Vládní kiks se zastropováním energií

ÚHEL POHLEDU

Vládní kiks se zastropováním energií
Prostě oznámit den po volbách lidem, že se jim účty za energie nesníží tolik, jak čekali ještě v den voleb, je vážně kiks. Zbytečný, píše Lukáš Kovanda. Foto: Úřad vlády ČR
1
Komentáře

Lukáš Kovanda

Proběhlé komunální a senátní volby zřejmě povedou ke změně vládního přístupu k ekonomickým opatřením, zejména těm souvisejícím s energetickou drahotou. Potvrdí se tím obrat, který započal už vlastně krátce před volbami, kdy se Fialův kabinet rozhodl pro krok, jejž předtím řadu měsíců rezolutně odmítal: rozpočtově nákladné zastropování cen elektřiny. Nicméně právě zastropování, jak se včera ukázalo, nakonec zřejmě dozná změn, o nichž vládní politici před volbami raději takticky pomlčeli.

Pravda, v případě senátních voleb jsme nyní převážně zatím jen v „poločase“, neb druhé kolo přijde o víkendu. Je ale i tak zřejmé, že opoziční strany ANO a SPD uspěly. V obecních volbách získala SPD výrazně více zastupitelských křesel než před čtyřmi lety, a to hned o 331, hnutí ANO pak mírně, o 64 křesel, více. Strany vládní koalice budou mít křesel méně, stejně jako mimoparlamentní ČSSD nebo KSČM. Hnutí ANO ovšem zvítězilo v osmi ze třinácti krajských měst, zatímco v roce 2018 bylo první hned v jedenácti krajských městech. Na druhou stranu, jako před čtyřmi lety je hnutí vítězné v sedmnácti z 27 statutárních měst. O dva mandáty více má také v Praze, kde překonalo třetí Piráty, jejichž zástupce je momentálně primátorem.

 

Úspěch hlavní opoziční síly, hnutí ANO, se tedy dostavil, ovšem není nijak mimořádný. Rozhodně nenastalo žádné fiasko vládních stran. Ty se tak stále nacházejí v pozici, kdy mohou voličské preference opět korigovat ve svůj prospěch a zůstat celkově „na svém“, případně si svoji pozici u voličů dokonce ještě oproti loňským parlamentním volbám upevnit.

Taková korekce se však neobejde bez již naznačené změny vládní politiky zejména v ekonomické oblasti. Vládní strany budou muset přistoupit ještě zřetelněji k praxi, kterou dosud převážně odmítaly. Budou muset rozšířit a prohloubit podpůrná opatření pro boj zejména s energetickou drahotou, a vzít tak opozici zásadní téma, na kterém se – jak vidno – poměrně úspěšně profiluje.

Energetická drahota bude záležitostí i příštího roku, kdy ji navíc může doprovodit citelnější růst míry nezaměstnanosti. Vláda se tedy bude muset uchýlit k dalším programům pomoci domácnostem i firmám, takže se nutně ocitne v rozporu se svým klíčovým slibem ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní. Další podpůrné programy nelze realizovat bez prohloubení veřejného zadlužení, pokud tedy vláda nebude s to uskutečnit razantní škrty ve stávajících výdajích – čemuž tak zatím není. Hlubší zadlužení nakonec bude kompenzováno zvýšením daní, kromě výrazné inflace prakticky ani jiná možnost kompenzace není.

Pokud vláda svá podpůrná opatření neprohloubí a nerozšíří, opoziční strany dále budou získávat body a preferenční procenta kritikou „vládní nečinnosti“. Navíc v příštím roce dále oslabí pocit sounáležitosti podstatné části české veřejnosti s Ukrajinou, který současné vládní koalici nahrává. To proto, že její rozhodná zahraniční a bezpečností politika – demonstrovaná zejména resorty zahraničí a obrany – je v kontextu války na Ukrajině přesvědčivě úspěšná. O tom ostatně svědčí i to, že ji opoziční strany ani raději příliš netematizují ve své kritice.

