojů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ke zprostředkování dialogu se všemi složkami běloruské společnosti a vyšetření a potrestání zločinů proti lidskosti, ke kterým v Bělorusku došlo. Unie by podle nich podobnými kroky mohla předejít mnohem vážnějším dopadům krize na Evropu a běžné lidi v Bělorusku.

Dopis podepsali například senátoři David Smoljak (za STAN), Jan Horník (STAN), Václav Hampl (za KDU-ČSL) a Jiří Oberfalzer, poslanci Miroslava Němcová, Pavel Žáček (všichni ODS), František Kopřiva a Jan Lipavský či europoslanci Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa (všichni Piráti). Podpis připojili i zpěvačka Marta Kubišová, dokumentaristka Olga Sommerová, Dagmar Havlová či socioložka Jiřina Šiklová.

O sankcích budou jednat ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí. Měli by se také setkat s Cichanouskou, která odpoledne promluví v Evropském parlamentu.

I přes policejní zatýkání demonstrovaly v Minsku desetitisíce lidí

Desítky tisíc lidí v neděli v běloruském hlavním městě Minsku znovu demonstrovaly proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, nehledě na obavy z policejního zatýkání a přítomnost vojáků v polních uniformách a s automatickými zbraněmi v ulicích. Agentura Interfax odhadla počet demonstrantů na 50.000, list Kommersant psal o 70.000 protestujících. Požadovali podle agentury DPA konec „poslední evropské diktatury“. Minulou neděli média odhadla počet demonstrantů v minských ulicích na 100.000.

Demonstrovalo se i v dalších běloruských městech. V Brestu policie použila slzný plyn a také střílela. Mluvčí ministerstva vnitra agentuře TASS řekla, že šlo o výstražné výstřely do vzduchu. Policisté stříleli podle Interfaxu během rozhánění demonstrantů, kteří po nich házeli lahve. Speciální pořádkové jednotky OMON rozehnaly demonstraci v Gomelu. V Lidě naopak neoznačení příslušníci pořádkových sil v maskách zkusili zatýkat, ale museli utéci poté, co se na ně vrhlo několik desítek demonstrantů, uvedl server Tut.by.

Běloruská policie v centru Minska dnes podle ministerstva vnitra zadržela „více než deset lidí“ za účast na nepovolené akci. Policisté podle Kommersantu prováděli přesně cílená zatýkání jednotlivců. Nevládní organizace Vjasna na svém webu zveřejnila seznam tří desítek demonstrantů zadržených dnes v Minsku a čtyř desítek zatčených v dalších městech.

V sobotu policisté zadrželi 430 lidí, převážně žen, které se v Minsku zúčastnily opozičního pochodu. Většinu z nich po ověření totožnosti policie propustila.

Trasa dnešního „Pochodu solidarity“ v Minsku se musela měnit kvůli tomu, že pořádkové síly přehradily přístupy směrem k Lukašenkově rezidenci, kde byly podle TASS soustředěny početné jednotky pořádkových sil včetně obrněných transportérů.

Ještě před dnešní demonstrací v Minsku začaly bezpečnostní síly již ráno uzavírat velká náměstí. Ministerstvo vnitra vydalo důrazné varování před účastí na protestech, a to nejen v metropoli, ale i v dalších běloruských městech. Pohrozilo přitom použitím síly proti těm, kdo tuto výzvu neuposlechnou.

Před „Pochodem solidarity“ operátoři na žádost úřadů snížili rychlost mobilního internetu. Bylo také uzavřeno sedm stanic metra. Protesty v Bělorusku vypukly po prezidentských volbách z 9. srpna, které podle úřadů pošesté vyhrál Lukašeno, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let.