Z hlediska ryze ekonomického není další prohlubování českého veřejného zadlužení žádoucí, ovšem realisticky je nutno zhodnotit, že vládní politici zřejmě nakonec budou chtít pragmaticky upřednostnit politické ohledy. A výsledek právě proběhlých voleb jim k tomu bude mocným impulzem.

Nutno však jedním dechem říci, že vláda zatím ještě nutnost změny svého přístupu k energetické drahotě zcela nepobrala. Demonstrují to včerejší, již povolební slova ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely. V televizi uvedl, že zastropování cen elektřiny či plynu pro domácnosti a malé a střední podniky se zřejmě nebude vztahovat na celou úroveň jejich spotřeby. Jedná se o poměrně zásadní zvrat v rétorice vládních představitelů. Dosud z jejich výroků plynulo, že v případě domácností by mělo být zastropování bez omezení. Zastropování se tak mělo vztahovat k celému rozsahu spotřeby.

Takové řešení ale bylo problematické, na což experti upozorňovali. Zastropování v dosavadní podobě totiž nijak nemotivovalo k úspornému jednání. Motivovat měla pouze tak jako tak zvýšená cena, což se částečně už letos opravdu děje. Spotřeba energií letos kvůli jejich zvýšené ceně totiž vskutku znatelně klesá.

Vláda ovšem nakonec i pod zmíněným expertním tlakem svůj původní postoj přehodnocuje, z ryze ekonomického hlediska rozumně. Zřejmě však z politických důvodů posečkala s oznámením přehodnocení až do povolebního období. Pro domácnosti její přehodnocení totiž znamená, že jejich úspora nebude taková, s jakou mohly počítat hned po zveřejnění záměru zastropovat ceny. Neplatí tedy tímto ani výpočty ve vládním dokumentu, jenž se zastropování týká a který vypočítává výši úspory pro modelové domácnosti. O zastropování pouze části spotřeby není ve vládních výpočtech zmínka.

Například v Rakousku tamní vláda zastropuje domácnostem cenu elektřiny do úrovně 80 procent loňské průměrné spotřeby, jak uvedla začátkem září. Nad úrovní 80 procent budou lidi platit plnou, tržní cenu. Rakouské domácnosti jsou tak motivovány energiemi šetřit, aby spotřebu ideálně stáhly právě na 80 procent loňské spotřeby. Je nyní velmi pravděpodobné, že podobné opatření zavede právě i česká vláda.

Pokud by Fialova vláda nakonec zastropovala pouze část spotřeby, klesnou celkové náklady opatření z hlediska státního rozpočtu. Ministr financí Zbyněk Stanjura dosud jako náklad zastropování uváděl částku 130 miliard korun ročně. Ta však celkovou sumu spíše podhodnocovala, pokud by tedy právě nebyl zahrnut limit zastropování. Jestliže limit zaveden bude, je odhad nákladů ve výši 130 miliard korun ročně již realistický.

Shrneme-li, vláda ve volbách dostala vzkaz, ba varování. Pokud nezmění přístup k energetické drahotě, opozice dále posílí. Je pravděpodobné, že nakonec se podle takového varování zařídí. I za cenu porušení svého klíčového slibu. I za cenu prohloubení zadlužení. Zatím se tak však neděje. Naopak. Výrok ministra průmyslu, že zastropování se bude týkat jen části spotřebovávaných energií, je pro opozici další vodou na mlýn. Tím spíše, že ministr tuto informaci přinesl den po volbách. To je vlastně z hlediska politické symboliky neuvěřitelný kiks. A politika je hodně o symbolech, ať si o tom myslíme, co chceme.

Prostě oznámit den po volbách lidem, že se jim účty za energie nesníží tolik, jak čekali ještě v den voleb, je vážně kiks. Zbytečný.